Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem. Každou neděli jedna poučka, kterou jste už možná zapomněli. Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.

Zdvojené souhlásky jsou velkým pravopisným oříškem, který trápí žáky už od základní školy. Kde všude píšeme zvojené souhlásky? Co potřebujeme vědět o slově, abychom je správně napsali?

Praktická škola naší mateřštiny s humorem a nadhledem. Každou neděli jedna poučka, kterou jste už možná zapomněli. Připravili Michal Jagelka a Alex Röhrich.

V roce 1993, když vyšla nová pravidla, se ustanovilo, že se koncovky, tzv. izmy, budou psát se z. Pravopis se tedy přizpůsoboval výslovnosti. Nicméně v praxi to nakonec dopadlo jinak. Proč? To vysvětluje lingvista Alex Röhrich.

Češtináři učí, že s 2. pádem se pojí předložka kromě, zatímco předložka mimo se pojí se 4. pádem. Jak je tedy možné, že na dopravních značkách vídáme, že vjezd je „mimo dopravní obsluhy“?

Některé předložky v češtině jsou silnější než jiné, navzájem si konkurují. Předložka na patří k těm agresivnější a ostatní vytlačuje. Máme tedy psát, že jedeme na Kladno, nebo do Kladna? A chodíme do hotelu, nebo na hotel?

Připravili Aleš Cibulka a Alda Röhrich.

Ve sdělovacích prostředcích často slýcháme, že „policisti vyšetřovali nebo fotbalisti vyhráli“. Jak je to vlastně se skloňováním podstatných jmen podle vzoru předseda? Vzory, které používáme u jednotlivých rodů, jsou jen naše vodítka, jak některá slova skloňovat, ale často se stává, že se v jednom nebo více pádech odchýlí, říkáme tomu kolísání.

Máte také problém se skloňováním číslovek v hodnotě nad tisíc? Víte, od kterého řádu skloňovat? Možná vás překvapí, že možností, jak skloňovat číslovky, je mnoho. Podrobněji to vysvětluje jazykovědec Alda Röhrich.

Mladí už nechtějí používat na konci věty tečky, protože je považují nezdvořilé. Za zásadní považují smajlíky. Mění se pohled na jazyk u nejmladší generace?