Máte celou řadu příjmení, která vznikla odvozením z rodného jména Jura (tj. nářeční podoby rodného jména Jiří), jako je Juráček, Jurášek, Jurečko, Jurenko, Jurkovič, Jurčík, Juríček apod. Příjmení Jurovčík patří jistě mezi ně. V současnosti ho v ČR nosí jen 24 osob, ale běžné je na Slovensku.

Uhlár je starý slovenský výraz pro uhlíře. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání. I v češtině máme příjmení Uhlíř. V ČR dnes žije 60 obyvatel s příjmením Uhlár/Uhlárová.

Fojtík se řadí do kategorie pojmenování podle společenského postavení a zaměstnání. Fojtík je totiž zdrobnělinou z apelativa fojt. Fojtové byli původně ve středověku královští (knížecí) úředníci zastupující feudály ve velkých regionech a vykonávající i soudní pravomoci. Postupně se jejich působení omezilo na menší okruh v rámci jednoho panství, případně pouze i města. Fojtové v některých našich krajích, a zvláště na východní Moravě, byli vlastně pouhými rychtáři.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jan Kovařík.

V ČR nosí příjmení Rišian/Rišianová jen 10 mužů a 9 žen. Na Slovensku je naproti tomu velmi časté. Jedná se patrně o pravopisnou variantu příjmení Ryšian, které vzniklo z adjektiva ryšavý, tedy jako označení někoho, kdo měl zrzavé vlasy. I v češtině máte řadu stejně motivovaných pojmenování, např. Zrzavý, Rezek, Ryšánek apod.

Slovník slovenských příjmení od Milana Majtána příjmení Obšasnik nevykládá. Snad by mohlo souviset se slovenským výrazem obšajtník a obšitník, tj. „bývalý voják“, „propuštěnec“. Více by nám napověděl genealogický výzkum. V ČR žijí jen 1 muž a 2 ženy s příjmením Obšasnik/Obšasniková.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Rajnošek/Rajnošková dnes nosí 113 obyvatel. Vzniklo jako zdrobnělina jména Rajnoš, které nejspíše pochází z německého rodného jména Reinhart.

Příjmení Sára dnes používá 103 mužů, 3 mají podobu Sár, přechýlené příjmení Sárová nosí 91 žen. Bylo by nutné znát původ rodiny. Samozřejmě se nabízí výklad z ženského rodného jména Sára, ale pravděpodobnější asi bude, že by mohlo pocházet ze slovenského apelativa sára, tj. „holínky“, respektive „horní část vysoké obuvi“.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Vaďura z rodných jmen začínajících na Va-, jako je např. Václav. Nejvíce nositelů příjmení Vaďura/Vaďurová žije v Uherském Hradišti, celkem je jich v evidenci obyvatel zachyceno 448.