Příjmení Heller/Hellerová je u nás rozšířené, používá ho 1 369 obyvatel. Jako židovské příjmení je Heller doloženo již z roku 1591. Vykládá se z místního jména Halle. V Halle se dříve razily mince nazývané podle toho haller (odtud náš haléř). I toto apelativum se mohlo stát motivací pro pojmenování osoby ‒ srov. příjmení Groš, Dukát, Tolar, Krejcar apod.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Německé příjmení Freund/Freundová se dnes nejvíce vyskytuje v Praze, celkem u nás žije 174 jeho nositelů. Vykládá z apelativa Freund, tj. „přítel“ nebo také „příbuzný“. U židovských rodin se pak vykládá i z místního jména obce Freund, Freundorf apod.

Názory na příjmení Pullmann se různí. Jana Matúšová vykládá příjmení Pullmann z etnonyma Pole, středohornoněmecky Pol, tj. „Polák“. Podle Hanse Bahlowa zase bylo odvozeno z pul ve významu „louže, špinavá voda“. Slovník Rosy a Volkera Kohlheimových uvádí jako motivaci i místní jméno obce Puhl v Severním Porýní-Vestfálsku. V ČR ho nosí 29 mužů a 40 žen.

Hans Bahlow uvádí příjmení Herch, které podle něj vzniklo z rodného jména Georg. Příjmení Herchel by tedy bylo zdrobnělinou jako české Jiřík. V současnosti u nás žije 8 obyvatel s příjmením Herch/Herchová, jediný pan Herchel a jediná paní Herchlová a již žádný Herchl (poslední výskyt v roce 2015).

Příjmení Bernhauser můžeme vyložit z místního jména obce Bernhausen v Německu, odkud patrně původní nositel tohoto jména pocházel. Dnes u nás používá příjmení Bernhauser/Bernhauserová jen 8 obyvatel.

Příjmení Himmer vykládá Max Gottschladt z osobního jména Himmerich, které vzniklo z pomístního jména Himmerich (to je název hory v pohoří Westerwald). V současnosti u nás žije 142 osob s příjmením Himmer/Himmerová.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Příjmení Kurz patrně pochází z německého adjektiva kurz, tj. „krátký“. Máme i počeštěné příjmení Kurc a časté české příjmení Krátký. Označovalo člověka malého vzrůstu. Podobně jako např. německé příjmení Klein, české Malý. V současnosti u nás žije 455 nositelů příjmení Kurz/Kurzová.

Marchfeld (česky Moravské Pole) je velká štěrková rovina, která je součástí Vídeňské pánve. Je známá zvl. kvůli bitvě na Moravském poli v roce 1278, při níž padl český král Přemysl Otakar II. Původní nositel tohoto jména snad odtud mohl pocházet, popř. mít k tomuto místu jiný vztah. V ČR dnes žije pouze 6 obyvatel s příjmením Marchfeld/Marchfeldová.