Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Příjmení Něrgeš je patrně počeštěné maďarské příjmení Nyerges patřící do kategorie pojmenování podle povolání, vzniklo z maďarského apelativa nyerges [něrgeš], tj. „sedlo“, nejspíše jako označení pro výrobce sedel. Podobu Něrgeš/Něrgešová nosí jen 2 muži a 4 ženy v ČR, původní maďarskou podobu u nás používá 21 osob, zatímco v Maďarsku ji má přes 2 tisíce obyvatel.

Příjmení Szanto je maďarské. Znamená „oráč“, patří tedy do kategorie pojmenování podle povolání. V Maďarsku je velmi rozšířené a objevuje se tu v různých pravopisných variantách, nejběžnější je Szántó, které tam používá téměř 13 tisíc obyvatel. Podoba Szántó se vyskytuje i u nás, v ČR ho nosí 31 mužů, 4 ženy mají přechýlenou podobu Szántóvá, 3 jsou Szántóová.

Příjmení Sváček vzniklo jako zdrobnělina z apelativa svak, tj. „příbuzný“, „švagr“ nebo „zeť“. Též mohlo být odvozeno z rodných jmen jako Svatoslav, Svatomír apod. V současnosti ho nosí 520 obyvatel.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Museli bychom znát původ rodiny, abychom mohli určit, z čeho příjmení Děrgel pochází. Forma Děrgel se používá pouze v ČR a nenašli jsme žádnou stopu, z čeho by mohlo v češtině vzniknout. Je pravděpodobné, že se jedná o příjmení původem cizí, ovšem je otázka, odkud k nám jeho nositelé přišli. Máme např. francouzské Derégel, švédské Dergel, německé Dargel atd. V ČR se vyskytuje nejvíce v Ostravě a Bohumíně, celkem ho nosí 59 mužů a jen 29 žen používá přechýlené Děrgelová.

Příjmení Ostrochovský/Ostrochovská dnes nosí v ČR jen 18 osob. Snad mohlo vzniknout jako přivlastnění rodině jménem Ostroch (příponou -ovský). Příjmení Ostroch máme doloženo v polštině, vykládá se tu z adjektiva ostry, tj. „špičatý“. Jiný možný výklad by byl z místního jména Ostroh, odkud mohl původní nositel jména pocházet.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Jméno Macháček vzniklo jako zdrobnělina z osobního jména Mach, které pochází z rodného jména začínajícího na Ma-, jako je Matěj, Marek, Martin apod. Je to příjmení běžné, které v současnosti nosí 9 683 osob.

Příjmení Londin nejspíše vzniklo jako přídavné jméno přivlastňovací (příponou -in) z příjmení Londa, které můžeme vyložit z Land, tj. „venkov“, popř. z místního jména obsahujícího -land. Možný by snad byl i výklad příjmení Londin z osobního jména Longin, které označovalo dlouhána (z něm. Lang). Nejvíce nositelů příjmení Londin/Londinová žije v Kopřivnici a Ostravě, celkem jich v evidenci obyvatel napočítáme 224.