Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U příjmení Štenc je možných více výkladů. Mohlo vzniknout z místního jména obce Stenz v Horním Bavorsku, odkud by původní nositel patrně pocházel. Mohlo ale být též odvozeno z rodných jmen jako Konstantin, Stanislaus apod. Na Policku se požívalo nářeční apelativum štenec, které podle Dobravy Moldanové znamená „nedozrálé peří“. Záleží tedy na původu rodiny. V současnosti u nás nosí příjmení Štenc/Štencová 76 obyvatel, nejvíce jich žije v Mladé Boleslavi.

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Lisec z apelativa lis, tj. „přístroj k lisování“, případně snad i z nářečního označení lišky. Ačkoli se píše s -i-, nelze asi vyloučit ani vznik z přídavného jména lysý, tj. „holý“, „plešatý“, protože jak víme, pravopis příjmení byl v minulosti značně rozkolísaný. Máme i příjmení Lysec a historický doklad „Ješek Lisý či Lisec“. Příjmení Lisec dnes nosí 162 mužů, 155 žen má přechýlené Liscová, 34 pak Lisecová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík zařadil příjmení Karoch mezi pojmenování podle vlastností, patrně analogicky ke Staroch ze starý by byl Karoch z karý neboli „černý“ (máte i příjmení Černoch). Podle Josefa Beneše se spíše jedná o příjmení z rodného jména Karel. Dnes nosí příjmení Karoch a Karochová 73 osob.

Příjmení Koranda se vykládá z rodného jména Kornelius nebo Konrád, případě i ze slovesa korat, tj. „tvrdnout na povrchu“ (pak by asi šlo o příjmení podle tvrdé povahy). V současnosti u nás žije 1 297 nositelů tohoto příjmení.

J. Beneš zařadil příjmení Vohník do stejné skupiny jako příjmení Požár, Zápal, Jiskra a Plamínek. Nejspíše vzniklo z apelativa oheň. V současnosti ho nosí jen 36 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.