Příjmení Prokeš vzniklo z rodného jména Prokop. To je mužské jméno řeckého původu, které vzniklo buď z řeckého prokoptó, což znamená „prospívající“, „zdárný“, „průkopník“, „cestu razící“, nebo z řeckého prokópos, což znamená „pohotový“, „připravený k boji“. Příjmení Prokeš je časté, v současnosti u nás žije 5 247 jeho nositelů.

Příjmí ve formě Mergans máme doloženo již z roku 1652. Podoba Merganc vznikla počeštěním příjmení Meergans, které patří mezi ptačí, označovalo pelikána. Pelikán je v křesťanské ikonografii známý jako symbol Krista, nacházíme ho i jako domovní znamení. V ČR dnes nosí příjmení Merganc/Mergancová 29 osob.

Příjmení Kudrna je jasné, vzniklo z apelativa kudrna a označovalo někoho s kudrnatými vlasy. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vzhledu. Dnes nosí příjmení Kudrna a Kudrnová 2 888 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Bochníček je jasné, vzniklo jako zdrobnělina z apelativa bochník. Máme i příjmení Pecen a Bochynek, nebo také Krajíc, Střída a Drobeček. Bochníček mohlo být pojmenování pro pekaře, nebo někoho kulaťoučkého jako bochníček apod. V současnosti nosí příjmení Bochníček/Bochníčková 230 osob.

Příjmení Mervart patrně vzniklo z pomístního jména Meerwald. To bylo složeno z apelativ meri, tj. „močál“, a wald, tj. „les“. Příjmení Mervart tedy nejspíše označovalo někoho, kdo bydlel u močálovitého lesa. Dobrava Moldanová uvádí i další výklad, mohlo podle ní jít o pojmenování někoho, kdo plul přes moře do Svaté země (z německého mervart, tj. „pouť přes moře“). Dnes u nás žije 591 nositelů příjmení Mervart, nejvíce jich najdeme v Dobrušce a v Náchodě.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Balcar je variantou německého jména Balzar, které vzniklo z rodného jména Balthazar zánikem nepřízvučného -ha- a splynutím -ts- > -c-. Rodné jméno Baltazar je babylonského původu, bylo to jméno jednoho ze tří východních králů, kteří se přišli poklonit Ježíškovi, znamená „ochraňuj život králi“. Dnes žije v ČR 2 483 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdeme v Náchodě a v Praze.

Příjmení Urban je jasné, patří do kategorie těch, co byla odvozena z rodného jména. Urbanus znamená v latině „městský“, Urban je tedy „člověk z města“, přeneseně „ten, kdo je uhlazený, zdvořilý, jemných způsobů“. Bylo to mimo jiné jméno devíti papežů. Jako příjmí je Urban doložen již z roku 1471 a v současnosti je to 27. nejčastější příjmení, používá ho 15 412 osob.

Příjmení Špůr se vykládá ze středohornoněmeckého apelativa spur, tj. „stopa“. Máme i české příjmení Stopa. Nejvíce nositelů příjmení Špůr, Špůra a Špůrová žije ve Dvoře Králové nad Labem, celkem jich u nás můžeme potkat 276.