Příjmení Čumpl je podle Dobravy Moldanové patrně počeštěné německé příjmení Schombel, které má několik možných výkladů ‒ mohlo vzniknout z osobního jména Sconibald, též z německého apelativa Zumbel, tj. „hadr“, nebo jako zdrobnělina ze středohornoněmeckého zumpf, zump, tj. „mužský pohlavní úd“, přenesené též „hlupák“. Jako příjmí je Čumpl doloženo již z roku 1385 (Endrlinus Czumpl, Praha). Dnes ho nosí 166 osob, nejvíce jich žije v Jihlavě.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Iva Bendová

Příjmení Florec dnes nosí 11 mužů a jen 4 ženy mají přechýlené Florecová. Vzniklo patrně z rodného jména Florián. To je původem latinské a vykládá se jako „kvetoucí“ či „rozkošný“. Máte např. i příjmení Florek.

Německá přípona -er je typická pro tvoření příjmení ze zeměpisných názvů (srov. Prag ‒ Prager), napovídá, že i příjmení Klodner by mohlo být odvozené touto příponou z nějakého místního jména, které začíná na Klodn-, Kloden apod. Ve slovníku Nazwy miejscowe Polski je uvedeno místní jméno Kloden jako německá podoba polských místních jmen Kłoda (4 km jv. od Góry v lešenském vojvodství) a Kłodno (v gdaňském vojvodství).

Kotěšovec byl pravděpodobně někdo, kdo pocházel z obce Chotěšov nebo Chotěšovice. V současnosti nosí příjmení Kotěšovec 131 mužů, 117 žen používá přechýlené Kotěšovcová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Iva Bendová

Příjmení Lemberk nosí 73 mužů, 118 žen používá přechýlené Lemberková. Je motivačně průhledné, vzniklo z místního jména Lemberk. Několik takto pojmenovaných obcí dnes leží v Bavorsku a Rakousku. U nás to byl název pro obec Lvová u Jablonného v Podještědí, který se užíval až do roku 1950, dodnes tu stojí zámek Lemberk. Máte i příjmení Lemberger.

Příjmení Choc nejspíše vzniklo jako zkrácenina domáckých podob rodných jmen Chotibor, Chotimír apod. V současnosti nosí příjmení Choc/Chocová 427 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Iva Bendová

Příjmení Kulvejt i Kulvajt vznikla patrně z místního jména Kuklvejt (lidově Kulveit). Tak se nazývala obec od roku 1949 označovaná jako Kuklov, která je dnes součástí obce Brloh v jižních Čechách. Původní nositel jména odtud nejspíše pocházel. Jiný možný výklad je z německého apelativa Kuklweit, tj. „mnišský háv“. Příjmení Kulvejt/Kulvejtová dnes nosí 41 osob, formu Kulvajt/Kulvajtová používá 66 obyvatel.