Příjmení Bražina/Bražinová dnes nosí 206 obyvatel ČR. Apelativum bražina označovalo ve staré češtině „přístřešek sloužící k ochraně slámy, obilí apod.“, mohla to být např. stodola, kůlna nebo i nějaká místnost při hospodářském stavení. Máme i příjmení Stodola.

Jistě znáte rčení, že je někdo z něčeho tumpachový. To vychází původně ze středohornoněmeckého přídavného jména tumphaft ve významu „pošetilý“, „hloupý“. Jednalo by se tak o pojmenování podle vlastností. Příjmení Tumpach však mohlo vzniknout i z místního jména obce Tumpach v Horních Rakousích. V současnosti u nás nosí příjmení Tumpach/Tumpachová 417 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Polské příjmení Banach mohlo vzniknout z polského apelativa banach, tj. „nemanželské dítě“, dále mohlo být odvozeno z rodného jména Banadikt (= Benedikt) a slovník polských příjmení nám nabízí dva další možné výklady, a to ze základu ban-, který je v praslovanském slovesu banati, tj. „koupati se, mýti“, nebo z apelativa bania, ban ve významu „turecký guvernér“. Příjmení Banach je dodnes v Polsku hojně rozšířené, u nás ho nosí jen 9 mužů a 7 žen.

Příjmení Chlebek vzniklo z apelativa chléb. Z apelativa chléb nebo chleba máte odvozenou celou řadu netypických příjmení jako Chlebaňa, Chlebiš, Chlebna, Chlebanda atd., dokonce nacházíte i příjmení Nechleba a Bezchleba či slovesné Nejezchleba. Příjmení Chlebek/Chlebková dnes nosí 479 obyvatel ČR, nejvíce jich žije ve Frýdku-Místku. Doloženo je i v sousedním Polsku, a to jako příjmí dokonce již v roce 1400, i polské příjmení Chlebek se vztahuje k apelativu chleb, tj. „chléb“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Ciompa je doloženo v Polsku, kde se vykládá z ciąpać, tj. „přehnaně šetřit, skrblit“, nebo také „chodit po blátě a vodě“. U nás žije nejvíce nositelů příjmení Ciompa/Ciompová je Havířově a Ostravě, celkem jich u nás můžete potkat 86.

Příjmení Gardavský dnes nosí 157 obyvatel, z toho 33 jich žije v Kroměříži. Antonín Kotík se domníval, že Gardavský souvisí s příjmením Karda, které vykládal ze slovesa kárati. Příjmení Gardawski je však doloženo též v polštině, kde snad vzniklo ze slovesa gardzić nebo gardy ve významu „stráž“, popř. z rodného jména Gardomir. Zda k nám však nositel příjmení přišel z Polska, by nám ukázal jedině genealogický výzkum.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

V současnosti u nás najdete jen 3 muže a 3 ženy s příjmením Bajbora a Bajborová. V Polsku se vyskytuje příjmení Bajbor. Jeho výklad však slovníky polských příjmení neuvádějí. Snad bychom mohli uvažovat o výkladu z rodného jména Barbora, přičemž tvar Bajbora by byl nářeční nebo zkomolený. Máme i česká příjmení Barbora a Barborka. Možná by také mohlo souviset s nářečním výrazem bajbor z oblasti kolem Lodže, který má význam „velký kámen“.