Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík vykládal příjmení Dorník z adjektiva vzdorný. Domníváme se, že je pravděpodobnější, že příjmení Dorník pochází z ženského rodného jména Dorota, respektive z jeho domácké podoby Dora, označovalo tedy syna nebo manžela Doroty. Příjmení Dorník a Dorníková dnes nosí 38 obyvatel, 1 žena pak používá formu Dorniková. Několik nositelů příjmení Dorník žije v Havířově, což nás přivádí i na možnou stopu do sousedního Polska, kde je příjmí Dornik doloženo již z roku 1510.

Příjmení Ďurďa by snad mohlo souviset s příjmením Durda, které nejspíše pochází ze slovesa durdit se, tj. „zlobit se“. Stejně se vykládá i místní jméno obce Durdice. V krkonošském nářečí znamená durdit se „pyšnit se“. Svou formou však příjmení Ďurďa spíše připomíná rodová jména pocházející ze středního či východního Slovenska, mohlo by se vyložit stejně jako Ďurčo, Ďurček, Ďurdík apod., tato příjmení vznikla z domácké podoby rodného jména Jiří, tedy Jura ‒

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U příjmení Kožnar bychom potřebovali vidět starší matriční záznamy a vývoj jména. Dobrava Moldanová se domnívá, že mohlo vzniknout z příjmení Košnar, které vykládá buď z apelativa košnář, tj. „košíkář“, nebo z místního jména obce Košov u Jablonce (něm. Koschen) nebo Koschen v Polském Slezsku. Bylo by však třeba tuto domněnku potvrdit genealogickým výzkumem. V současnosti nosí příjmení Kožnar/Kožnarová 526 osob.

Příjmení Holman se vykládá z německého apelativa Hollmann, které patrně označovalo člověka s nohama do O. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vzhledu. Je to příjmení u nás rozšířené, v současnosti ho používá  062 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmí Kotrč je doloženo již z roku 1550. Možných výkladů je více. Apelativum kotrč označuje „jednoduché kormidlo (na voru)“, též „tyč k nabodnutí otýpky píce“ nebo také „chrastí“ či „houbu“. V okolí Sušice býval jako kotrč označován „malý člověk“. Antonín Kotík proto řadí příjmení Kotrč do kategorie pojmenování podle nápadných vlastností, ale jistě by se mohlo vztahovat i k povolání. V současnosti nosí příjmení Kotrč a Kotrčová 853 obyvatel.

Nejvíce nositelů příjmení Trochta a Trochtová žije ve Vsetíně a Znojmě, celkem jich v ČR můžete potkat 667. Máte německé nářeční apelativum Trochte ve významu „nálevka“, „trychtýř“. Příjmení Trochta však mohlo vzniknout i ze starého slovanského rodného jména Trojan.

Antonín Kotík vykládal příjmení Komrs a Komrska ze slovesa komírati, znamenalo tedy podle něj nedomřivého člověka. Jako pravděpodobnější se však jeví výklad z německého nářečního apelativa Kommers, tj. „hádka“. Pak by se jednalo o pojmenování podle povahy nebo podle nějaké události. V úvahu snad přichází i výklad z německého lidového názvu obce Německá Kamenice u Mimoně (lid. Komrs), odkud mohl původní nositel jména pocházet.