Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šilberský je odvozené z místního jména Šilperk (dnes Štíty) u Šumperka. Původní nositel tohoto jména odtud patrně pocházel. Nejvíce jeho nositelů dnes žije v Mohelnici, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 90.

Žerebák patrně patří do kategorie „zvířecích“ pojmenování. Snad by mohlo souviset s polským źrebię, tj. „hříbě“, odtud i příjmení jako Źerebiec, Źerebko aj., jejichž podoba byla údajně ovlivněna ukrajinskou výslovností. Potřebovali bychom však více informací o původu rodiny. Podle evidence obyvatelstva nosí příjmení Žerebák jen 2 muži a 1 žena.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šupčík dnes nosí 49 mužů a 45 žen. Snad vzniklo ze slovesa šupkati tedy „šoupavě choditi“, nebo naopak „tančiti“ (možná znáte lidovou písničku, ve které se zpívá: „Dáme starej osucha, aby ho žuchlala, tej mladej na střevíčky, aby si šupkala.“). Příjmení Šupčík se tedy patrně vztahovalo ke způsobu chůze nebo k zálibě v tanci.

Příjmení Tuna dnes nosí 49 mužů, nejvíce jich žije ve Zlíně, přechýlené Tunová používá 80 žen. Apelativem tuna se ve staré češtině označoval „sud“, též „větší dřevěná nádoba, která se užívala i jako dutá objemová míra“. Snad se jednalo o pojmenování podle vzhledu pro někoho tlustého, kdo připomínal bečku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Německé příjmení Schön je ekvivalentem českého příjmení Krása nebo Krásný, takže jeho význam je zřejmý. Patří do kategorie pojmenování podle vzhledu. Dnes jej nosí 625 osob.

Příjmení Ražnok nosí jen 13 obyvatel ČR. České slovníky toto příjmení neuvádějí, nejpodobnější jsme našli v polském slovníku, kde je uvedeno jméno Rażnak a Rażnik, která se odvozují se slovesa razić, tj. „udeřit“, popř. ze staropolského raza, tj. „rána“. Existuje i polské příjmení Raźny, které snad souvisí s adjektivem raźny, tj. „čilý“. Též v moravských nářečích se používalo příslovce ražně ve významu „svižně“, „rychle“.

Odborná literatura příjmení Šprtel neuvádí. Snad by mohlo souviset se slovesem šprtati, tj. „sem tam běhati“ (odtud i výraz šprt pro „malé dítě, které rychle sem tam běhá“). Máte ale i sloveso šprtat ve významu „šoupat“, odtud i apelativa šprt a šprtala jako označení pro někoho, kdo „pajdá (sebou šprtá)“. Příjmení Šprtel je tedy nejspíše motivované fyzickými vlastnostmi původního nositele. V současnosti nosí příjmení Šprtel 69 obyvatel ČR. Vyskytuje se i na Slovensku.