Příjmení Freibera pravděpodobně vychází z původní německé formy příjmení Freiberg. Jedná se o příjmení podle původu z místního jména Freiberg, které je časté v Německu. V češtině odpadlo koncové -g a naopak byla připojena česká přípona -a (jako u příjmení Fišer ‒ Fišera). V současnosti u nás žijí již jen 2 muži a 3 ženy s příjmením Freibera.

Příponou -er se odvozovala mimo jiné příjmení z místních jmen. Kottnauer je tedy nejspíše příjmení podle původu. Německé místní jméno Kottnau se ovšem nepodařilo nikde najít, jen Antonín Kotík vykládal příjmení z německého jména hradu Kottnau pro Kotnov (ve městě Tábor) ‒ toto německé pojmenování táborského hradu se však nepodařilo doložit. Mohlo by se proto snad spíš uvažovat o východisku Kottaw, což je historická slovanská forma jmen obcí Cotta v Německu

Příjmení Štus vykládá Josef Beneš ze středohornoněmeckého apelativa stuz (tj. „bodnutí“, „náraz“), nebo stôz (tj. „bodnutí“, „srážka“, „spor“). Dobrava Moldanová i Antonín Kotík se naproti tomu domnívali, že vzniklo z apelativa štus ve významu „hromada“, „hranice“, „vrstva“ (srov. štos), v hornickém slangu se užívalo apelativum štus ve významu „vrstva dříví na oheň k měkčení skály“.  Příjmení Štus dnes nosí jen 37 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Sázavický pochází nejspíše stejně jako Sázavský z místního jména Sázava, odkud patrně původní nositel tohoto příjmení pocházel. V současnosti však podle evidence obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, už nikdo příjmení Sázavický nenosí.

Příjmení Nitra pravděpodobně pochází z místního jména Nitra na Slovensku. V češtině je řada příjmení vzniklých z neobměněných podob místních jmen jako třeba Beroun, Opava, Praha, Studénka apod. Máte i příjmení původem obyvatelské ‒ Nitran. V současnosti u nás žije 116 obyvatel s příjmením Nitra a Nitrová. Podoba Nytra, kterou nosí dokonce 661 osob, snad vznikla z maďarské podoby místního jména Nitra, tj. Nyitra.

Příjmení Moškoř je jedno z těch, u kterých si nejsme jistí. Museli bychom vidět starší matriční záznamy a vědět něco o původu rodiny. Antonín Kotík jej vykládal z mozk a uváděl, že: „Jména ta měla asi nějaký význam přenešený, jehož jsem nezjistil, na Moravě mozgál a mozgáň jsou nadávky, znamenajíce neohrabaného člověka.“ Tento výklad se nám však nejeví jako pravděpodobný. Spíše bychom asi hledali možnou souvislost s místními jmény polských obcí Moskorzew či Moskorzyn.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Domníváte se, že by příjmení Parlesák mohlo být obyvatelské, odvozené z místního jména obce Brložec v okrese Děčín, německy nazýváné Parlosa. Z původního Parlosák se pak mohlo stát Parlesák vlivem lidové etymologie, která si jméno mylně spojila s apelativem lesák (tj. „lesník“). Nejvíce nositelů příjmení Parlesák dnes žije právě v Děčíně, celkem jich u nás najdete 23.

Příjmení Lemeš nacházíte na Slovensku, kde se vykládá jako přezdívka vzniklá z pojmenování části pluhu. U našich sousedů jej nosí 65 rodin, u nás jej má 50 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě.