Příjmení Klier dnes používá 343 obyvatel. Mohlo vzniknout z německého apelativa Klier, tj. „kapoun“ (neboli vykleštěný kohoutek), patřilo by tak mezi ptačí příjmení. Nebo může pocházet z německého Klieber, které bylo odvozeno ze slovesa klieben, tj. „štípat“ (např. dříví, šindele apod.). Pak by se jednalo o pojmenování podle povolání.

Apelativum pleva znamená „obal zrna v klasu“ a „odpad při čištění obilí“. Plevač byl tedy patrně někdo, kdo čistil obilí. Dobrava Moldanová se domnívá, že se jednalo o přezdívku člověku, který nepožíval vážnosti. Možná by snad byla i souvislost se slovesem plít ve významu „odstraňovat plevel“. Máme i příjmení Pleva, Plevák či Plevka. Příjmení Plevač dnes nosí 179 obyvatel.

říjmení Hofer a Hofr může pocházet z označení majitele či nájemce dvora (z německého apelativa Hoffer), nebo mohlo být odvozeno z názvu osady se základem Hof, tj. „dvůr“. Mohlo však vzniknout i v českém prostředí, a to z východomoravského nářečního názvu podruha (podle Františka Bartoše je hofer valašsky „domkář“, hanácky a slovácky „podruh“). Máme i české zdrobněliny Hoferek a Hofírek. Příjmení Hofer tak patří mezi pojmenování podle povolání a sociálního postavení.

Příjmení Brumlík nosí 44 obyvatel. Bylo odvozeno ze slovesa brumlat, tj. „bručeti, bručivě mluviti nebo zpívati“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle způsobu mluvy.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Špadrna z apelativa špada, tj. „kord“, případně též z označení barvy v karetní hře. Podle evidence obyvatelstva dnes nosí příjmení Špadrna 60 osob.

Příjmení Zehnálek se vykládá ze slovesa sehnat, tj. „hnát dohromady“, nebo „získat“. Nejvíce Zehnálků dnes žije v Přerově, celkem jich v ČR najdete 103.

Příjmení Kořistka vzniklo z apelativa kořist, tj. „co bylo získáno lovem, bojem, loupeží apod.“, případně „zisk, výtěžek“. Kořistka byl jednoduše někdo, kdo něco ukořistil. Příjmení Kořistka nosí 161 mužů, formu Kořístka používá 73 mužů. Přechýlená podoba Kořistková se může vztahovat jak k příjmení Kořistka, tak Kořistek, nosí ji 164 žen, totéž platí o formě Kořístková, tu používá 95 žen.

Slovenské příjmení Škorvaga vykládá Milan Majtán z apelativa škovránok, kterým se ve spisovné slovenštině označuje malý zpěvavý pták žijící na polích, česky skřivánek. Tvar Škorvaga se přitom vyskytuje v okolí Žiliny a na Kysuciach. V ČR nosí toto příjmení 94 osob.

Příjmení Kořístek je motivačně průhledné, souvisí s apelativem kořist, tj. „co bylo získáno lovem, bojem, loupeží apod.“, případně „zisk, výtěžek“. Kořístek byl jednoduše někdo, kdo něco ukořistil. Formu Kořístek nosí jen 24 mužů a Kořistek pouze 10. Přechýlená podoba Kořistková se může vztahovat jak k příjmení Kořistka, tak Kořistek, nosí ji 164 žen, totéž platí o formě Kořístková, tu používá 95 žen.