Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Jeřábek je motivačně průhledné, jedná se o zdrobnělinu apelativa jeřáb, což dravý pták i název stromu. Pojmenování mohlo vzniknout např. podle domovního znamení nebo přeneseně podle vlastností. Vladimír Mates uvádí i přídavné jméno jeřabatý s významem „rozcuchaný“, „rozčepýřený“, „ježatý“, což asi souvisí s tím, že má pták jeřáb na hlavě chocholku, a označovalo by tedy někoho s rozčepýřenými vlasy.

Německé příjmení Hensel vzniklo z rodného jména Johannes, což je německá forma rodného jména Jan. To je hebrejského původu a znamená „bůh je milostivý“, popř. „bohem daný, milostivý boží dar“. Příjmení Hensel je vzácné, dnes jej používá pouze 23 obyvatel.

Josef Beneš vykládá příjmení Kulič spolu se jmény jako Koula, Kulička nebo Kulíček a řadí ho mezi pojmenování ze slov značících prostorové vztahy. Patrně šlo o přezdívku někoho „kulatého“. Podle Antonína Kotíka vzniklo příjmení Kulič spíše ze slovesa koulet obdobně jako např. Dlabač, Lamač, Pleskač apod., pak by snad mohlo patřit i do kategorie příjmení podle povolání a činnosti. Dnes nosí příjmení Kulič 115 osob.

Hans Bahlow vykládá německé příjmení Kimmer jako pojmenování podle zaměstnání jako „bednář“, „bečvář“. Nejvíce nositelů příjmení Kimmer dnes žije v Lovosicích, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 87.

Německé příjmení Pensdorf se vykládá z místního jména Penzendorf. V Rakousku leží hned několik obcí s tímto názvem. Původní nositel příjmení Pensdorf odtud patrně pocházel. V současnosti žije v ČR jen 12 nositelů tohoto jména.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Žížala bylo ve staré češtině označení pro hmyz, ještěry, mravence, plazy, zkrátka drobné živočichy. Přeneseně byla žížala i „lidská chamraď“. Nejvíce obyvatel s příjmením Žížala dnes žije v Benešově, celkem jich v ČR najdete 428.

Německé příjmení Hammerbauer je složené. Druhá část Bauer je jasná, je to „rolník, sedlák, zemědělec“. První část by mohla pocházet z německého apelativa Hammer, v češtině hamr, tj. „technické zařízení pro zpracovávání kovů“, „huť, pracující na principu vodního kola“. Mohlo by se tedy jednat o bližší označení sedláka podle polohy jeho bydliště/dvora u hamru.

Příjmení Slavata bylo odvozeno z rodného jména začínajícího nebo končícího na slav (Slavomír, Miroslav apod.). Jako příjmí je doloženo již z roku 1185. Dnes nosí příjmení Slavata 253 osob.