Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Cibulka je motivačně průhledné, vzniklo jako zdrobnělina z apelativa cibule. Mohlo označovat např. pěstitele nebo prodejce cibule, případně někoho, kdo svou buclatostí cibuli připomínal apod. Je to příjmení rozšířené, dnes jej používá 2 702 osob, nejvíce jich žije v Praze.

Příjmení Černich dnes nosí jen 7 mužů a 8 žen. Příjmení zapsané německým pravopisem jako Tschernich používá jen 1 muž a 1 žena. Pravděpodobně se jedná o příjmení květinové, odvozené z názvu rostliny černucha rolní (nebo také černicha) z čeledi pryskyřníkovitých. V České republice to je dnes už vzácný polní plevel, který můžete najít především na okrajích polí a v suchých stráních především v nejteplejších oblastech Čech a Moravy.

Příjmení Větvička vzniklo z apelativa větvička. Máte i jiná příjmení z částí rostlin, např. Kořínek. Dnes nosí příjmení Větvička 80 osob.

Antonín Kotík zařadil příjmení Vyzelka poněkud nepochopitelně do stejné skupiny jako příjmení Pes, Chrt a Voharčík. Apelativum vizelka však neoznačuje psa, ale koukolovitou rostlinu, patří tedy patrně mezi pojmenování květinová. Dnes nosí příjmení Vyzelka jen 1 muž a 3 ženy, formu Vizelka používá 5 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Německé příjmení Strentzel, ze kterého vzniklo počeštěné Strencl, se vykládá ze slovesa stranzen, tj. „lenošit“. Jedná se tedy o pojmenování podle povahy. Popř. by byl možný i původ ze středohornoněmeckého Stumpf, tj. „pahýl“, podle nápadné části těla. Příjmení Strencl již dnes nikdo nepoužívá.

Německé příjmení Ebenhohe se vykládá jako obyvatelské, odvozené ze jména hory Ebenhöh, která tvořila po staletí hranici mezi Hesenskem a Saskem. Další možný výklad by byl podle místa bydliště, ze spojení „auf ebener Höhe“, tj. „na vyvýšeném místě“. Podle evidence obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, u nás dnes nikdo s příjmením Ebenhohe nežije.

Rožen, Rožánek a Rožníček jsou příjmení, která vznikla z označení kuchyňského nářadí, konkrétně rožně. U příjmení Roženský je však pravděpodobné, že vzniklo spíše z místního jména Rožínka, odkud původní nositel tohoto jména nejspíše pocházel. Obce Horní a Dolní Rožínka leží u Bystřice pod Pernštejnem. Ve jméně pak došlo ke změně -í- > -e-. V současnosti nosí příjmení Roženský jen 41 mužů a 46 žen.

Příjmení Forst vzniklo z německého apelativa Förster, tj. „myslivec“, „lesník“. Odtud i české apelativum fořt, tj. „lesník“. Příjmení Forst tedy patří do kategorie pojmenování podle povolání. Nejvíce osob s tímto jménem najdeme v Domažlicích, celkem jich v ČR žije 779.