Příjmení Fafílek je pravděpodobně zdrobnělina jména Fafel, a to vzniklo podle Josefa Beneše z německého apelativa Pfaffe, což bylo hanlivé označení pro kněze. Jde tedy o jméno původně německé, které bylo počeštěno. Dnes jej nosí 203 obyvatel.

Smítal patří mezi slovesná příjmení. Vzniklo ze slovesa smítat, které má významy „odmetat“ nebo také nářeční „zulamovati výplivky ve vinohradu“, onen výplivek je přitom „větvička za lístkem vypučelá“. Příjmení Smítal tedy bylo nejspíše motivováno povoláním někoho, kdo se živil odklízením nebo kdo pečoval o vinici. V současnosti u nás žije 381 obyvatel s příjmením Smítal.

Příjmení Tomík vzniklo z rodného jména Tomáš. To je biblické jméno, které znamená „dvojče“, „blíženec“ a u nás bylo velmi oblíbeno, je to jméno apoštola sv. Tomáše i sv. Tomáše Akvinského. V současnosti nosí příjmení Tomík 157 obyvatel ČR.

Příjmení Kašík mohlo být odvozeno z apelativa kaše (máte i příjmení Kaše, které je doloženo jako příjmí dokonce již z roku 1373), nebo mohlo vzniknout z rodného jména Lukáš. To je latinského původu, je to vlastně zkrácenina latinského jména Lucanus, které znamená „Lukánec, pocházející z Lukánie“ (Lukánie bylo historické území v jižní Itálii). Evangelista Lukáš byl křesťanským patronem lékařů a umělců.

Příjmení Hejátko dnes nosí 105 osob. Jeho výklad je nejistý. Snad vzniklo ze slovesa hejat, což je varianta slovesa hajat, tj. „ležet“, „spát“. Jednalo by se patrně o pojmenování podle vlastností pro někoho, kdo si rád poležel. Možný by byl i výklad z citoslovce hej, které vyjadřuje zavolání, upozornění. Příjmení Hejátko by pak patřilo někomu, kdo tento výraz často používal.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.

Příjmení Mračný vzniklo podle Dobravy Moldanové z apelativa mračno, nebo ze slovesa mračit se, asi jako pojmenování podle povahy. Je to příjmení velmi vzácné, které dnes nosí jen 4 ženy a 5 mužů.

Výklad příjmení Hošpes od Antonína Kotíka z hošťpes, tj. „kdo hostí psy, je pohostinný k psům“ je nepravděpodobný, ovšem s hoštěním toto příjmení přece jen souviset asi bude, patrně vzniklo ze středolatinského apelativa hospes, tedy „hostinský“, později též „mrzout“ či „blázen“. Patří tedy k pojmenováním podle povolání či povahy. Příjmení Hošpes nosí jen 68 osob.

Příjmení Ďuga nejspíše souvisí se slovenskými příjmeními jako Ďuriga, Ďurica, Ďurko apod. Jedná se o příjmení odvozená z rodného jména Jiří, ve slovenštině Juraj. Na středním a východním Slovensku se domácké podoby rodného jména Juraj používají nejčastěji se začátečním ď-, které se tam dostalo vlivem maďarské podoby tohoto jména, tedy György. U nás je příjmení Ďuga vzácné, nosí jej jen 5 mužů a 6 žen z Veselí nad Moravou.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Jakub Kaloč.