Nejen ve staré češtině bylo osobní jméno Stojan vyjadřující přání rodičů, aby dítě zůstalo naživu, dodnes se užívá v jihoslovanských jazycích. Příjmení Stojánek patrně vzniklo jako zdrobnělina z tohoto osobního jména. Dnes ho u nás nosí 96 obyvatel.

Příjmení Schořálek patrně odkazuje k tragickým okolnostem, kdy obydlí původního nositele jména shořelo. Bylo odvozeno ze slovesa shořet. V současnosti nosí příjmení Schořálek/Schořálková 65 osob. Máte i příjmení Pohořálek se stejným významem.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Krička/Kričková u nás nosí jen 18 osob. Běžné je však v Srbsku, Slovinsku a dalších jihoslovanských zemích. Vyložit by se snad dalo z etnonyma Kriči, což bylo označení albánského kmene žijícího v povodí řeky Tara, zachovalo se nám jak v příjmeních, tak v několika místních jménech.

Příjmení Piliš/Pilišová u nás nosí jen 5 mužů a 4 ženy. Podle Jany Matúšové bylo asi odvozeno ze středohornoněmeckého adjektiva billich (dnes psáno billig) ve významu „uměřený, přiměřený“. Forma Piliš vznikla pravděpodobně z německé nářeční formy, v níž se vyslovovalo koncové -ch jako -š. Jednalo se tedy o příjmení podle duševních vlastností.

Příjmení Titz vzniklo z domácké podoby německého rodného jména Dietrich, Theodorich, Tiebold apod. Je to příjmení běžné v Německu, méně často se objevuje v Rakousku, u nás ho nosí 269 osob, nejvíce jich žije v Brně.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Ouda z domácké podoby německého rodného jména Audomar (což je varianta jména Otmar). Naproti tomu Josef Beneš jej řadil mezi příjmení z názvů končetin, vykládal jej z apelativa úd. Z označení částí těla máme celou řadu příjmení, např. Noha, Stehno, Ručka, Hlava apod. Antonín Kotík jej zase spojoval se slovesem uditi a považoval ho za pojmenování podle vzhledu. V současnosti u nás nosí příjmení Ouda/Oudová 314 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Stoniš z apelativa ston ve významu „sténání“. Snad se ale mohlo jednat i o někoho, kdo dlouho stonal, tj. byl nemocný. V ČR žije 236 obyvatel s příjmením Stoniš/Stonišová, nejvíce jich potkáme v Opavě a Ostravě. Historicky doloženo je též v podobě Stonisz v Polsku, kde se vykládá ze staropolského apelativa ston ve významu „řez, rána po úderu“, nebo ze slovesa stonąć, tj. „vydržet“.

Příjmení Kulovaný/Kulovaná dnes nosí 283 obyvatel. Podle Dobravy Moldanové vzniklo ze slova kulovat s významem „koulet“. Jako pravděpodobnější se nám však jeví výklad z nářečního adjektiva kulovaný označujícího „pentle vetkávanými neb i vyšívanými kulemi jinobarvými zdobené“. Mohlo by se pak jednat o někoho, kdo takové pentle vyráběl, prodával, nebo nosil.