Při cestě z Lipové do Javorníka stojí rozhodně za to prozkoumat onu nenápadnou úzkou odbočku, která míří z hlavní silnice v Bergově někam na úpatí hor. Už pár metrů od silnice se ocitnete v jiném světě. Úzká silnice míří pryč od ruchu civilizace krajinou luk, polí remízků i osamělých prastarých ovocných stromů, které rodily jablka starých odrůd, tak typických pro kraj českého Slezska.

Donedávna jsem si při vyslovení jména Hrabůvky vždy představil stejnojmennou místní část Ostravy. O obci téhož jména rozkládající se v nadmořské výšce kolem 320 metrů pod vrchem Hůrka, asi tři kilometry severozápadně od Hranic jsem neměl ani tušení. Přesto tato malebná obec pod stěnou velkého lomu existuje, a protože hned po příjezdu do obce na nás vykoukne dům s hornickým znakem ve štítu, souvislost s ostravskou místní částí je více než příhodná.

Poměrně velká obec Kopřivná se nachází na svazích úžlabiny stejnojmenného potoka stékajícího do Moravy z kopců Hanušovické vrchoviny mezi Šumperkem a Hanušovicemi.

Rychlebské hory jsou stále poněkud stranou turistického zájmu a tak zde dodnes najdeme místa, kde se dá nerušeně rozjímat nad krásou krajiny. Takovým místem je i Medvědí kámen, vyhlídka nad Vápennou, odkud je vidět velká část údolí i protějšího hřebene tohoto pohraničního pohoří.

Jesenicko má většina turistů spojené zejména s horami. Jen znalci tuší, že oblast Vidnavska patří spíše k rovinatým pláním na okraji rozlehlé slezské nížiny. A právě zde můžeme najít kousek původní přírodní lokality, která připodobňuje, jak asi v minulosti tento kraj kolem řeky Vidnávky vypadal. Nese název – Vidnavské mokřiny.

Hrubý les, tajemný lesní masiv zvaný dnes též Hanušovická vrchovina patří k nejméně navštěvovaným horám v kraji a to i přesto, že se jedná o třetí nejvyšší pohoří s bohatstvím přírodních krás pověstí i památek. Jedním z nejpozoruhodnějších míst je zdejší poutní kaple Svaté Trojice, kterou by turista neměl rozhodně minout.

Chráněná území se před lidmi někdy docela skrývají. To je i případ přírodní památky Tučapská skalka, kterou najdeme uprostřed širých hanáckých lánů jen tehdy, když víme, kde ji hledat. Ale možná právě pro své umístění uprostřed kulturní stepi je tento kousek divoké přírody tak důležitý.

Stražisko na Prostějovsku je dnes proslulé zejména svým koupalištěm nebo také poutním kostelem Andělů Strážných nad vesnicí. Historie této obce ale sahá až do 13. století, kdy právě zde stával hrad, který chránil průchod údolím Romže.

21. srpen roku 1968 je pro mnoho obyvatel českých zemí symbolem zmařených nadějí. Stop v krajině z tohoto období moc nenajdeme, ale pár s e jich přece dochovalo. V podobě nápisů, které lidé tehdy psali na stěny domů i nad silnice na mosty.

Kláštery bývaly v minulosti centrem vzdělanosti, humanismu, ale i sociální péče. Tak i v Šumperku velmi brzy vzniká konvent mnichů, kteří měli spolu s měšťany zajistit prosperitu nového města.