V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality. 

Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu. 

Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku. 

Díváme se i na Polsko, kde uhlí dál drží energetickou bilanci a politiku regionů, přestože je drahé. A pak na českou zkušenost. Útlum po roce 1989 byl bolestivý, ale z makro pohledu zvládnutý. Zůstala ovšem otázka, co s regionem, jehož průmyslová éra skončila. V závěru proto mluvíme o transformaci jako o dlouhé práci, ve které hrají klíčovou roli vzdělání, univerzita a schopnost přitáhnout kvalitu do míst, která mají energii a potenciál, jen potřebují nový motor.



64. díl Odemčeno je debatou o konci jedné epochy a o tom, proč se vyplatí chápat, jak se velké energetické a průmyslové změny propisují do života regionů, firem i veřejných rozpočtů. 

Sledujte nás také na X

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik