Jak vypadala Ostrava v padesátých a šedesátých letech minulého století. To mapuje nová fotografická publikace, která je společným dílem fotografa Ondřeje Durczaka a sociologa Jiřího Siostrzonka.

Literární historička Svatava Urbanová převzala na sklonku letošního roku prestižní medailí Artis Bohemiae Amicis, která je oceněním její dlouholeté práce. Práce této šarmantní vědkyně jsou známy především v Polsku, na Slovensku a ve Španělsku.

Možná je poctivě sbíráte, možná máte doma aspoň nějaký ten kousek jako vizitku z výletního místa. Malá kulatá dřevěná kolečka, která dokážou vzbudit velkou sběratelskou vášeň a turistické nadšení. To jsou turistické známky z Rýmařova.

V prosinci vstoupil do kin film Vladimíra Morávka s názvem Bandité pro baladu. Byli jsme na jeho premiéře v karvinském kině Art, a dozvěděli se více o natáčení na Zakarpatské Ukrajině.

Po hmotných dárcích už ani netouží. Jejich největším přáním je, aby na Vánoce byli se svými blízkými. V tom se klienti Gerontocentra Českého červeného kříže v Českém Těšíně shodují. V době adventu měli bohatý program. Mimo jiné třeba i koncert vážné hudby.

V Ostravě sídlí jedna ze šesti poboček Národního zemědělského muzea. V halách, které se nacházejí v Dolní oblasti Vítkovice, zve do expozic věnovaných potravinám a zemědělským strojům.

Nejkrásnější dárek, který můžete osamělému člověku věnovat, je váš čas a pozornost. Přesně tak to cítí paní Marie Štenclová z Frýdku-Místku. Ještě než šla do důchodu, pracovala v sociálních službách. A dnes je z ní dobrovolnice.

Rovných šedesát let zpět, do roku 1962, se datuje počátek výstavby první regulérní sjezdovky v Bílé v Beskydech. Počátek sjezdového lyžování je spojený s kopcem Zbojnická. A u jeho zrodu stál tehdy Antonín Balaš.

Nestor československé bunkrologie Jan Polášek by se 15. prosince dožil 100 let. Jeho pravnuk Petr Polášek proto uspořádal v Areálu čs. opevnění v Darkovičkách slavnostní ceremoniál pro rodinu a přátele, s pochodem armádní stráže i s čestnou salvou. Na velkého vlastence vzpomínali i Zdena a Vladimír Pfefferovi ze Slezského zemského muzea.

Ačkoli čarodějnické procesy ve Slezsku vyvrcholily zejména v polovině 17. století, ještě o sto let později se objevují zprávy o tak zvaném čarodějství pohrobném. Co to je a jaký byl poslední zaznamenaný případ?