
Sign up to save your podcasts
Or
Mezi základní vlastnosti rodiny patří i to, že se by se o sebe měli její členové vzájemně starat. Častěji ale tenhle úkol náleží ženám. Proč to tak je? A co by se muselo změnit, aby se více zapojovali muži?
Nejen o tom jsme se v nové epizodě podcastové série Výdech bavili s klinickou psycholožkou a psychoterapeutkou Martinou Kukolovou. Tématem rozhovoru byla takzvaná „sendvičová generace“, tedy lidé pečující o své blízké ze dvou generací zároveň, většinou děti a rodiče nebo prarodiče.
Třebaže by se hodilo, aby se péče o starého či nemocného příbuzného dělila mezi několik nejbližších v rodině, často tíha intenzivního pečování doléhá na jednoho člověka - nejčastěji ženu. Typicky to bývá dcera, sestra, snacha, popřípadě tchyně.
„Myslím si, že to vychází ze společnosti, která je zvyklá a nastavená tak, že ženy pečují o děti. Ženy nosí miminko devět měsíců ve svém těle. Jsou zvyklé o něj pečovat. Skrze něj vlastně pečují i samy o sebe. Podle něj se stravují, vyhýbají se alkoholu, kojí. Zkrátka je to nějak kulturně dané,“ nabízí klinická psycholožka Kukolová svůj pohled k otázce, proč se ženy častěji dostávají do role pečovatelek.
Jako psychoterapeutka si uvědomuje - a vidí to i u svých klientů -, že ženy bývají při péči o druhé vnímavější, citlivější a více nastavené na vnímání jejich potřeb. „Zatímco chlap - alespoň v tom našem genderovém pojetí - by se měl spíše starat o ty provozní věci, měl by přinášet peníze, měl by vydělávat,“ vysvětluje s vědomím zkratky Kukolová.
Vzápětí totiž dodává, že tyhle modely jsou v mnohých rodinách už dávno přežité, a tradiční role zastávají místo žen muži, a naopak. Kukolová proto nechce mluvit paušálně.
Aby se do péče zapojovalo obecně více mužů, bylo by podle ní potřeba ženám umožnit rozvázání rukou - například v podobě flexibilnějších úvazků, snazšího zařazení dětí do mateřských škol, případně také vyplácení adekvátního příspěvku na péči. Chybí také jasná legislativa.
Pro zástupce sendvičové generace, ať jde o ženy nebo muže, pak není lehké se věnovat čemukoli jinému než péči o děti a seniora v rodině. V mnohých případech přestávají z časových důvodů chodit do zaměstnání, ztrácejí sociální kontakty. V bludném kruhu povinností pečující osoby mnohdy ztrácejí vlastní identitu. Jakákoli role v životě je přebíjena rolí pečovatele.
V nové epizodě Výdechu jsme řešili také to, proč v sendvičové rodině nejvíce strádají děti, jak si může pečující osoba udržet zdravý přístup k jejich výchově a kde má případně hledat odbornou pomoc, pokud si už neví s náročnou životní situací rady. Poslechněte si celý rozhovor.
Výdech
Mezi základní vlastnosti rodiny patří i to, že se by se o sebe měli její členové vzájemně starat. Častěji ale tenhle úkol náleží ženám. Proč to tak je? A co by se muselo změnit, aby se více zapojovali muži?
Nejen o tom jsme se v nové epizodě podcastové série Výdech bavili s klinickou psycholožkou a psychoterapeutkou Martinou Kukolovou. Tématem rozhovoru byla takzvaná „sendvičová generace“, tedy lidé pečující o své blízké ze dvou generací zároveň, většinou děti a rodiče nebo prarodiče.
Třebaže by se hodilo, aby se péče o starého či nemocného příbuzného dělila mezi několik nejbližších v rodině, často tíha intenzivního pečování doléhá na jednoho člověka - nejčastěji ženu. Typicky to bývá dcera, sestra, snacha, popřípadě tchyně.
„Myslím si, že to vychází ze společnosti, která je zvyklá a nastavená tak, že ženy pečují o děti. Ženy nosí miminko devět měsíců ve svém těle. Jsou zvyklé o něj pečovat. Skrze něj vlastně pečují i samy o sebe. Podle něj se stravují, vyhýbají se alkoholu, kojí. Zkrátka je to nějak kulturně dané,“ nabízí klinická psycholožka Kukolová svůj pohled k otázce, proč se ženy častěji dostávají do role pečovatelek.
Jako psychoterapeutka si uvědomuje - a vidí to i u svých klientů -, že ženy bývají při péči o druhé vnímavější, citlivější a více nastavené na vnímání jejich potřeb. „Zatímco chlap - alespoň v tom našem genderovém pojetí - by se měl spíše starat o ty provozní věci, měl by přinášet peníze, měl by vydělávat,“ vysvětluje s vědomím zkratky Kukolová.
Vzápětí totiž dodává, že tyhle modely jsou v mnohých rodinách už dávno přežité, a tradiční role zastávají místo žen muži, a naopak. Kukolová proto nechce mluvit paušálně.
Aby se do péče zapojovalo obecně více mužů, bylo by podle ní potřeba ženám umožnit rozvázání rukou - například v podobě flexibilnějších úvazků, snazšího zařazení dětí do mateřských škol, případně také vyplácení adekvátního příspěvku na péči. Chybí také jasná legislativa.
Pro zástupce sendvičové generace, ať jde o ženy nebo muže, pak není lehké se věnovat čemukoli jinému než péči o děti a seniora v rodině. V mnohých případech přestávají z časových důvodů chodit do zaměstnání, ztrácejí sociální kontakty. V bludném kruhu povinností pečující osoby mnohdy ztrácejí vlastní identitu. Jakákoli role v životě je přebíjena rolí pečovatele.
V nové epizodě Výdechu jsme řešili také to, proč v sendvičové rodině nejvíce strádají děti, jak si může pečující osoba udržet zdravý přístup k jejich výchově a kde má případně hledat odbornou pomoc, pokud si už neví s náročnou životní situací rady. Poslechněte si celý rozhovor.
Výdech