Vysnili jste si, že budete mluvit na své oblíbené technologické konferenci a přemýšlíte o kouzlu, které vás dostane na podium? Pak je tahle speciální epizoda #PeopleOps #podcast, která vznikla ve spolupráci s DevFestem, právě pro vás! Spolu s Eliškou Čejpovou se totiž podíváme na to, jak mají vypadat vaše call for papers, submission, zkrátka jak se dostat do záře reflektorů.

👀 První rada, co Eliška zmínila, je pořádně si přečíst podmínky pro přihlášení vašeho talku. Tak jednoduché to je. Jednak v nich najdete podtémata, která jsou žádaná, ale hlavně jazyk, jakým konference mluví.

🤯 I když uděláte všechno správně, šance být vybrán je ale dost malá. Eliška zmiňovala okolo 8 - 10 %. 

💡 A to, že vás jedna konference nevybrala neznamená, že máte špatné téma, nebo jste špatný člověk. Prostě to jen tentokrát nevyšlo. Rozhodně si ale na to, že jste nebyli vybráni, nahlas nestěžujte. To vám ani nikomu jinému nepomůže.

Povídání s Eliškou o přihlášce na konferenci mi silně připomínalo školení o psaní tiskových zpráv a vztazích s novináři. Pravidla úspěchu jsou dost podobná: Potřebujete skvělý titulek, zaujmout; konkrétní a výstižný popis a taky přehnaně nespoléhat na AI. 

No, a pokud se vám nedaří vaši téma na konferenci protlačit, nezapomeňte, že jsou koučové, jako je třeba Eliška, kteří vám mohou s přípravou #CFP pomoci.

A to je smysl i tohoto dílu #PeopleOps #podcast. Přeji příjemný poslech. Těším se, že vás uvidím mezi řečníky nejbližších konferencí!

A nezapomeňte, že #všechnojetoolidech.

Co se stane, když si dvě systemičky, které mají svoji profesní vášeň zaměřenou na komunikaci, na 3 minuty sednou, aby každá dala dohromady ty nejméně užitečné věty a myšlenky pro kohokoliv, kdo se svými slovy snaží něčeho dosáhnout? Vážně nevážně. 30 minut povídání o komunikaci s úsměvem. 

Možná v nich poznáte věty, které vám občas víří v hlavě. Nebo uslyšíte věty, které říkáte svým kolegům a týmům... Snad vám těchto několik minut, které jsme si s Jančou Víchovou jako vždy užily, pomůže se automatismů v tom, co říkáte zbavit tam, kde vám nepomáhají. 

 Chcete malou ochutnávku?  

😣 Věřím, že jediná cesta je ta moje. 

😣 Své kolegy posouvám tím, že poukazuji jen na jejich chyby. 

😣 Lidi nejsou důležití, zajímají mě jen výsledky! 

Poznali jste něco z toho, co se vám děje? Užijte si poslech tohoto posledního pravidelného dílu #PeopleOps #podcast💙 

P.S. Projekt #PeopleOps na Forendors funguje dál, jen v trochu jiné podobě:)
Pro novinky a další podrobnosti pojďte za Ir na její web (izatlouk.cz) nebo na její LinkedIn. Pořád věří, že #vsechnojetoolidech a tahle její mise tímhle dílem podcastu nekončí! 

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Pokud patříte k těm, kdo v práci jedou na plný plyn, nebo na 130 %, pak si tenhle díl #PeopleOps #podcast nenechte ujít. Petr Burian, ex-CTO Livesportu a současný VP of Engineering v Deepnotu, v něm popisuje, že i nejzábavnější a nejzajímavější práce ve zběsilém tempu si umí vybrat svou daň. Obzvlášť u těch, kdo jsou i rodiči, tvrdí Petr. 

Většina našeho rozhovoru se točí okolo Petrova sabbaticalu. Trval rok. Petr při něm neodjel z ČR, za to se na něj dobře připravil. Jaký je sabbatical po 16 letech na top pozici ve firmě, co spolu s vámi zběsile roste? I to se v našem rozhovoru dozvíte. Ale přidáme i:

👶 Jak je možné se dívat na firemní kulturu v rychle rostoucích firmách.

🤷 Ujištění, že není snadné poznat, co se s vámi děje, když najednou po 14 letech práce jste unavenější než dříve.

📝 Jak se na sabbatical připravit, a nezapomenout u toho na sebe, ani rodinu.

Pokud vás povídání zaujme a zajímá vás, jak se pak po ročním sabbaticalu naskakuje zpět do práce, nebo dokonce, jak si vybrat tu správnou, či jak vypadají první měsíce v pracovním procesu, budete si muset zajít na Forendors pro plnou verzi našeho rozhovoru. Nebo si Petra odchytit na nějakém komunitním eventu či konferenci. Do té doby nezapomeňte, že #vsechnojetoolidech! 

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Všichni to známe. Hrajeme svoji profesní roli se vším, co k ní patří. Ale co když se u některých činností necítíme dobře, nebo dokonce se nám z nich dělá fyzicky zle po těle? Nebo co když máme na důležitou schůzku omezený čas? Snažíte se do ní nacpat co nejvíc aktivit a témat, nebo si dovolíte zpomalit?

Terka Kosnarová, se kterou jsem si povídala v dalším díle #PeopleOps #podcast z vlastní zkušenosti doporučuje v obou případech zpomalit. Dát na svoji zkušenost, která se mnohdy přetaví do intuice. Terka na úvod popisuje, proč musela odvolat svoji přednášku na letošním WebExpu. Upřímně mluví o tom, jak pozná, že má zpomalit a poslouchat sama sebe. A pak plynule přecházíme v našem rozhovoru k tomu, jak podobné metody použít při práci s týmem. Ať už na workshopu, na dalším one-one, nebo na vaší příští ideační týmové schůzce - třeba až budete vymýšlet, jaké projekty můžete v dalším kvartále doručit.

Tahle epizoda čerpá z designového procesu, metod facilitace nebo frameworku Universal Design for Learning. Co se v ní pro svoji praxi a práci s lidmi dozvíte? Vybírám třeba:

💡 Dejte si čas, nejen na aktivity a výkon, ale i pauzy. Plánujte aktivity na cca 50 % času, který máte vyměřený.   

💡 Všechen čas nemusíte vyplnit slovy. Ticho je během schůzek potřeba, obzvlášť pokud potřebujete přemýšlet.

💡 Využijte sílu a kouzlo mikropřestávek o délce 120 vteřin, obzvlášť před změnou aktivit.

💡 Nepodceňujte přípravu sami sebe! Terka popisuje různé způsoby inner work a její užitečnosti!

Terez taky ke všem metodám práce připravila podrobný checklist a tipy na další čtení. Čeká na vás s plnou epizodou, tedy našim celým skoro dvouhodinovým povídáním na Forendors. Tak si nás tam najděte a nezapomeňte, že #vsechnojetoolidech, a tudíž i o vás. Zpomalit vám může mnohdy pomoci 💙.

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Vyjednávání do našich pracovních životů patří. Nemusíte se ho bát. Základní pravidlo je, že potřebujete přípravu. Je také dobré si uvědomit, že ne vždy vyjednávat taky znamená “vyhrát”. Začněte o něm přemýšlet jako o možnosti otevřít téma, které vás zajímá, trápí, nebo chcete kreativně vyřešit.

Možná vám přijde, že existují věci, o kterých se vyjednávat nedá. Nebo, že například se svým šéfem vyjednávat nemůžete. Poselství tohoto dílu je, že vyjednávat se dá o čemkoliv a s kýmkoliv. Každá hranice se dá posunout, ale nesmíte tlačit a musíte vymyslet takovou cestu, která bude dávat smysl oběma stranám. 

Takže co se tentokrát dozvíte?

💡 Jak se na vyjednávání, třeba se svým šéfem / šéfovou, připravit.

💫 Jaké techniky můžete použít, abyste zjistili, na co vaše protistrana, třeba šéf / šéfová, uslyší.

💡 Vyjednávání často není o jedné schůzce. Připravte se na to, že vyjednávání potrvá.

👣 Vyjednávání není pro každého a je ok se do něj nepouštět. Můžete do něj dorůst.

💡 Vyjednávání je umění, kterému se můžete naučit. Je o přemýšlení.

Snad vám tato epizoda pomůže se na vaše další vyjednávání připravit.

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

“Jste tím, co se o vás říká, když se za vámi zavřou dveře,” řekl v úvodu našeho povídání Lumír Kajnar, můj oblíbený brand architekt a vizuální glosař, v reakci na téma osobní značky. V rozhovoru varoval, abychom na osobní značku neaplikovali principy brandingu, tedy pravidla pro práce se značkou, které mají jiný účel. Základním principem brandingu je nad významem značky spojit všechny aktéry, kteří s ní přicházejí do styku. Aktuální pojetí osobní značky podle Lumíra nahrává spíš těm, kdo mají v rukou distribuční sítě. Mimo to Lumír take varuje ty, kdo vyznávají heslo “fake it till you make it”, tedy před umělým vytvářením obrazu o sobě, který nedokážeme vlastní prací naplnit.

I přes to, jsme se shodli na základních principech práce na vlastní reputaci. Základem jsou vaše výsledky. A to, na kolik se na vás a vaše výstupy mohou druzí lidé spolehnout. Dokonce tvrdí, že jsme tím, co děláme.

A proč je to důležité?

🚀 Osobní značka jako budování reputace je o vytváření příležitostí, aby o vás druzí mohli mluvit.

🚀 Nejlepším ukazatelem dobré osobní značky je to, jak vás lidé doporučují. Nepodceňujte Word of Mouth jako nástroj budování vlastní reputace.

🚀 Cílem a rolí marketingu je přehánět. A to platí i při sebeprezentaci. Jen to nesmíte přehnat a vaše výsledky za vaším obrazem nesmí příliš kulhat.

Plnou verzi rozhovoru, která se věnuje i  základním pravidlům budování značek pro firmy najdete na Forendors.

Přeji vám příjemný poslech a nezapomeňte, že #vsechnojetoolidech! 
Budujte si takovou reputaci, o které mají druzí důvod mluvit!

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Řídit to, jaký profesionální obraz o sobě vytváříme, je možné! Ale nenechte se zmást! Ani já ani Jana neptříme k těm, kdo by věřili na přehánění, nebo natírání věcí na růžovo. Shodneme se na tom, že svoji reputaci si musíme odmakat. Ale jen samotná práce a její výsledky nestačí. Musíme se naučit mluvit o tom, co děláme. O svých úspěších. O tom, co má být za námi vidět. A to nejen, pokud se připravujete na pracovní pohovory, ale vlastně kdykoliv to dává smysl a pomůže vaší reputaci. Zkrátka vytváření obrazu o vašem profesionálním já za vás nikdo neodmaká. Rukávy si na tuhle práci musíte vyhrnout sami!

Tuhle epizodu #PeopleOps #podcast jsme s Janou Víchovou věnovaly různým mýtům a jiným bariérám, které si sami vytváříme a kterými si často nevědomě vlastní pracovní reputaci sabotujeme. Doufáme, že po poslechu tohoto dílu už nebudete svoji práci (a sami sebe) dávat do závorek.

Podíváme se na to:

🫀 Jak být sami sebou v pracovních oblastech bez falešné skromnosti.

🫀 Jak mluvit o tom, co děláte a jak pomáhá sám sebe u toho nenálepkovat.

🫀 Že ač byste to moc chtěli, vaše práce sama za sebe nemluví. Někdy na ni a její výsledky musíte připoutat pozornost druhých.

🫀 Že někdy, to co nám na naší práci připadá úplně standardní, může být viděno očima jiných v superlativech nadstandardu.

🫀 Jak se svým sebeobrazem zacházet, když se vám nedaří, nebo když si zažíváte imposter syndrom.

🧠Nabídneme i otázky, které vám pomohou rozpřemýšlet, jaký obraz o sobě chcete vytvářet.

Plná verze rozhovoru je na Forendors, stačí najít #PeopleOps. 
Tak hezký poslech a nezapomeňte, že #vsechnojetoolidech!

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Michal patří k těm, kdo po vzoru Daniela Pinka nepatří k příznivcům vnější motivace. Místo toho chtít druhé motivovat nabízí jiný koncept: zkuste je angažovat. Tedy vytvářet takové prostředí, kde se spojí a jdou k jednomu společnému cíli. 

Někdy to není snadné, ale dá se to podle něj zvládnout. Obzvlášť, když se rozhodnete žít svůj život hezky. I proto Michal rád zjišťuje, co nás to pohání a zařizuje v nás, abychom si do života přinášeli věci, které nás sytí. Má na to i svůj trik. Vědomě si do každého dne přidává věci, které považuje za projevy spokojeného a plného života. Takový foglarovský Modrý život trochu jinak a podle sebe. Který vám nedovolí žít v režimu KzP (Konečně zase pátek - Kurňa zase pondělí).

Taky upozorňuje, že své motivace a motivátory je dobré znát. Někdy totiž můžete být nevědomky v jejich vleku a neuvědomit si, že už vám neslouží. A taky nabádá, abychom se za své motivace (současné ani ty minulé) neplísnili. Každá motivace jako suma energie, má za úkol něco zařídit.

Tentokrát PeopleOps podcast nabízí spoustu technik, které můžete začít okamžitě používat. Ať už pokud chcete zacházet sami se sebou, s týmem či pracovní skupinou. Nezapomeňte si poslechnout celý díl. Najdete jej na Forendors. Přeji příjemný poslech. 

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Máte na starosti týmy a lidi? A občas vám přijde, že jim chybí motivace. To je celkem běžné. Nebo vám dokonce řeknou onu kouzelnou větu: Potřebuju motivovat. Když si přiznáme, že vnější motivace není efektivní (minimálně z dlouhodobého pohledu), co máme v takových chvílích jako manažeři se svým týmem a kolegy dělat?

První krok je pochopit, čemu říkáme motivace. Že ona jiskra, kterou chceme zažehnout je vlastně spojená s tím, co v životě či práci potřebujeme. Někdo svoji jiskru najde v nějakém formativním okamžiku nebo s inspirativní osobou. Někdo v sobě svoje touhy má jasně vepsané už od mala. A úkolem manažera není své lidi motivovat. Může je stimulovat. Zjišťovat, co v práci potřebují. Zajímat se o ně a pak hledat cesty, jak jejich potřeby a potřeby vaší firmy a týmu propojit. Jen tak budete vytvářet prostředí, kde mohou lidé svoji práci dělat skvěle. 

A jo není to jednoduché. Jako manažer v téhle částí své práce musí být člověk hodně kreativní. Ale když to klapne, stojí to za to :)

Pusťte si prvních víc jak 40 minut #PeopleOps #Podcast zdarma. Jsou věnované hlavně individuální práci. Pro tipy a rady o práci s týmem si musíte na Forendors pro zbytek našeho rozhovoru s Janou Víchovou!

A nezapomeňte, že #vsechnojetoolidech.

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙

Odejít z korporátu do vlastního projektu, který se rozjíždí, je ve třiceti no-brainer. Nikdo (často tedy kromě našich starostlivých maminek) se takovému rozhodnutí nediví. Naopak všichni mu rozumíme. Že jde naprosto pragmaticky zavírat projekty, do kterých se pustíte ve firmě, které se už daří (má na to obrat, zisk i valuaci), je vlastně pochopitelné. Tam vlastní ego ustoupí snáz. Máte zkrátka spoustu jiných věcí, které potvrzují, že vy osobně jste dobří. Vaše rozhodnutí projekt ukončit pak znamená spíš konec trápení se a možná start něčeho nového, co vás i vaši firmu posune dál. Tohle všechno si Míra Uďan prošel a mluví o tom v našem podcastu s klidem i úsměvem.

Ono ale odcházet z vlastní firmy, se kterou jste roky byli neodmyslitelně spjatí, a která se za vašeho působení stala korunovým jednorožcem, už tak snadné není. Ani když pro to máte ten nejpragmatičtější nebo nejkrásnější důvod na světě - čas s vlastním synem (v Mírově případě). Míra v našem povídání popisuje, jak i přes takhle silnou motivaci, ho něco nutilo i po svém odchodu z role CEO zůstávat v Shoptetu aktivní. Jak trvalo si přiznat, že je dobré odejít. I jak moc mu pomohlo, že měl něco dalšího, do čeho se mohl pustit…

A pokud jeho životní, nebo spíš pracovní, dráhu sledujete, víte, že ač rovnou chtěl globální projekt, zavřel ho. Nevyšlo to - byla jeho slova. Out Of Dark zavřel, když se se společníky shodli, že se jim firma nepovede vybudovat tak, jak chtěli. Aby byla úspěšná, museli by od základu změnit svoji filozofii a definici úspěchu projektu. A to nechtěli. Pro většinu povídání o této zkušenosti si už musíte za platební bránu, na Forendors. Ale ponaučení vám nabídnu i tady:

Něco nového začít je jednodušší, než něco skončit. A opustit projekt nebo firmu, když nevíte, co je váš další velký krok, je těžké. Ale i Míra ukazuje, že je to možné.

Zkrátka #vsechnojetoolidech a odcházení z rolí a firem, se kterými jste spojení, obzvlášť! 

Pokud vás něco podobného čeká, doporučuji se vrátit i k rozhovorům s Andreou Hurychovou, Lukášem Kovačem, Ditou Formánkovou nebo Honzou Mayerem. Pět rozhovoru o odcházení z projektů a rolí. Pět různých pohledů na svět. Pro mě všechny tyhle příběhy spojuje nejen pragmatismus, o kterém mluví Míra, ale hlavně velká dávka odvahy, drivu a lidskosti. Hezký poslech.

Veškerý náš obsah najdete na Forendors.cz. Sledujte a podpořte mě. Děkuji. 💙