Dnes bych se chtěl stát opravdu platným členem týmu Ranní mozaiky rozhlasové stanice Vltava. Jako František Šedivý najít svou paní Naděždu a za rozbřesku ji představit celému dnešnímu světu tak křehce, že jí – Naděždě! –, ačkoliv se sotva stihla probudit, učesat a rozhlédnout kolem sebe, nezbývá nic jiného, nežli uvést Františka do sálu dnešního dne úplně stejně křehkým zvoláním jeho křestního jména i příjmení.