Phytophilia

Závěrečnou epizodu podcastové série Phytophilia jsme natočili v polovině září ve Skautském institutu v Pražském kreativním centru. Hostkou Saši Střelcové byla Eva Kubátová, historička, překladatelka, sběratelka mexických po divností, a především autorka Mexikopedie, knihy a projektu, který pro české publikum mapuje Mexiko od A do Z.

A o čem byla řeč? Mexičanům se říká kukuřiční lidé, protože prastará legenda praví, že bohové je stvořili právě z kukuřice. Rostlinami je mexická kultura i společnost obklopena na každém kroku, od gastronomie po tradice spojené s lidovým léčitelstvím. Které plodiny dalo Mexiko světu a jakou roli hrají na slavném murálu Diega Rivery v Národním paláci v hlavním městě? Jaký význam má v dnešní společnosti tradiční medicína a kdo vyhledává služeb šamanů? Jakto, že se Mexiko City doslova propadá a jak to souvisí s hospodařením s vodou ve městech? A kde najdete Isla de las Muñecas, ostrov plný zubožených dětských panenek?

Mexiko je rozlohou obrovská země, o níž se říká, že jeden život na její poznání nestačí. Ale proč se o to alespoň nepokusit? Kniha Mexikopedie, přibližuje v abecedně řazených tématech více či méně známé oblasti mexické kultury, gastronomie, přírody, umění a dějin – od úchvatné rostliny agáve, přes unikátní indiánské baroko, tajemné oslavy Dušiček, mexickou patronku Pannu Marii Guadalupskou, ikonickou malířku Fridu Kahlo, tajemnou Lacandonskou džungli, migrující motýly monarchy stěhovavé, božská tacos, mexické naháče xoloitzcuintles až po předkolumbovskou šperkařskou metodu ztraceného vosku. A mnoho dalšího. To vše doplněné barevnými ilustracemi a desítkami fotografií.

www.mexikopedie.cz

"Skládat parfémy je tak trochu jako skládat hudbu", vypráví Kateřina Šantrochová, která původně studovala hudební kompozici. Nyní tvoří unikátní parfémy pod značkou Scent Roche a nedávno si otevřela vlastní studio v pražské čtvrti Nový Svět. S Katkou jsme se bavily třeba o tom, jak vznikají vůně na bázi esenciálních olejů, jak se odlišují od těch syntetických, jak lze napodobit vůni lesa po dešti nebo které přírodní vůně jsou vůbec nejvzácnější.

Ruku na srdce: kdo z vás nedá dopustit na trendy pokojovky, zatímco nad smradlavými muškáty spíše ohrnuje nos? Tento díl má za cíl vyvrátit mýtus o tom, že pelargonie patří na zahrady našich babiček, popřípadě alpských stavení nebo pražských balkónů, a představit vám tento rod v trochu svěžím světle.

K tomu jsme si pozvaly Jarmilu Skružnou, expertku na užitkové rostliny a spoluautorku knihy Pelargonie, která nedávno vyšla pod patronací Botanické zahrady hl.m. Prahy.

Pelargonie jsou totiž neobyčejně zajímavý a co do počtu druhů obrovský rod, jehož kořeny (doslova) sahají do Afriky a čítá stovky druhů od sukulentů, trvalek, keřů až po epifyty. Jaký je rozdíl mezi pelargoniemi, muškáty a geraniem? Za jakých okolností se vůbec dostaly do Evropy? V tomto díle dále zjistíte třeba i to, proti kterým zdravotním potížím se pelargonie využívají, které z nich lze pěstovat jako pokojovky, nebo jaké překvapení našla Sash v historicky prvním unboxingu tohoto podcastu.

Líbí se vám to, co děláme? Můžete náš podpořit i na nově založeném HeroHero účtu, kde budeme sdílet spoustu dalších doplňujících informací a "podpultového" materiálu. Najdete jej na herohero.co/haenke. Děkujeme!

„Staré umění nemělo estetickou funkci, ale spíš náboženskou a reprezentativní. Většina obyvatel byla negramotná a umění sloužilo spíše jako písmo. A rostliny v něm měly vždy zvláštní symboliku,“ říká kurátorka Kamila Huptychová, která v minulosti připravovala výstavy například pro humpoleckou galerii 8smička.

V tomto díle se od ní dozvíte třeba i to, které rostliny na obrazech symbolizovaly lásku, plodnost nebo utrpení, jak do obrazů vstupovala tehdejší ekonomická situace nebo jak ze zátiší poznat movitost jejich zadavatelů. Kromě toho probereme třeba taky environmentální stopu digitálního umění a NFTs, tematiku klimatické krize v současném umění nebo jak vybírat umění k sobě domů.

A samozřejmě nechybí ani přehled probíhajících výstav, které se věnují rostlinám, přírodě a našemu místu v ní, a které můžete zkouknout v Praze i vy.

Líbí se vám to, co děláme? Nově nás můžete podpořit na nově založeném HeroHero účtu, kde budeme sdílet spoustu dalších doplňujících informací a "podpultového" materiálu. Najdete jej na herohero.co/haenke.

Děkujeme!

Tento díl je věnovaný všem, kteří už nepřemýšlí o ničem jiném než jak co nejrychleji utéci z civilizace a strávit pár dní jen sami se sebou - a s oblíbenou knihou. Vybraly jsme pro vás pár tipů na literaturu věnovanou rostlinám a přírodě (divoké i té ve městech), od vizí Bjarkeho Ingelse o ideálních městech plných zeleně a rozhovorů Viktorie Hanišové po moudra Billa Gatese a Sira Davida Attenborougha. Přidáváme i pár tipů na instagramové účty a další inspiraci.

Taky se dozvíte, které rostliny najdete u každé cesty, kde si jich nikdo nevšímá, přestože mají neobyčejné možnosti užitku od jídla po medicínu. A vůbec, jak se vlastně stalo, že společnost některé rostliny odsoudila jako nepřínosný plevel a některé naopak chrání, seč může?

„Když se mi povede najít druh, který byl naposledy popsán před 100 – 150 lety, mám z toho větší radost, než kdybych našel rostlinu ještě nepopsanou,“ říká přírodovědec a profesor Ruy José Válka Alves, rodák ze Znojma a až do loňského roku kurátor herbáře a zástupce ředitele Národního muzea při Federální univerzitě v Rio de Janeiru. Tam také přednášel taxonomii kvetoucích rostlin a neotropickou fytogeografii. Ve spolupráci s brazilským válečným námořnictvem vedl projekt na regeneraci vegetace ostrova Trindade v jižním Atlantiku, ve svých publikacích se věnuje i znovuobjevené vegetaci, úbytku rosy nebo české vědecké stopě v Brazílii. Skrze neuvěřitelné historky se dozvíte třeba to, proč má nyní strach vrátit se zpátky do Brazílie, jakou rostlinu objevil den před lockdownem, proč je důležitá biodiverzita nebo jak se z Google Earth poznají podzemní stromy staré bezmála 5000 let.

In recent years, essential oils have seen a big surge in popularity: as substances extracted from plants, they’re marketed as pure and natural remedies with a wide-ranging potential to treat anything from anxiety and insomnia to your house plant pest. After all, they’re natural, so they should be healthy, right?

In this episode, we debunk some of the myths surrounding essential oils and look into the science behind them with our very own Julien who explores the topic as part of his PhD research at the Czech University of Life Sciences, making this a second, and definitely not the last, instalment of episodes dedicated to medicinal plants in English.

“Škoda, že není pozdní jaro, to bych býval přinesl pampelišky a mohli jsme si zahrát na stvoly,” řekl při příchodu do studia hudební publicista Pavel Klusák, jehož texty si momentálně přečtete třeba ve Vogue, na Aktualne.cz nebo v novém časopise Qartal. Jak zní rostoucí houby, zamrzlý oceán nebo tající jezero Bajkal, proč je Laurie Anderson královna ASMR a co by bez rostlin zbylo ze symfonického orchestru? V tutor epizodě podcastu Phytophilia rozebíráme také třeba angažovanost umělců, environmentální žal v tvorbě Billie Eilish, Massive Attack nebo Michaela Jacksona, proč rostlinám raději pouštět jazz než heavy metal nebo jak se rostlinná tematika promítla do oblíbených pohádek a československé pop music od Karla Gotta po Stín kapradin.

Číše bolehlavu zabila Sókrata, Edgar Allan Poe byl prý častým uživatelem opia a Bohumil Hrabal se zase neobešel bez pivínka. Jak vůbec definovat toxicitu rostlin, když mnoho z nich v určitých dávkách naopak léčí? V tomto díle se taky dozvíte, jestli lze sbírat mandragoru i bez propíchnutí psíka, jaké rostliny jsou základem protinádorové léčby, na co si dát pozor u toxických pokojovek nebo jak vám můžou rostliny pomoct zbavit se toxických vztahů.

Co se vám vybaví, když se řekne bylinka? Vůně levandule? Jitrocel u cesty? Nebo snad největší bylina na světě, obří banánovník? V tomto díle se dozvíte, jaké tradice jsou spojené s léčitelstvím u nás i ve světě, jak správně sbírat, sušit a užívat byliny nebo co má společného magie a čarodějnictví s rapperkou Princess Nokia.