Pijavice

Neobyčejně silný příběh manželů Tibora a Marie Abelových vypráví, jak jim rakovina vzala teprve dvaadvacetiletého syna a jak tato zkušenost vedla k založení Nadačního fondu Úsměv nejen pro Kryštofa. „Posluchačům bychom chtěli vzkázat, že jim nemusí zemřít syn, aby měli kvalitní vztah s partnerkou a byli šťastní z maličkostí.” Abelovi byli úspěšnými podnikateli, po onemocnění syna své profese opustili a už se k nim nikdy nevrátili. Když po dvou letech boje s nemocí Kryštof Jakub zemřel, založili nadační fond, který pomáhá lidem v obdobných situacích, jakou si sami prožili. A ačkoliv věnují téměř všechen svůj čas málo ohodnocené a náročné práci, jak sami říkají, jsou nejšťastnějšími za svůj život.

Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.

„Když babička zemřela, tak jsem si v duchu přísahala, že se budu snažit udělat maximum pro to, aby jiní pacienti odcházeli v klidu a bez bolesti. Aby se s nimi pracovalo jinak.” Těmito slovy Jana Přibylová popisuje vlastní zkušenost se smrtí blízkého člověka. Dnes Jana pracuje v Hospicu sv. Alžběty v Brně, kde doprovází pacienty a jejich rodiny, kteří se rozhodnou pro mobilní hospicovou paliativní péči. Proč je někdy pro blízké těžké přijmout konečnost života? Jaké příběhy rodin Janě utkvěly v paměti? A v epizodě se dozvíte i to, proč by podle Jany bylo dobré mít reklamy na hospicovou péči.

Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.

Petra Glosr Cvrkalová před svými 31. narozeninami náhle ovdověla a zůstala sama s dvěma malými dcerami. Po této zkušenosti založila Nadační fond Vrba, který pomáhá ovdovělým rodinám v podobných situacích, které si před lety sama prožila. V Česku jich je zhruba 50 tisíc a Vrba jim nabízí oporu nejen psychickou, ale i v praktických věcech, na které najednou zůstane jeden z rodičů sám. Petry jsme se ptali na to, co vdovcům a vdovám neříkat, jaké praktické věci rodiny po smrti jednoho z partnerů řeší a zazní i to, proč Nadační fond Vrba nepracuje se smrtí, ale primárně s nadějí.

Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.

Původně byla na transfuzním oddělení na výpomoc, dnes vede celý tým transfuzního oddělení FN Olomouc. S doktorkou Danou Galuszkovou jsme probrali praktické věci, které by měl vědět každý prvodárce, ale probrali jsme také mýty, jež o darování krve kolují. Bude jednou možné krev uměle vytvořit? A jaké emoce panují na transfuzním oddělení, když se díky dárcům podaří zachránit život?

Víte, jak správně doma skladovat potraviny? Co je nejčastějším důvodem, proč vyhazujeme jídlo? S Kamilem Pravcem, koordinátorem Potravinové banky Olomouckého kraje, rozebíráme mýty o plýtvání potravin i potravinových bankách. Věděli jste například, že nejvíce jídla se vyplýtvá v domácnostech? Nahlédněte s námi do toho, jak prakticky funguje potravinová banka, jak probíhá spolupráce se supermarkety nebo jakým neziskovým organizacím v Olomouckém kraji pomáhá. Dozvíte se i to, proč se Kamil domnívá, že dumpster diving má v Česku nejlepší léta za sebou.

Otevřeme zahradu! Projekt, který si klade za cíl kultivaci venkovního prostoru hospice na Sv. Kopečku u Olomouce. V jejím čele stojí Věra Zukalová, která si sama prošla nemocí a v těžkých chvílích jí mimo jiné pomáhala příroda. V rozhovoru probíráme realizaci projektu, který stojí desítky milionů a skládají se na něj lidé z olomouckého prostředí. Dotkneme se ale i příběhu, který vedl Věru Zukalovou v roce 2009 k založení Dobrého místa pro život, které dodnes pomáhá nejrůznějším sociálně znevýhodněným občanům Olomouce nebo například toho, jak Věra nadchla fotbalisty olomoucké Sigmy k dobročinnému prodeji punčů.

Karel Giebisch je odmalička nevidomý. Stal se z něj podnikatel, prodával pomůcky pro handicapované a přitom zjistil, jak málo aplikací, pomůcek a běžných úkonů funguje pro nevidomé správně. Karel se dnes podílí na rozvoji nejrůznějších digitálních nástrojů, spolupracuje se startupy i se zavedenými českými firmami. Jak taková spolupráce vypadá? V rozhovoru rozebíráme aktuální situaci na poli digitalizace pro lidi s handicapem, ale i jeho současnou práci nevidomého maséra. Masérem se stal proto, aby poznal, jak veřejnost vnímá nevidomé a mohl jejich pohled měnit. Poznejte v rozhovoru svět lidí se zrakovým postižením.

“Nový Prostor! Kupte si Nový Prostor!” Věta, kterou je dnes možné zaslechnout ve všech větších českých městech. První číslo časopisu vyšlo v roce 1999 a spoluzaložila jej Dagmar Kocmánková, jež dodnes působí na pozici výkonné ředitelky. Odborníci zakladatele časopisu od takového formátu tehdy odrazovali, s tím, že Češi prodejce nebudou podporovat. V epizodě zazní, jestli se dá prodejem časopisu uživit, kdo tvoří jeho obsah, nebo jaká pravidla musí prodejci dodržovat.

S Renátou Benešovou Chlebkovou, která v ADRA působí na pozici CSR specialistky, rozebíráme její cestu od vysněné fyzioterapie až po fundraising a společenskou odpovědnost firem. Renáta sdílí její praktické tipy, jak oslovit firmy ke spolupráci. Probíráme ale i to, co firmy nejčastěji v dobročinných aktivitách brzdí. Mluvíme také o firemním dobrovolnictví, které má potenciál proměnit celou společnost. Firmám přináší více loajality, zaměstnancům dosud nepoznané dovednosti a klientům neziskovek zážitky, ze kterých mnohdy žijí celý rok.

Kateřina Maříková založila a vede Centrum hiporehabilitace Mirákl. Centrum je unikátní tím, že děti do péče přijímá už od tří měsíců. V centru probíhají terapeutické pobyty, workshopy, semináře, ale i vědecký výzkum zaměřený na přínos hipoterapie u různých onemocnění. „Ukáží vám emoce v pravém slova smyslu. Nehodnotí, chtějí nás takové, jací jsme.“ Podle Kateřiny je kůň nejlepším učitelem z hlediska neverbální komunikace. S jakými diagnózami rodiny do centra přichází? A jak se vůbec hledá správný kůň pro hiporehabilitaci?