Jak u vás probíhají přesuny z jednoho místa do druhého? Daří se vám ráno v klidu vypravit do školky? Rozloučit se bez slz v šatničce? Odejít bez problémů z hřiště? Vypravit děti z domu na kroužek? A jak to probíhá, když od dětí odcházíte vy?

Pojďme se společně podívat na odchody, přesuny, přechody, odváženi, převážení, ukončování, začínání, loučení…, prostě na změny a to i změny prostředí. 

Změny VYŽADUJÍ POUŽITÍ NÁROČNÝCH KOGNITIVNÍCH PROCESŮ. Ty se dějí v neokortexu…, to je ta část mozku, kterou DĚTI NEMAJ ROZVINUTOU.Takže jsou pro ně změny pochopitelnej voser.

Celý rozhovor (127 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Taky se někdy na děti zlobíte? Blbnou a nespolupracují hlavně tehdy, když se to zrovna nejmíň hodí? Nebo je vůbec nedokážete (nenásilně) přivést ke spolupráci? Neposlouchají vaše POKYNY, prosby, povely a instrukce? Kdo odpověděl “ANO”, má asi pak občas obavy, aby mu nepřerostly přes hlavu.

Rodič má být přece autorita. A taky “být respektován”. Nechceme z našich dětí vychovat “people pleasers”…, co se nás bojí…, ale někdy fakt potřebujem, aby nás poslechly!

Nejlepší způsob, jak se vyhnout zlobení a neposlouchání dítěte, je proto PREVENCE. V této epizodě se podíváme na to, jak se postarat o to, aby dítě líp spolupracovalo.

Celý rozhovor (124 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Proč tak často zažíváme dětské hysteráky? Je to vůbec ještě normální? A dá se tomu nějak předejít?

Děti jsou mnohem častěji v jejich EMOČNÍM a JEŠTEŘÍM mozku, v nižších, nezralejších mozkových oblastech.  A tak se často stává, že nás z ničeho nic třeba kousnou nebo praštěj autíčkem. Nebo se úplne složej v drogérce kvůli kravině s nákupním vozíkem nebo proto že jsme jim nekoupili další voňavou bombu do vany nebo lízátko, které nutně potřebovali. Nebo na nás řvou: “Mlč! Neříkej to! Jdi pryč!”

Co s tím? Hovadské způsoby necháme stranou. V této epizodě se podíváme na to, jaké jiné nástroje můžeme použít, abychom tváři v tvář dětskému hysteráku mohli dětem s emocemi pomoc, když nám nefunguje ani empatické doprovázení a krizová intervence zmiňovaná v epizodě O EMOCÍCH.

Celý rozhovor (122 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Co otřáslo vaším vztahem po narození dětí? Krásně vám to fungovalo před dětmi a najednou jste si úplně cizí?

Chybí nám BLÍZKOST, NAPOJENÍ, INTIMITA. Stáváme se servisní jednotkou, které řeší zejména provozní věci a ani si nestihne všimnout, jak čas neúprosně letí. Kdy jsme měli naposledy RANDE? Kdy jsme měli naposledy SEX? Kdy jsme jen tak byli pospolu.

Je důležité rozumět tomu, že spoustu z toho, co se děje, nemůžeme moc ovlivnit. BIOCHEMIE, kterou nás příroda vybavila, funguje hlavně ve prospěch našich dětí - těch bezbranných stvoření. A taky tak trochu proti nám dvěma.

Co však můžeme dělat abychom i přesto naše spojení nadobro neztratili? Schází nám totiž nejen sex. Scházíme si MY.

Celý rozhovor (99 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Ojíždí vaše děti nábytek, aby si udělaly dobře? Překvapilo vás, jak brzy začínají s masturbací? Ve chvíli, když si děti dokážou uspokojit nějaké potřeby samy, začínají využívat i vlastní tělo za účelem POTĚŠENÍ. A ne jen to. Je to pro ně i novým nástrojem k UVOLNĚNÍ a ZKLIDNĚNÍ SE. Byla by škoda jim ho vzít.

Pokud jsme ako malé*í slýchávali: Fuj, co to deláš?! není divu, že u intimních tématech i teď cítíme stud, diskomfort či paniku. Tyto témata však nejsou jenom o biologii a technickém pojetí, jak na to. SexEd, výuka a výchova k zdravé sexualitě, je hlavně o POTŘEBÁCH, HRANICÍCH, RESPEKTU, SOUHLASU a taky o KŘEHKOSTI.

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Máte trable s dětma deset plus? S náctiletýma? Přijdou vám moc drzí. Nevrlí. Nic je nebaví. Jsou pořád na mobilu. V pokoji mají bordel. Povinnosti je nezajímají. No a my, trapní rodiče? MY NIČEMU NEROZUMÍME! V této epizodě se podíváme na to, co se děje v mozku dětí v předpubertálním a pubertálním období.  Proč děti opouští aktivity, které jim donedávna přinášely radost a proč mění svou identitu k nepoznání? A jak hledat společnou řeč?

Celý rozhovor (102 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠⁠.

Čeho se bojí vaše dítě? Hadů, pavouků, psů…? Nebo něčeho míň výrazného? Říkáme si, tak je to strašpytel, bojko, poseroutka? A sami k tomu máme strach, co z něho vyroste, když se k ničemu neosmělí. To co nepomáha je věta: “Neboj se!”. V této epizodě si povídáme o dětském strachu i rodičovských obavách.  Je přirozené, že chceme, aby naše děti byly zdravé a spokojené. Kdy už ale naše přehnaná ochrana vybuzená naspídovanou obavou smysl nedává?

Celý rozhovor (84 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠⁠.

Máme toho naloženo hodně. Rodičovství je plné požadavků, omezení, koncentrované negativní zpětné vazby na nás a enormní provozní zátěže. Zároveň do rodičovství vstupujeme s určitou výbavou, genetickou, osobnostní i rodinně historickou. A někdy je ta výbava… křehká, bolavá, nezkušená…. Není divu, že se v nás tedy občas hromadí vztek, až z nás vyletí dračice, která “sežehne na uhel” všechno kolem.

Na druhou stranu pochopitelně cítíme, že takhle to s našimi dětmi dělat nechceme. Víme často, jak moc to ubližovalo nám. Bolí nás to za ně… A tak se sžíráme v nekonečné smyčce pocitů viny, pokusů zátěž vydržet, všechno zvládnout, dozdrojovat se (když se zazdrojovat nejde…) a nakonec zase skončit v přetížení ve výbuchu vzteku. Nebo v disociativním odpojení.

JAK Z TOHO VEN? V téhle epizodě si řekneme jaké máme možnosti prevence, aby to tolik nenastávalo, i co je nejlepší první pomoc ve zmíněných situacích.

Celý rozhovor (114 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠⁠.

Nechceme děti motivovat k lepšímu chování STRACHEM, tím, že je čert odnese. Skvěle to funguje, ale jen proto, že to aktivuje přežívací mozek, který pak nastavuje psychiku dítěte na stav ohrožení. Je “lež” o Ježíškovi to kruciální místo, na kterém se rozhoduje, jestli jsi traumatizující rodič? Lidi - není! Ale bobtnající checklist nás v adventu snadno zahltí a my tam pak nemůžeme být DOBŘE PRO TY DĚTI, ani pro sebe. Jak se z toho všeho nezbláznit? A jak zvládnout sváteční návštěvy?

Celý rozhovor (88 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠ a ⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠.

Když jsou děti malé a neustále nás potřebují, tak je to rodičovství náročné. A pokud se nám narodí dvojčata, tak je ta zátěž dvojitá. Podíváme na to, jak zvládnout dvě malé děti, když každé prchá na jinou stranu. Taky si rozebereme situaci, když mají obě děti meltdown najednou. Budeme se bavit o napojení i odpojení v sourozenectví . Proč někdy potřebují být spolu i proč je jindy lepší být bez sebe.

Do této epizody jsme si pozvaly Nikol Hladovou (nikolhladova.cz) psycholožku a biosyntetickou terapeutku, mámu čtyřletých dvojčat, která s námi posdílí zkušenosti z praxe i osobního života.

Celý rozhovor (85 min.) s předstihem najdete na ⁠⁠herohero.co/pocitamdotri⁠⁠ a ⁠⁠forendors.cz/pocitamdotri⁠⁠.

⁠pocitamdotri.cz