Co nám říkají aktuální data o filantropii v Česku nebo postojích veřejnosti k organizacím občanské společnosti, darování a dobrovolnictví? Co je dopad a jak ho měřit? Rozhovor s Jaromírem Mazákem, ředitelem výzkumu v Analytickém ústavu STEM.

Jak by lidé z neziskových organizací měli reagovat na útoky ze strany (nejen) politiků? S Tomášem Urbanem, vedoucím mediálního oddělení Člověka v tísni, jsme si povídali o narativech a nálepkách o občanském sektoru, o značce „nezisk“ vs. značkách konkrétních organizací i o iniciativě Společná řeč. Poslechněte si první epizodu Podcastu pro neziskovky v režii Světa neziskovek.

Se Šárkou Zvěřina Trunkátovou ze spolku Oživení si povídáme o tom, jak skrze svou právní poradnu, projekt Transparentní Česko nebo Whistleblowing Centrum usilují o transparentnější, vstřícnější a efektivnější samosprávu v naší zemi.

Proč je to důležité: Férovost veřejné správy jde ruku v ruce s její efektivitou. Šetří veřejné finance a zvyšuje důvěru občanů ve stát. To je dobré v časech dobrých a existenčně důležité v časech zlých až kritických.

Kdo je Šárka Zvěřina Trunkátová: Šárka vede tým právníků a analytiků tvořících dohromady spolek Oživení.

S Radkou Bystřickou ze Sdružení VIA si povídáme o tom, jak s neziskovou organizací bezpečně plout online prostorem. Díky laskavé podpoře Kyndryl Foundation připravilo sdružení Kyberbezpečnostní kit, soubor doporučení, jak vyladit procesy v neziskovce a dosáhnout tak zabezpečení počítačů a dat proti hackerským útokům. Dobrá zpráva: Kybezkit je zdarma a ladění procesů vás tak nebude stát jmění. Stačí poslechnout náš podcast, navnímat od Radky všechny tipy a triky, pak si otevřít Kybezkit a pustit se do toho!:-)

Proč je to důležité: "It's better to be safe than sorry," říká jedno anglické přísloví. V kybernetické bezpečnosti to platí dvojnásob. Když se nic neděje, nic neřešíte, cítíte se bezpečně. Hackerský útok ale může přijít kdykoliv. Nejste-li připraveni, máte na průšvih zaděláno. Prevence stojí paradoxně zlomek toho, co hašení požáru. Výkupné, pokuta, ztráta reputace, to vše bolí.

Kdo je Radka Bystřická: Radka a její tým ve Sdružení VIA šetří organizacím čas a peníze, pomáhají jim zavádět efektivní technologie a procesy.

S Ondřejem Hamplem, projekťákem Gymnázia Šumperk, si povídáme o fundraisingu ve školství. Zaměřujeme se na rozbor jeho úspěšné kampaně, se kterou slavil úspěch v roce 2023 na darujme.cz. Na Ondrovi je zajímavé to, jaký má ke své práci přístup. Snaží se věci dělat poctivě i přes omezené zdroje, které má k dispozici. Bavíme se i obecně o situaci v českém školství a o tom, co udělat pro to, aby se i dalším školám dobře sháněly finanční prostředky.

Proč je to důležité: Kde je vůle, tam je cesta. Tak bychom ve zkratce mohli shrnout příběh z této epizody. Ondra využívá všech možných i nemožných způsobů, jak pozvednout své gymnázium. Je příkladem, jak úspěšně a kreativně aplikovat fundraising v podmínkách českého školství .

Kdo je Ondřej Hampl: Projekťák Gymnázia Šumperk, který své první zkušenosti s fundraisingem sbíral ve skautském hnutí. Stojí za úspěšnou kampaní Probuďme dvůr šumperského gymnázia na darujme.cz. Díky enormnímu nasazení se mu v ní povedlo vybrat přes 500 000 korun.

Představujeme vám čtvrtou epizodu speciálu Do smrti dobrý, aneb skutečné příběhy z domácího hospice, natočenou ve spolupráci spolku CRM pro neziskovky a domácího hospice Girasole z Hustopečí.

O speciálu: V epizodách natáčených s Domácím hospicem Girasole vás prostřednictvím silných příběhů a zkušeností odborníků seznamujeme s činností domácích hospiců. Společně vám dáme nahlédnout do toho, jak domácí hospic funguje a s čím může pomoci.

Představujeme vám čtvrtou epizodu speciálu Do smrti dobrý, aneb skutečné příběhy z domácího hospice, natočenou ve spolupráci spolku CRM pro neziskovky a domácího hospice Girasole z Hustopečí.

O speciálu: V epizodách natáčených s Domácím hospicem Girasole vás prostřednictvím silných příběhů a zkušeností odborníků seznamujeme s činností domácích hospiců. Společně vám dáme nahlédnout do toho, jak domácí hospic funguje a s čím může pomoci.

S Martinou Břeňovou, ředitelkou Nadace OSF, si povídáme o naplňování strategických vizí v organizaci, o leadershipu, o tom, jak získat a jak si udržet špičkové lidi. Třeba na pozici CFO. Řídit organizaci je umění, které nedostal do vínku každý. Chce to cit, empatii a občas odvahu přiznat svému týmu, že se mi něco vážně nepovedlo. I to dělá z manažerů lídry. Pozice ředitelky je lonely job, jak říká Martina. Kde brát sílu a jak se neustále zlepšovat? To se také dozvíte, když si tuto epizodu poslechnete až do konce.  

Proč je to důležité: Naší společnosti chybí kvalitní manageři, lídři. Pro růst společnosti je ale potřebujeme. Nemusí jimi být nutně jen lidé s vlohy, je to řemeslo, které se lze naučit. Z rozhovoru s Martinou se dozvíte mnoho zajímavých vhledů do práce s lidmi i do do strategického uvažování o rozvoji organizace. 

Kdo je Martina Břeňová: Martina se celý svůj profesní život pohybuje v občanském sektoru. Velmi cenné zkušenosti získala v Nadaci Avast, před časem převzala po Robertu Baschem Nadaci Open Society Fund a posouvá ji srdnatě kupředu.  

S Martinou Neradovou si povídáme o telefundraisingu. O tom, jaké je jeho místo ve fundraisingovém mixu neziskovky a také o tom, jak ho dělat lidsky a s úsměvem. Komunikace s dárcem přes telefon totiž může být příjemným rozhovorem pro obě strany. Pojďte na to s námi chytře. Jak? Za telefon posaďte motivované kolegy (callery), nabrífujte je, poskytněte jim odpovídající nástroje (ne, excelovou tabulku s telefonními čísly tím vážně nemyslíme). Věnujte jim maximum pozornosti, jsou totiž hlasem vaší organizace. A především, pusťte si tuto epizodu podcastu, dozvíte se více:-)

S Petrou Drahoňovskou si povídáme o tom, jak se neziskový sektor staví k odměňování svých zaměstnanců. Jak je možné, že je průměrná mzda v nezisku hluboce pod tuzemským průměrem? Jak to změnit z pohledu jednotlivce nebo z pohledu organizace? Je začátek roku a mnoho z nás si dává předsevzetí. Co kdyby jedním z nich bylo domluvit si u zaměstnavatele lepší plat? Není to sci-fi? A co když to nemusí být buď a nebo. Co když si lze domluvit nefinanční benefity, pružnější pracovní dobu, která nám umožní si přibrat malý pracovní úvazek navíc. Nebo vzdělávání, které zlepší naši pozici na trhu práce. A až krize skončí, budeme připraveni roztáhnout křídla a letět!