Podcasty Univerzity Karlovy

“Překvapilo mě samotnou, jak moc se obor kulturní a sociální ekologie trefil do práce, kterou teď dělám v mezinárodní agendě. Celý program je stavěný interdisciplinárně. Cílem není vytvořit odborníka v jedné úzké oblasti. To mi velmi pomohlo,” vzpomíná na svoje studium na FHS UK Eliška Rolfová z MŽP, která se věnuje vyjednávání a implementaci mezinárodních úmluv. V rozhovoru se zaměříme na každodenní agendu na ministerstvu, konkrétní aplikované změny a také na ochranu biodiverzity na hranicích několika států.

“Ne všechno se ze sociálních farem dostane na pulty. Něco se sní a spotřebuje přímo na farmě. České sociální farmy totiž často fungují v symbióze podnikatelského subjektu a neziskové organizace,” představuje koncpet sociálního zemědělství vedoucí katedry sociální práce na ETF UK Eliška Hudcová. Z gruntu rozebíráme praxi a fungování sociálních farem, základní rozměry jejich sociálních služeb, význam pro český venkov a pustíme se i do srovnání se zahraničím.

“Nejedná se jen o dotace, ale velmi zajímavé jsou programy, které nabízí přeson znalostí a praxe. Protože to, co funguje v Barceloně nebo Kodani nemusíte na koleni vymýšlet v Praze nebo Ostravě,” popisuje výhody evropské spolupráce v otázce adaptace měst na klimatickou změnu odbornice Katarína Svitková. Námětem rozhovoru bude nejen horké srpnové počasí a možnosti zmírňování veder ve městech, ale také aktuální projekty v pražském veřejném prostoru a otázka vhodné analýzy klimatických dat.

"Když k nám přijde někdo, kdo má zájem něco si opravit nebo něco vytvořit, ale neví, kde začít, tak jako mentor do začátku mu poslouží jeden z našich průvodců,” vysvětluje Karolína Karešová z HW Labu, jak se o vás postarají, když si budete chtít svépomocí opravit domácí spotřebiče a mnoho dalších příslušenství. Spolu se svým kolegou Jiřím Krejčím představí i další workshopy, které rozvíjejí technické schopnosti občanů Prahy a podíváme se na HW Lab i z globální roviny z pozic cirkulární ekonomiky.

Jak vypadaly osudy Romů a Sintů po roce 1945 a proč o nich víme tak málo? Po-vídání s předními českými romistkami Helenou Sadílkovou (FF UK) a Renatou Berkyovou (AV ČR) vás zavede od zkušeností přeživších genocidy přes období státní politiky nucené asimilace až po snahy Romů a Sintů prosadit své místo ve společnosti i v paměti dějin.

Na základě historického a romistického výzkumu je reflektováno, jakým způsobem Romové vyjednávali své postavení ve společnosti a kolektivní paměti, včetně dlouhodobě opomíjeného boje za uznání romského holokaustu a důstojného připomínání jeho obětí. Dozvíte se, proč je důležité nahlížet na Romy a Sinti jako na aktéry dějin navzdory dominantnímu chápání jejich postavení v československých dějinách 20. století jako obětí marginalizace a perzekuce.

Hostky: Mgr. Helena Sadílková, Ph.D. (Ústav etnologie, středoevropských a balkánských studií FF UK) a Mgr. Renata Berkyová (Ústav historie FF UK a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

Moderuje: Filip Rambousek

“Poukazování na nedostatky systému prostřednictvím konkrétních případů rozhýbává legislativní proces, aby se přijaly systémové změny. Proto je dobré jít od individuální změny k té systémové.” Těmito slovy řeší svár individuální a systémové zodpovědnosti v oblasti udržitelnosti právník Jakub Kanický, odborník na právo životního prostředí. V rozhovoru se dále zaměříme také na advokacii v oblasti environmentálního práva a na rozvoj tohoto dynamického oboru na Právnické fakultě.

Jak křehká je hranice mezi racionálním uvažováním a magickým, symbolickým myšlením? V čem spočívá síla rituálu a proč je člověk stále přitahován symboly nadpřirozené moci? Jaké rituály praktikujeme v každodenním životě, aniž bychom si je jako rituály vůbec uvědomovali? V předvečer lidové tradice spojené s oslavou přicházejícího jara – zapalování ohňů a pálení slaměných figurín „čarodějnic“ – otevře Science Café diskusi o rituálech minulosti i současnosti.

“V zahraničí nemají problém spojovat přírodní vědy s těmi humanitními. U nás dosud chyběl nějaký zastřešující koncept a proto jsme chtěli vytvořit sdílený prostor pro různé obory skrze pojem environmentální humanitní vědy,” vysvětluje jednu z motivací pro vznik nové badatelské skupiny Environmental Humanities Prague při FF UK její člen historik Jan Randák. Spolu s filmovou teoretičkou Lucií Česálkovou představí práci a zájem badatelské skupiny, ukazují nové perspektivy, jak vnímat udržitelnost napříč vědními obory a v rámci rozhovoru se také zastavíme u často citovaného termínu antropocén.

https://ehp.ff.cuni.cz/

https://www.instagram.com/ehp_ffuk/

Nanotechnologie slibují zásadní posun v řadě důležitých oblastí. Zároveň ale vyvolávají otázky, jak dobře rozumíme jejich dopadům v reálném světě. Co přesně jsou nanomateriály? Jaké příležitosti přináší výzkum nanostruktur? Jaká rizika a nejistoty se s nanotechnologiemi pojí z hlediska zdraví a bezpečnosti? Na tyto otázky budou odpovídat Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Pavel Rössner z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

prof. RNDr. Jana Kalbáčová Vejpravová, Ph.D. (MFF UK)

Jana Kalbáčová Vejpravová se věnuje fyzice kondenzovaných látek a nanostruktur – zejména tomu, jak se v nanoměřítku projevují vlastnosti pevných látek a jak je lze přesně popsat pomocí pokročilých experimentálních metod. Ve své práci zároveň ukazuje, že právě mikroskopické rozdíly v chování materiálů mohou mít makroskopický dopad: otevírají cestu k novým materiálovým řešením s potenciálem uplatnění v elektronice i dalších společensky relevantních oblastech.

RNDr. Pavel Rössner, Ph.D., DSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR)

Toxikolog a vedoucí Oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie. Ve výzkumu se zaměřuje na to, jak znečištění ovzduší a nanočástice působí na lidské buňky (včetně mechanismů poškození a biologické odpovědi) a jak tyto účinky spolehlivě měřit, interpretovat a porovnávat.

Moderuje Filip Rambousek.

Další informace:

https://www.kampushybernska.cz

/ kampushybernsk

/ kampus-hybernska / kampus.hybernska

“PET lahve a plechovky představují velmi cenný materiál. Zálohování by zajistilo, že tento cenný materiál zůstane v oběhu - z lahve bude lahev, z plechovky plechovka. V Česku tomu ale brání silná lobby odpadových firem, které profitují z toho, že jim zadarmo házíme cennou surovinu do kontejneru,” vysvětluje student a propagátor zálohování Tadeáš Vylita. V rozhovoru se zaměříme právě na benefity zálohování plastových lahví a plechovek a na zkušenosti okolních zemí s tímto systémem. Tadeáš navíc studuje také na PeDF UK, takže se v druhé části bavíme také o environmentálním vzdělávání dětí a také probíráme otázku studentského aktivismu.