
Sign up to save your podcasts
Or
Když negativní pocity v podzimních a zimních měsících překročí únosnou mez a zasahují do běžného života, nejde už jen o běžnou „podzimní depku“, ale diagnózu s názvem sezónní afektivní porucha.
„Sluneční světlo je energie, která je důležitá jak pro naše tělo, protože nám dává třeba vitamín D, tak i pro naši duši,“ vysvětluje terapeutka Gabriela Špačková z psychoterapeutického centra Gaudia. Ve své praxi se mimo jiné zaměřuje právě na projevy sezónní afektivní poruchy, tedy specifické formy deprese.
Zjednodušeně řečeno jde o všechny negativní pocity, které se objevují v pravidelném intervalu vlivem sezónnosti počasí. Lidé, kteří sezónní afektivní poruchou trpí, si nejčastěji stěžují na extrémní únavu, spavost a depresi, tedy útlum běžných fyzických i psychických funkcí. Chybí chuť cokoli dělat, komunikovat, radovat se, pouštět se do nových úkolů. Naopak se dostavuje vyčerpání, zoufalost a smutek, někdy se člověk může zmítat v úzkostech.
Problém je hlavně v úbytku světla. Ráno vstáváme za tmy a po produktivním dni, který u většiny populace probíhá za „bílého dne“, odcházíme domů opět za tmy. Někdo si na tuto změnu s příchodem jiného ročního období zvykne rychle, někdo má ovšem depresivní stavy a jen těžko nachází úlevu.
Na dno ho sráží i skutečnost, že se nemůže spolehnout na vlastní vůli, jak mu radí příbuzní či kamarádi. Rady typu „překonej se“ nebo „nepodléhej tomu tolik“ jsou zbytečné. Psychická reakce u člověka se sezónní afektivní poruchou bývá silnější než motivační zvolání blízkých.
Abychom mohli s těmito problémy pracovat, je zapotřebí zjistit, zda jde skutečně o periodickou depresi, a ne jen o běžný splín. Na místě je jakási inventura posledních let. Pokud si vzpomeneme, že se nepříjemné stavy dostavovaly i v předchozích letech a v podobnou dobu, jde pravděpodobně o jasný signál, že naše tělo reaguje citlivě na změnu ročního období.
„Pak je na místě se ještě hlouběji zamyslet a více ten stav zkoumat. Když si uvědomíme, že je to ono, že to přichází každý podzim a zimu, tak se tomu začneme věnovat. Budeme přemýšlet, co nám takový stav přináší do života,“ popisuje psychoterapeutka Špačková v podcastu Výdech.
Výdech
Když negativní pocity v podzimních a zimních měsících překročí únosnou mez a zasahují do běžného života, nejde už jen o běžnou „podzimní depku“, ale diagnózu s názvem sezónní afektivní porucha.
„Sluneční světlo je energie, která je důležitá jak pro naše tělo, protože nám dává třeba vitamín D, tak i pro naši duši,“ vysvětluje terapeutka Gabriela Špačková z psychoterapeutického centra Gaudia. Ve své praxi se mimo jiné zaměřuje právě na projevy sezónní afektivní poruchy, tedy specifické formy deprese.
Zjednodušeně řečeno jde o všechny negativní pocity, které se objevují v pravidelném intervalu vlivem sezónnosti počasí. Lidé, kteří sezónní afektivní poruchou trpí, si nejčastěji stěžují na extrémní únavu, spavost a depresi, tedy útlum běžných fyzických i psychických funkcí. Chybí chuť cokoli dělat, komunikovat, radovat se, pouštět se do nových úkolů. Naopak se dostavuje vyčerpání, zoufalost a smutek, někdy se člověk může zmítat v úzkostech.
Problém je hlavně v úbytku světla. Ráno vstáváme za tmy a po produktivním dni, který u většiny populace probíhá za „bílého dne“, odcházíme domů opět za tmy. Někdo si na tuto změnu s příchodem jiného ročního období zvykne rychle, někdo má ovšem depresivní stavy a jen těžko nachází úlevu.
Na dno ho sráží i skutečnost, že se nemůže spolehnout na vlastní vůli, jak mu radí příbuzní či kamarádi. Rady typu „překonej se“ nebo „nepodléhej tomu tolik“ jsou zbytečné. Psychická reakce u člověka se sezónní afektivní poruchou bývá silnější než motivační zvolání blízkých.
Abychom mohli s těmito problémy pracovat, je zapotřebí zjistit, zda jde skutečně o periodickou depresi, a ne jen o běžný splín. Na místě je jakási inventura posledních let. Pokud si vzpomeneme, že se nepříjemné stavy dostavovaly i v předchozích letech a v podobnou dobu, jde pravděpodobně o jasný signál, že naše tělo reaguje citlivě na změnu ročního období.
„Pak je na místě se ještě hlouběji zamyslet a více ten stav zkoumat. Když si uvědomíme, že je to ono, že to přichází každý podzim a zimu, tak se tomu začneme věnovat. Budeme přemýšlet, co nám takový stav přináší do života,“ popisuje psychoterapeutka Špačková v podcastu Výdech.
Výdech