Německo začíná revidovat svoji migrační politiku. Stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli v posledních letech z převážně muslimských zemí, přidělávají starosti politikům i bezpečnostním složkám. Jak teď napravit staré chyby?

 Hostem Ptám se já byl bývalý diplomat a bývalý eurokomisař a europoslanec Pavel Telička. Německo opouští svoji dosavadní vstřícnou imigrační politiku. Chce snižovat počet uprchlíků a nelegální přistěhovalce začít ve velkém vyhošťovat. Kancléř Olaf Scholz se tento týden také dohodl s premiéry německých spolkových zemí, které jsou péčí o migranty dlouhodobě přetížené, že země zreguluje dávky pro žadatele o azyl. I v souvislosti s válkou v Izraeli a propalestinskými demonstracemi a nepokoji si začaly i další evropské země a politici otevřeně přiznávat, že spolu s uprchlíky z muslimských zemí přichází do Evropy antisemitismus, který se těžko vykořeňuje. Radikální změnu přístupu nedávno ohlásily například i severoevropské státy, jako Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island, které se nedávno domluvily na užší spolupráci při vyhošťování nelegálních imigrantů. Jak si má Evropská unie s uprchlíky poradit? Měla by zásadně zpřísnit migrační politiku? A o čem budou evropské volby? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Politici jsou zákeřně populističtí, říká k debatě o migraci Telička

Hard talk Marie Bastlové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky a na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

News

Politics

Na evropské kandidátce koalice Spolu si vybere každý. Má to ale háček, případný volič dá zcela jistě svůj hlas nejen těm, kdo mu vyhovují, ale i opačnému postoji. Jak se model společné kandidatury ODS, KDU-ČSL a TOP 09 osvědčuje?

 Hostem Ptám se já je europoslanec a lídr kandidátky koalice Spolu do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS). Kampaň před eurovolbami jde do finále - svoje zástupce do Evropského parlamentu si lidé budou moct zvolit už za týden. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která se rozhodla zabojovat o hlasy voličů i v těchto volbách společně, si věří na vítězství. Ostatně to také vzkázala svým soupeřům při zahájení horké fáze kampaně. 
„Spolu je na dostřel hnutí ANO. Naši konkurenti to moc dobře vědí a chci, abyste to věděli i vy. Abych použil hokejovou hantýrku, hrajeme v útočném pásmu, tlačíme, brankář soupeře leží na zádech. K vítězství stačí jen doklepnout puk do branky,“ prohlásil lídr kandidátky, europoslanec za ODS Alexandr Vondra, který označil eurovolby za střet mezi demokratickými stranami a stranami jednoho muže, tedy Andreje Babiše a Tomia Okamury (do antikampaně Spolu se opřel prezident, který ovšem zároveň zkritizoval i výroky ANO). V europarlamentu chce koalice obhájit osm mandátů. Hlavním tématem je pro Spolu bezpečnost, důraz klade například také na pevné ukotvení Česka v Evropě a Evropské unii nebo vytvoření stabilního prostředí pro firmy a ekonomiku celé EU. A s heslem „jedině spolu máme šanci vyhrát“ pak koalice odráží časté námitky, že její kandidátka je pro voliče přiliš názorově nesourodá. Jak je lídr kandidátky Spolu spokojený se zájmem lidí o evropské volby? Co může Evropský parlament v tuto chvíli udělat na podporu Ukrajiny? A jak moc přispívají k napětí ve společnosti výroky, že „kandidáti ANO jsou užiteční idioti Putina“? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Babiš volí tvrdou hru, tak mu musíte ten gudasovský bodyček dát, říká Vondra

Pirátská kampaň před evropskými volbami jako by ani nebyla příliš vidět. Neprovokují jejich kandidáti, jejich hesla ani neovládli prostor výbušnými debatami. Přitom obhajují silný mandát z roku 2019. Jaký výsledek Piráti čekají?

 Hostem Ptám se já byl europoslanec a lídr kandidátky Pirátů do Evropských voleb Marcel Kolaja. Už příští víkend si budou lidé volit své zástupce v Evropském parlamentu. Piráti odstartovali horkou fázi kampaně do eurovoleb na konci dubna na pražské Štvanici, kde mimo jiné představili svou volební elektro dodávku, se kterou vyjeli za voliči s cílem objet celou republiku a oslovit všechny, „kteří se nechtějí nechat svazovat představami konzervativců“. 
Strana v europarlamentu obhajuje tři křesla. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji, který ji vedl i v roce 2019, by Piráti chtěli tentokrát získat celkem čtyři mandáty. Kolaja zároveň pomýšlí i na křeslo eurokomisaře. Věří, že by mohl dostat silné ekonomické portfolio. Podle průzkumu, který v půlce května zveřejnila Česká televize, mají v eurovolbách největší potenciál oslovit voliče shodně hnutí ANO a Starostové a nezávislí. Až za nimi je na třetím místě koalice Spolu. Piráti jsou čtvrtí. (Průzkum ovšem nemusí odrážet výsledek voleb, zjišťoval, jak jsou jednotlivé kandidující strany přijatelné pro lidi, kteří nevylučují, že k volbám vůbec přijdou). Kampaň, kterou Starostové částečně postavili i na kritice vlastní vlády, není podle lídra pirátské kandidátky úplně šťastná. „Konstruktivní kritika do vlády patří, to je součást hledání kompromisu. Ovšem pokud se to celé zdrsní do nějakých videí, ve kterých prohlašujete silná slova, že to premiérovi řeknete místo toho, abyste teda premiérovi něco řekli, nebo když uděláte nějaké debaty v regionech, které nejsou debaty o tom, že se tam chcete bavit s těmi lidmi, ale o tom, že to pověsíte na sociální sítě, abyste ukázali, jak jste strašnej borec nebo jak jste strašná borka, že jste to tam prostě někomu natřeli… tak to podle mě není politika, kterou bychom měli dělat, protože to je prohlubování příkopů ve společnosti,“ uvedl Kolaja. Podaří se Pirátům získat čtyři mandáty? Proč stranické špičky podporují osobní kampaň bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka? A proč je v Česku tak nepopulární Green deal? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Ferjenčík mi úsilí nekazí, říká ke kampani lídr kandidátky Pirátů

Praha už několikátý rok za sebou řeší kritický nedostatek míst na středních školách. Ta chybí na gymnáziích, lyceích i v maturitních oborech. Na školy se často nedostanou i děti s extrémně dobrými výsledky. Kdy se to změní?

 Hostem Ptám se já byl pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Zatímco loni provázel přijímačky na střední školy chaos a následná panika, zda se uchazeči vůbec někam dostanou, letos je situace pro děti a jejich rodiče díky elektronickému systému přihlášek mnohem přehlednější. Přesto nový systém nepřinesl tolik očekávanou úlevu všem. Na maturitní obory v celém Česku se přihlásilo zhruba o 5 tisíc dětí víc než loni (celkem 121 tisíc). A stejně jako loni tak někde došlo na boj o místa. Nejhorší situace je tradičně v Praze. Na školy se nedostalo 16,2 procenta žáků devátých tříd (nepřijatých bylo asi 1500 deváťáků, někteří i s vysokým počtem bodů), zatímco v celé republice byl průměr nepřijatých jen šest procent. 
Pražský radní pro školství Antonín Klecanda je přesto v klidu, místa na školách se podle něj najdou: „Jsem dost přesvědčený o tom, že druhé a třetí kolo ukáže to, že žáci, co mají studijní potenciál, mají hodně bodů, se dostanou na maturitní školu ve druhém nebo třetím kole. Když uvidíme, že ve druhém kole se nám nedostali, tak doopravdy budeme hledat, kde otevřeme další třídu, aby se ty děti, co mají tenhle bodový potenciál, na maturitní školu dostaly.“ Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) Praha situaci podcenila. Jeho spolustraník Klecanda kritiku odmítá s tím, že se metropole snaží kapacity postupně navyšovat a pro žáky z hlavního města by tak místa stačila. Prahu ale zatěžuje stále větší počet studentů z dalších krajů, hlavně ze středních Čech. A na takové navyšování kapacit podle radního Praha nemá peníze. Kdo by měl nést zodpovědnost za nedostatečné kapacity na pražských školách? Má hlavní město vůbec nějaký plán do budoucna? Nebo čeká žáky v Praze nejistota i v dalších letech? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Praha to má těžké, odůvodňuje radní nedostatek míst ve školách

Sociální demokracie se pokouší o návrat na politické výsluní a úspěch v evropských volbách. Průzkumy jí ale moc šancí nedávají, strana na sebe nedokáže poutat pozornost, navíc si nechala vzít své staré logo a značku. Co s ní bude?

 Hostem Ptám se já je předseda Sociální demokracie SOCDEM Michal Šmarda. Nejstarší tuzemská politická strana se před rokem rozhodla udělat totální restart značky a odrazit se po debaklu v posledních sněmovních volbách ode dna. Z České strany sociálně demokratické (ČSSD) se stala Sociální demokracie (SOCDEM), kromě názvu partaj změnila také logo, barvy a slogan. A její představitelé v čele s Michalem Šmardou hovořili o velké politické obrodě. Podle předvolebních průzkumů ale ani modernizace strany voliče zpátky příliš netáhne. Podle posledního volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se SOCDEM zpět do Sněmovny nedostala. Zůstává pod pětiprocentní hranicí spolu s lidovci, Přísahou, komunisty nebo Zelenými. Průzkumy straně nedávají velké šance ani v blížících se evropských volbách. 
Není navíc vyloučené, že SOCDEM ubere hlasy i někdejší předseda Jiří Paroubek, jehož strana Česká suverenita sociální demokracie jde spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov do eurovoleb v koalici pod zavedenou zkratkou ČSSD. Sociální demokracie napadla registraci koalice k volbám u soudu, ale neuspěla. Proč se restart Sociální demokracii nedaří? A co bude dál, pokud neuspěje v eurovolbách? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Rozhodl jsem se zaplatit dluhy po předchůdcích, říká šéf SOCDEM

Hnutí Starostové a nezávislí by se rádi stali největším překvapením letošních eurovoleb. Strana vsadila na novou tvář v čele kandidátky, cílí na mladé a silně proevropské voliče a zatím jí to vychází. Přeskočí koalici Spolu?

 Hostem Ptám se já byla ekonomka a lídryně eurokandidátky Starostů a nezávislých (STAN) Danuše Nerudová. Do evropských voleb zbývají už jen necelé tři týdny. Největší potenciál oslovit voliče mají podle posledního průzkumu pro Českou televizi hnutí ANO a právě STAN v čele s Nerudovou. Podle dat z přelomu dubna a května by obě uskupení - pokud by je volili všichni, kteří je skutečně zvažují - získala shodně 27,5 procenta. Až za nimi skončila vládní koalice Spolu s potenciálem 26 procent a Piráti s 15,5 procenty. Starostové a nezávislí začátkem roku výrazně změnili marketingovou strategii. Pozornost na sebe strhli například videem z volejbalové šatny, ve kterém se opřeli do vlastní vlády. Ale také zpočátku velmi vyostřenými debatami v regionech s názvem „Bez cenzury“ s předsedou strany Vítem Rakušanem, po kterém převzali štafetu hlavní tváře eurokandidátky Jan Farský a Danuše Nerudová. „Neřekla bych, že naše kampaň je namířená proti ostatním stranám. Odkrývá senzitivní věci, o kterých se ostatní bojí mluvit. My ty věci nazýváme správným jménem a jezdíme diskutovat do lokalit, kam se normálně politici nehrnou. Vít Rakušan se například staví čelem k migračnímu paktu,“ uvedla Nerudová s tím, že odmítá, že by kampaň Starostů vyostřovala nálady ve společnosti. Podle ní debaty v regionech naopak situaci zklidňují. Jaké to je vést dva roky jen s půlroční pauzou volební kampaň? Jak volební výsledky ovlivní fungování vlády? A jak je to s publikacemi Danuše Nerudové v predátorských časopisech? 
---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz. Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Politici jsou zákeřně populističtí, říká k debatě o migraci Telička

Download our free app to listen on your phone