V Praze začal soud s iniciátory generální stávky z prosince 1920. Mezi obžalovanými komunisty byl i pozdější prezident totalitních dob Antonín Zápotocký.

11. července 1921 skončila krvavá britsko-irská válka, neboli Irská válka za nezávislost. Obě strany se nakonec po letech bojů dohodly na uzavření příměří.

Až v červenci 1921 skončila pro USA 1. světová válka. Přitom za oficiální konec války je pokládán 11. listopad 1918, kdy bylo vyhlášeno na všech frontách příměří, jež bylo podepsané téhož dne v Compiègne.

Zbavit se nadvlády Číny se Mongolům podařilo až díky Romanovi von Ungern-Sternbergovi, přezdívanému Šílený baron. Ten v červnu vypudil čínské okupanty, ale rozpoutal teror. Komunistickou nezávislost vyhlásili v zemi až o měsíc později.

3. července 1921 byla neděle. Úplně obyčejná neděle před sto lety ale přinesla některé pozoruhodné události. Například, brněnští novináři ukázali těm pražským své město.

Českoslovenští Židé si právě před 100 lety založili svůj fotbalový svaz. Ustavující schůze se konala v Brně 3. července 1921.

Fungování státních drah kritizovali cestující i před 100 lety. Nespokojenost s jejich vlaky se projevila i v Lidových novinách, kde vyšel ostrý komentář vysmívající se třeba definici rychlovlaku nebo lokálce spojující Brno s Tišnovem.

26. června 1921 se konala v Praze na Maninách první dělnická spartakiáda. Právě na ni myšlenkově navazovaly spartakiády v době komunistické totality.

V červnu 1921 se poprvé po válce v Londýně sešli šéfové vlád britského Spojeného království. Král Jiří V. pozval poprvé i zástupce Indie.

V červnu 1921 se na východočeském Růžovém paloučku odehrála velkolepá slavnost k odhalení památníku pobělohorských exulantů. Existence Československé republiky už takovou akci umožnila.