Právě před sto lety prožilo Českosloven​sko první velký výpadek elektřiny. Kalamitu odneslo hlavně Brno a okolí.

V roce 1919 šlo už o druhé Vánoce po konci první světové války a o druhé Vánoce v novém Československu. Jak tedy probíhaly v tomto roce vánoční svátky? Na první straně Lidových novin z 24. prosince toho roku píše Karel Engliš otvírací článek s názvem: Drahota.

Právě před sto lety začal oficiálně fungovat Svaz dobrovolného hasičstva československého. O jeho založení se významně zasloužil Adolf Leopold Seidl.

Právě před sto lety - 22. prosince 1919 - vznikla tradice vánočních stromů republiky. Rudolf Těsnohlídek tehdy našel v lese několikaměsíční dívku, které později dal jméno Liduška.

Teolog, filozof a spisovatel, kardinál Tomáš Špidlík se během svého života stal uznávanou autoritou vědeckého světa. Byl jedním z největších znalců východního křesťanství s letitou pedagogickou praxí a širokou publikační činností. Kardinálem jmenoval Špidlíka v roce 2003 papež Jan Pavel II. Jezuitský duchovní se narodil 17. prosince 1919 v chudé rodině v Boskovicích na Blanensku.

Běžné československé pondělí v Lidových novinách z 15.prosince 1919, lidovky psaly o snaze o potlačení prostituce, úrazech nebo o něžném synovi, který se proměnil v násilníka.

Na konci roku 1919 skončila pandemie španělské chřipky, která propukla o rok dříve, na konci 1. světové války. Na její následky zemřelo celosvětově až 100 milionů lidí. Onemocnění vzniklo zřejmě přenosem z ptáků, podobně jako H5N1. Na území Česka si pandemie vyžádala zhruba 75 tisíc mrtvých.

Západoevropské země se rozhodly politicky zachránit Rakousko. Dohodové mocnosti nechtěly dopustit rozpad tohoto nového státu, sotva vznikl.

8.prosince 1919 vytyčila Rada Dohody návrh západní hranice bolševického Ruska. Říkalo se jí Curzonova linie.

Před 100 lety byly Lidové noviny plné zpráv o odstředivých tendencích v Rakousku. Už se dokonce nahlas přemýšlelo o tom, jak by Československu pomohlo nebo nepomohlo získání kusu rakouského území.