V jádru poselství je obraz neznámé vdovy, která dala všechno, co měla, a je tak symbolem lásky, jež vyžaduje naprosté odevzdání. Láska, kterou Bůh od počátku zamýšlel, není o ekonomické výměně ani o symbolických obětech, ale o hluboké a absolutní oběti, která zaceluje zlo a hřích láskou a odpuštěním. Kristova oběť není usmířením Božího hněvu, ale důkazem Boží nekonečné lásky, která dává vše a vybízí člověka k odpovědi stejnou mírou – odevzdáním sebe Bohu a druhým. Jen taková láska, která nic nezadržuje, má sílu proměnit člověka i svět.