Ptačí řeči

Jsou hraboši skutečně kalamitou, nebo spíš důsledkem toho, jak přistupujeme ke krajině a jak ta dnes ve skutečnosti vypadá? A je řešením diskutovaný jed Stutox nebo se naopak může trávením problém ještě prohloubit?

Zdeněk Vermouzek si povídá se sedlákem Danem Pitkem a ornitologem Martinem Šálkem o letošní debatě kolem používání jedů na hraboše, o roli přirozených predátorů i o tom, proč se hraboší problémy nejčastěji objevují v intenzivně obhospodařované krajině. Řeč přijde také na vliv zemědělské politiky, lobbingu velkých agrárních podniků, nastavení dotací i na otázku, jakou krajinu vlastně jako společnost chceme. Jak souvisí hraboši, sýčci, klimatická změna a budoucnost českého zemědělství?

Proč orel křiklavý téměř vždy vyvede jen jedno mládě? Co je kainismus a proč u těchto orlů dochází k zabíjení sourozenců přímo v hnízdě? A jak se z nenápadného dravce stal jeden z nejzajímavějších druhů evropské ornitologie?

Hostem Ptačích řečí je ornitolog Tomáš Bělka, který se orlům křiklavým věnuje desítky let. Společně s Petrem Voříškem mluví o výzkumu na Slovensku, hledání hnízd v horách, satelitním sledování migrace až do Afriky i o překvapivém návratu orla křiklavého do Česka.

V epizodě uslyšíte:
- proč silnější mládě zabíjí slabšího sourozence
- jak orli migrují 10 000 km do Afriky
- proč vznikají nová hnízdiště v Česku
- jak orly ovlivňují změny krajiny a zemědělství
- co se děje při křížení s orlem volavým
- a historky z terénního výzkumu na Slovensku

Orel křiklavý je možná méně známý než orel skalní nebo mořský, ale jeho život je plný nečekaných záhad, které vědci stále úplně nerozluštili.

🎙️ Podcast Ptačí řeči
Host: Tomáš Bělka
Moderuje: Petr Voříšek

Speciální díl podcastu Ptačí řeči natáčený živě na oslavách 100 let České společnosti ornitologické v parku Portheimka.

Moderátorka Alena Klvaňová si povídá s hudebníkem a přírodovědcem Danem Bártou a ředitelem ČSO Zdeňkem Vermouzkem o vztahu lidí k ptákům, inspirací přírodou i o tom, proč je důležité chránit krajinu kolem nás.

Uslyšíte osobní příběhy, vzpomínky na první setkání s ptáky, úvahy o jejich zpěvu i zamyšlení nad tím, jak se mění svět kolem nás — a co s tím můžeme dělat.

Lelek lesní je nenápadný noční pták, kterého spíš uslyšíte než uvidíte – a přesto skrývá překvapivě složitý život. Právě proto se Richard Schnürmacher výzkumu lelků věnuje. Proč potřebují pestrou, mozaikovitou krajinu a jak kombinují hnízdění na otevřených plochách s lovem potravy často i několik kilometrů daleko? Jak funguje jejich noční komunikace a co o ní zatím víme? Jaké nové poznatky přinášejí moderní technologie sledující jejich pohyb a aktivitu? A především, jak je možné populace lelků efektivně chránit? Odpovědi přináší dnešní Zobák.

Zapomenutý příběh člověka, který do značné míry formoval českou ornitologii.
Jan Hora vzpomíná na stanici v Serrahnu v bývalé NDR a jejího zakladatele Huberta Webera – osobnost, která inspirovala generace ornitologů a propojovala vědce i přes železnou oponu.
Jak se dělala ornitologie v 60. a 70. letech? A jak velký vliv může mít jeden člověk?

Jak vypadá život čejky v intenzivně využívané zemědělské krajině – od jarního příletu přes opakovaná hnízdění až po migraci do západní Evropy? A proč je její hnízdní úspěšnost tak nízká?

Ornitolog Martin Sládeček přibližuje, jak moderní telemetrie umožňuje sledovat ptáky doslova na metry přesně a odhalovat jejich chování v krajině: výběr hnízdišť, přesuny s mláďaty i migrační strategie. Dozvíte se, jaké faktory nejvíce ovlivňují přežívání čejčích kuřat, jakou roli hraje struktura vegetace nebo predace a jak lze tato data využít v ochraně přírody.

Dostane se i na tajemnější druh – sluku lesní, o jejímž životě zatím víme překvapivě málo.

👉 Epizoda o tom, jak věda pomáhá pochopit a chránit druhy v rychle se měnící krajině.

web Čejčí stopou

Hostem série Ptáci v srdci je ilustrátorka, street artistka a autorka komiksů Toy_Box, jejíž tvorba citlivě, ale nekompromisně otevírá témata duševního zdraví, sociálních nerovností, práv zvířat i stavu krajiny.

Proč začala malovat právě ptáky? Jak ji ovlivnilo každodenní pozorování městské přírody? A proč se rozhodla podpořit a spolupracovat s Českou společností ornitologickou prodejem svých děl a další činností.

Rozhovor o kráse všednosti, o propojení umění a přírody i o tom, jak se vyrovnávat s environmentálním žalem – skrze péči, tvorbu a malé konkrétní kroky.

Pojďte s námi do brněnské džungle! S Janem Sychrou prozkoumáme překvapivou druhovou pestrost opomíjených brownfieldů a rumišť, která jsou klíčová pro hmyz i ptactvo navzdory tlaku na novou výstavbu. Gábina Večeřová přiblíží problematiku synantropních druhů a vysvětlí, jak hnízdění kavek či rorýsů ovlivňuje zateplování budov. Závěr patří Adamu Šťastnému a rehkům domácím, kteří díky městským tepelným ostrovům a dostupnosti bobulí loubince přestávají na zimu migrovat na jih.

Kde spí ptáci v noci? Někteří krkavcovití se shromažují na nocovištích a společně takto tráví noc. Překvapivě mnohá nocoviště jsou přímo uprostřed města. Pojďme společně s moderátorem Petrem Voříškem a Jaroslavem Cepákem z Kroužkovací stanice Národního muzea prozkoumat, jak se ptákům daří nocovat v ulicích Prahy. Poslechnete si havraní a kavčí krákání při svítání v Dejvicích a dáte dobrou noc strakám na Albertově.

Kolika let se ptáci dožívají a co nejvíc ovlivňuje jejich přežívání? Moderátorka Alena Klvaňová se ptá veterináře a ornitologa Zdeňka Valeše, který přibližuje, proč je kroužkování stále nenahraditelným nástrojem výzkumu, co ukazují dlouhodobá data o přežívání ptáků a proč je pro ně nejnáročnější období hnízdění. Dozvíte se také, jaké nemoci ohrožují ptáky na krmítkách, jak se chovat při nálezu nemocného či uhynulého ptáka nebo jak se nemocní ptáci dokáží sami léčit.