PŮR

Vyzkoušejte si podcast na týden zdarma.

https://herohero.co/pur/invites/XTOOBBWKTF

Jaromír Soukup patřil mezi nejvlivnější muže českých médií. V druhém díle otevřeně popisuje, jak vznikal pořad Týden s prezidentem, proč náhle skončil a jakou roli v zákulisí hrál prezidentův poradce Martin Nejedlý. Přiznává také, proč místo Miloše Zemana nakonec přišel na TV Barrandov Miroslav Kalousek.

Velkou část rozhovoru věnuje vstupu čínského kapitálu do svého mediálního impéria. Soukup bez obalu mluví o tom, jak podlehl „čínskému pozlátku“, cestám v prezidentských kolonách i představám miliardových obchodů, které se nakonec změnily v tvrdý pád. TV Barrandov i Médea se dostaly do vážných finančních problémů a Soukup dodnes bojuje o jejich záchranu.

Rozhovor ale není jen o pádu. Soukup popisuje i svůj současný život, veřejný konflikt s Agátou Hanychovou a plány na návrat. „Nevzdávám se,“ říká v otevřené zpovědi o moci, ambicích, chybách i snaze začít znovu.

Celé díly najdete na Herohero Půr. Zde kód na týdenní poslech zdarma: https://herohero.co/pur/invites/XTOOBBWKTF

Jaromír Soukup v poslední době plní stránky bulváru především v souvislosti se svým rozchodem s Agátou Hanychovou. Málokdo už si ale vzpomene na to, že od druhé poloviny 90. let byl bez nadsázky jedním z nejmocnějších a nejvlivnějších mužů českého mediálního prostředí. Jeho mediální agentura Médea prakticky kontrolovala reklamní trh a rozhodovala o miliardových rozpočtech inzerentů. Dodnes však popírá svůj vliv na obsah, který média publikovala.

Ve své době Jaromír Soukup dělal volební kampaně prakticky všem politickým stranám tehdejší politické scény. Byl to právě on, díky komu se Strana zelených dostala až do první Topolánkovy vlády, kterou následně také pomohla položit. Stejně tak tomu bylo i s Věcmi veřejnými, které Soukup podporoval. Ostatně ani on sám nikdy neskrýval své osobní politické ambice, byť na své působení v roli náměstka ministryně školství nevzpomíná úplně v dobrém. „Já si dovedu představit, že bych třeba v budoucnu chtěl být někdy poslancem,“ říká ostatně i dnes.

V padesáti letech byl na absolutním vrcholu. Na legendární oslavě jeho narozenin se do pražské restaurace SOHO sjely špičky tehdejší politické, kulturní i byznysové scény. Od té doby se ale situace začala měnit…

Poslední epizoda životopisného rozhovoru s Milošem Zemanem přináší osobní zkušenosti s Bohuslavem Sobotkou, Andrejem Babišem a Petrem Fialou. Zeman se vrací k momentům, které polarizovaly společnost: vysvětluje svůj postoj k Rusku a Číně i to, jak jeho pohled změnila válka na Ukrajině.

Proč ho podle jeho slov odposlouchávala BIS a jakou roli v tom hrál Andrej Babiš? Rozebírá své spory s BIS a detailně přibližuje pozadí kauzy Vrbětice. A co dodnes považuje za nejdůležitější část zprávy BIS?

Exprezident také uvádí na pravou míru legendu Andreje Babiše o záchraně jeho života před hospitalizací a vrací se k období vynucené absolutní abstinence. Zeman také glosuje prezidenta Petra Pavla a prozrazuje, proč se jeho vztah s Andrejem Babišem ocitl na bodu mrazu. Dojde i na překvapivé zákulisní detaily politických vyjednávání s Petrem Fialou a Pavlem Blažkem.

Celé díly najdete na Herohero/Půr .... Děkujeme za váš zájem.

„Když lidé prohrají nějakou bitvu, mají dvě možnosti: buď ukončit válku, nebo v ní pokračovat a jít do další bitvy,“ popisuje Miloš Zeman ambici svého návratu z Vysočiny do aktivního politického života.Kampaň první přímé prezidentské volby byla brutální – ostatně jako všechny Zemanovy předchozí politické souboje. Skončila jeho vítězstvím nad Karlem Schwarzenbergem.

Co bylo v kampani rozhodující? Byla to Zemanova karta s tématem sudetských Němců? A šlo o předem promyšlený záměr, nebo o aktuální využití situace?Ve svém prvním inauguračním projevu prohlásil, že chce být prezidentem všech občanů a moderátorem politických sporů.

Nedlouho po jeho zvolení přichází – po policejním zásahu ve Strakově akademii – pád Nečasovy vlády. A proti všem předpokladům Zeman nepověřuje Miroslavu Němcovou sestavením nové vlády, ale přichází s úřednickým kabinetem v čele s Jiřím Rusnokem.Důvody, které ho k tomu vedly, stejně jako otázku, jaké vlastnosti by měl mít vrcholný politik a zda je někdo ze současných politiků má, popisuje Miloš Zeman ve čtvrtém díle své životopisné série.

Podcast s celými epizodami najdete na Herohero/PůrNatočeno studiem Datarun!

📈 | ODEBÍREJTE NÁS!

https://www.youtube.com/@Datarun_cz

👀 | MĚJTE O VŠEM PŘEHLED:

https://www.instagram.com/datarun.cz/

https://x.com/dataruncz

https://www.facebook.com/datarun.media/https://

www.datarun.cz/https://www.tiktok.com/@datarun_cz

Podcast s celými epizodami si můžete vyzkoušet na týden zdarma zde: https://herohero.co/pur/invites/ATOWFMNNWT

Celých deset let ovlivňoval českou politiku triumvirát Havel, Klaus a Zeman. Jaké bylo jejich soužití a jaké měli vztahy? Velkou část tohoto období ovlivnila „opoziční smlouva“, která dodnes rozděluje společnost na ty, kteří jí vnímají jako zradu na voličích, a ty, kteří její období popisují jako nejstabilnější a nejefektivnější etapu historie České republiky v polistopadové éře. Volání po spolupráci dvou momentálně nejsilnějších uskupení – ANO a SPOLU zaznívají i nyní. A to i od těch, u kterých to může znít překvapivě, Milionu chvilek pro demokracii. Je taková spolupráce podle Miloše Zemana dnes možná? V době opoziční smlouvy vstoupila Česká republika do NATO, jen pár dní po jejím vstupu Zemanova vláda musela rozhodnout o leteckých úderech NATO v Jugoslávii. Jaké byly okolnosti tohoto rozhodování? A kdo Zemana nakonec přesvědčil, aby vláda s touto operací Severoatlantické Aliance souhlasila? V roce 2001 Zeman předává ČSSD do rukou Vladimíra Špidly a o dva roky později kandiduje v nepřímé volbě na prezidenta. Volba, která pro něj končí neúspěchem, se ale stává motivací pro jeho velký návrat v roce 2013.

Jak se formovala česká politika v devadesátých letech z pohledu muže, který při volebních preferencích ČSSD kolem deseti procent sebejistě sliboval, že „vstoupí do Strakovky hlavním vchodem“. Věřil tomu vlastně?

Podcast s celými epizodami si můžete vyzkoušet na Herohero týden zdarma zde https://herohero.co/pur/invites/ATOWFMNNWT

V druhém díle Miloš Zeman popisuje svoje vzpomínky na Sametovou historii a také Václava Havla. Jak mimo jiné hodnotí svého předchůdce? „To, že už byl potom prezidentem, naším prezidentem i mým prezidentem, tak to svým způsobem bylo dobře. Vzpomeňte si na jeho projev v americkém kongresu, standing ovation. A to byl nesmírný kapitál a myslím si, že v tom je jeho největší zásluha.“

Jako poslanec se Zeman oproti ODS stavěl proti rozdělení Československa, a když se v roce 1993 stal předsedou Sociální demokracie, slíbil, že její vládě „půjde po krku“. To také splnil. A jako hlavní nástroj mu k tomu sloužil legendární autobus Zemák, se kterým objel několikrát celou republiku. A právě tím začíná jeho cesta vzhůru.

V Česku se dlouhodobě řeší, proč se nestaví, proč obce blokují rozvoj a proč bydlení dál zdražuje. Michal Půr a ekonom Aleš Rod rozebírají jedno z klíčových témat, které stojí v pozadí: rozpočtové určení daní. Ekonom vysvětluje, jak současný systém přerozdělování peněz mezi stát, kraje a obce ve skutečnosti potlačuje ekonomickou aktivitu a vede k tomu, že se obcím často „nevyplatí“ cokoliv rozvíjet.Proč starostové racionálně brzdí výstavbu, jak kontribuční smlouvy zdražují bydlení a proč Česko ztrácí investice, které by mohly financovat zdravotnictví nebo infrastrukturu? Co kdyby se Česko mohlo více opřít o roli logistického a ekonomického hubu Evropy – a co by se muselo změnit, aby to dávalo smysl?

Máme tu další díl Životopisu, tentokrát s osobností, která ovlivňovala dění v České republice dlouhých 33 let - Miloš Zeman.

Celý díl najdete tradičně na našem Herohero https://herohero.co/pur.

V první části pravděpodobně nejobsáhlejšího a nejotevřenějšího rozhovoru jeho kariéry vzpomíná na svůj středoškolský referát o Čapkově knize Hovory s TGM, kvůli kterému na čas nemohl dál studovat, na vstup do KSČ během Pražského jara i následné vyloučení při normalizačních čistkách.

Proč kdysi napsal, že komunismus byl svým způsobem horší než fašismus? A proč se Miloš Zeman domnívá, že Alexander Dubček byl de facto jedním ze strůjců sovětské invaze? A kdo měl podle něj pravdu v pohledu na aktuální světový vývoj, Francis Fukuyama, anebo Samuel Huntington?

V roce 1990 v rozhovoru pro Mladý Svět, Zeman na otázku, co to znamená být prognostikem, který je poslancem Federálního shromáždění, odpověděl: „Prognostik musí mít tak trochu sebevražedné sklony. Musí být schopen okamžitě hodit na váhu jakoukoliv svou dočasnou oblíbenost, pokud se setká se situací, kdy by pro oblíbenost zrazoval svou profesi.“ A tím se Miloš Zeman řídil prakticky celou svojí politickou kariéru…

Podcast si můžete vyzkoušet na týden zdarma zde https://herohero.co/pur/invites/AJWCKSIMID

Zdeněk Pohlreich si rozhodně nebere servítky, ani v kuchyni, ani při pohledu na dnešní společnost a politiku. S Michalem Půrem mluví o své ztrátě důvěry v systém, která ho, mimo jiné, vedla k nechuti jít k loňským volbám. Co se všechno odehrávalo po tomto jeho oznámení? „Já jsem dostal výzvu od Zdeňka Hřiba, abych šel volit. Chápete to?“ Popisuje jednu z mnoha pro něj absurdních situací, kterou prohlášení přineslo. A šel nakonec k volbám?

Sám ve svých podnicích už nevaří, pokračuje ale v jejich rozvoji, točí Ano Šéfe, píše kuchařky a rozjíždí nový kuchařský podcast. Dál také pokračuje podcast Lepší už to nebude s Milošem Pokorným, a nedávno, bohužel, zesnulým Patrikem Hezuckým.

Na závěr dojde i na bilancování – ve třiceti emigrace, v padesáti podnikání, a co ho čeká v sedmdesáti? Zazní i jeho upřímný osobní pohled na to, že zatímco ženy v důchodu rozkvetou…chlapy to “zabije“.

V nové epizodě se rozjíždí ostrý střet mezi Petrem Pavlem a vládou, který odhaluje hlubší mocenský konflikt v české politice.Michal Půr, Lucie Kubovičová a Thomas Kulidakis rozebírají spor o účast prezidenta na mezinárodním summitu, kde nejde jen o cestu do zahraničí, ale o kompetence, vliv a symboliku moci.Řeč je o tom, zda může vláda prezidentovi fakticky zabránit v účasti skrze akreditaci, jestli celý krok není jen zástěrkou pro kompetenční žalobu a eskalaci sporu až k Ústavnímu soudu.Zaznívá i kritika veřejné komunikace Hradu, který místo zákulisního vyjednávání vede konflikt přes média. A nechybí zastropování cen benzínu.