Radioreport

K adventu a Vánocům v Brně neodmyslitelně patří i tradiční trhy soukromých prodejců i neziskovek. Kromě těch na náměstí Svobody a Zelném náměstí přibývají každým rokem další místa. Novinkou letošního roku je například vánoční strom na Moravském náměstí u sochy Jošta. Do trhů se druhým rokem zapojuje i veřejná sbírka Daruj kelímek, která za odevzdaný zálohovaný kelímek přispívá na celkem 18 dobročinných záměrů. V pořadu Radioreport, který připravila Anna Janošková, nabídneme rozhovory s koordinátorkou sbírky Daruj kelímek Natálií Miklánkovou a taky s ředitelkou TIC Brno, které Brněnské Vánoce pořádají, Janou Tichou Janulíkovou.

Radio Proglas slaví 28 let rozhlasového vysílání. Jak to funguje uvnitř rádia a co mají na starosti zpravodajci, moderátoři, zvukaři, produkční a další lidé podílející se na vysílání? Jak v současnosti vypadají prostory rádia? Co by měl být ten hlavní smysl práce ve sdělovacím prostředku? Na tyto a další otázky se bude ptát Jana Rambousková.

Ve středu 19. dubna 2023 byla modlitbou nešpor zahájena diecézní fáze beatifikačního procesu  augustiniánského kněze a mučedníka P.  Augustina Schuberta, OSA, za přítomností pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Tato informace stála za natočením rozhovoru, který vám v rámci Radiopertu nabízíme. Hostem v pražském studiu Proglasu bude František Futera, který P. Schubertovi věnoval svou diplomovou práci a později i knihu.

Město Brno v obrazech – i tak by se dala popsat výstava výtvarníka Petra Lorenze, kterou je možné zhlédnout od 3. listopadu do 15. ledna v prostorách Radia Proglas. Lorenz je absolventem Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, kromě obrazů inspirovaných filmem zachycuje i realitu města, ve kterém se narodil. Fascinuje ho především světlo, architektura a prostory míst, které má rád. Pořad připravila Anna Janošková, která si s výtvarníkem Petrem Lorenzem výstavu v Proglasu prošla.

Pořad věnujeme Červené středě, což je celosvětový den připomínající lidi pronásledované pro svou náboženskou víru. Týká se převážně pronásledovaných křesťanů. S publicistou Tomášem Kolocem, který je celoživotním přítelem Arménie a je v každodenním kontaktu s Armény žijícími ve staré vlasti i u nás, si budeme povídat právě o pronásledování křesťanských Arménů.

Střední umělecká škola varhanářská je jednou z nejmenších středních škol v ČR. Byla založena v roce 1992 jako Soukromá střední škola a jejím zakladatelem je firma Rieger-Kloss Varhany s. r. o. Krnov. Škola má akreditaci MŠMT pro výuku oborů Uměleckořemeslná stavba varhan; Uměleckořemeslná stavba strunných hudebních nástrojů; Design interiéru. Obory jsou čtyřleté, ukončené maturitní zkouškou. Základem výuky je vedle teorie také zvládnutí manuálních činností.

Posláním ostravské Asociace TRIGON, o. p. s. je realizace obecně prospěšné činností a aktivit zaměřených na pomoc dětem, mládeži a dospělým se znevýhodněním, jejich rodinám, rizikovým skupinám dětí a lidem ohroženým sociálním vyloučením. Asociaci založili v roce 2006 jednotlivci i organizace, kteří se aktivně podíleli na mezinárodní spolupráci již v předcházejícím období. U příležitosti konání 31. ročníku Evropských dnů hendikepu si redaktor Antonín Žolnerčík si k mikrofonu pozval ředitelku asociace Mgr. Olgu Rosenbergerovou.

V pořadu si představíme malé východočeské nakladatelství TOFANA, které vydává velmi zajímavé publikace. Dozvíme se například kdy a proč vzniklo a jaké těžkosti muselo překonávat, na jaká témata se soustředí i to, jak vznikl jeho název. Zakladatel nám prozradí i jaké překvapení chystá letos k vánočním svátkům.

Uplynuly desítky let, než byla v Praze opět postavena nová budova, která bude sloužit jako knihovna. S našim mikrofonem se vydáme na Petřiny, kde nová pobočka stojí. Postupně nám ji představí mluvčí Lenka Hanzlíková, architekt Igor Hobza a vedoucí pobočky Hana Livorová.

Pavel Lasztovicza se o rod Žerotínů zajímá už od raného dětství. Na zámku ve Valašském Meziříčí je už skoro jako doma. Jeho velkým oblíbencem je Maxmilián František ze Žerotína. Co Pavel vypátral o jeho životě? A čím je rod Žerotínů pro současného badatele tolik zajímavý?