Tak, jako se nechtěl Jozue vzdálit od stánku, měli bychom i my toužit setrvávat v Boží přítomnosti.

"Neboť vy jste svatyní Boha živého, jak řekl Bůh: 'Budu bydlet uprostřed nich a procházet se mezi nimi, a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.'" — 2 Korintským 6:16

Naše identita v Kristu je zcela zásadní pro pochopení pozice, kterou díky Bohu máme.

"To tajemství, které bylo od věků a od prvních pokolení ukryté, nyní však bylo zjeveno Jeho svatým, kterým Bůh toužil oznámit, jaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi pohany – tím tajemstvím je Kristus ve vás, ta naděje slávy." — Koloským 1:26–27

Kristus je stejný včera, dnes i navěky a Jeho vůle uzdravovat se ani po Jeho vzkříšení nezměnila.

Tématem vánoční bohoslužby nemohlo být nic jiného, než ta největší láska, kterou Bůh měl, že dal Svého Syna, aby žádný, kdo v Něj uvěří, nezahynul, ale měl věčný život v nebi.

První bohoslužba po podzimní pauze přináší slovo z 2. Petra, kde jsme varováni před falešnými proroky, kteří jsou v dnešní době všude kolem.

Každý máme něco, s čím můžeme přispět k společnému Božímu dílu, a to jak v naší církvi, tak v našem okolí a v našich životech.

Co je tím nejlepším základem pro náš život? Kde hledat ty drahé kameny, o kterých mluví Bible?