„Infarkt bych chtěl dostat buď v Česku, nebo v Nizozemsku.“ V Rozstřelu to řekl Petr Neužil, přednosta Kardiologické kliniky 1. LF Univerzity Karlovy a Nemocnice na Homolce. „Obě země mají nejlepší léčbu akutního infarktu myokardu, kde je nejdostupnější intervenční léčba. V rozhovoru s moderátorem Vladimírem Vokálem mluvil i o známých pacientech, o kávě i o tom, proč se snaží „urvat“ co nejvíce pacientů kardiochirurgům.

„Dost lidí mi po návratu z dovolené říká: projel jsem celou Evropu celkem v klidu, a těch posledních 200 kilometrů od českých hranic bylo nejhorších,“ řekl v Rozstřelu Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP na Ministerstvu dopravy. Podle něj nejsou čeští řidiči výrazně horší než ostatní Evropané, ale doma si zkrátka víc dovolí.

„Ve výjimečných případech bych vrátil trest smrti, justiční omyly jsou dnes eliminovány,“ říká bývalý kriminalista Luboš Valerián, který v Ostravě vyšetřoval téměř půl století vraždy. Společně s novinářem MF DNES Tomášem Lánským vydal knihu Mordparta Ostrava, v níž popisují nejbrutálnější případy – od vražd v hlubinném dole až po pětinásobného sériového vraha Biedermana. Oba přijali pozvání do Rozstřelu na iDNES.cz.

Získat řidičský průkaz v České republice dnes neznamená automaticky umět řídit. Chybí teorie, instruktoři se nevzdělávají a studenti projdou zkouškou, aniž by se skutečně naučili zvládat provoz. V Rozstřelu o tom v souvislosti s nedávným testem autoškol v deníku MF DNES hovořili odborník na výuku řidičů Karel Bezděkovský a editorka iDNES.cz a účastnice testu Tereza Janovská.

Česká republika má silnou tradici zbrojní výroby a podle expertů by jí měla více využít. U kulatého stolu iDNES.cz se na tom shodli ekonomka Jana Matesová, bývalý guvernér České národní banky a expremiér Jiří Rusnok a Jiří Staněk, ředitel pro strategii a rozvoj Czechoslovak Group.

Spisovatel a publicista Ondřej Neff byl hostem Rozstřelu u příležitosti svých osmdesátin. Ohlédl se za svou tvorbou, připomněl legendárního Péráka, popsal, proč ho rozesmála umělá inteligence – a vysvětlil, proč si myslí, že vliv Číny naráží na kulturní bariéru. „Mají úžasnou technickou civilizaci, ale mladí se tu neoblékají jako Číňani ani neposlouchají jejich hudbu.“

Lingvistka Jana Valdrová se dlouhodobě zabývá jazykem genderových a sexuálních identit. V Rozstřelu kritizovala přežité jazykové vzorce, které podle ní dělají ženy neviditelnými. „Ústava je psaná mužským jazykem. Třeba prezidentka tam neexistuje,“ říká akademička, která se nebojí mluvit ani o výsměchu, kterému čelí ze strany svých kritiků.