Místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih a kandidát na předsedu ODS Radim Ivan mluvil v Rozstřelu na iDNES.cz otevřeně o tom, proč chce vést Občanskou demokratickou stranu, proč podle něj ODS „zestrejcovatěla“, proč by se nebál pravicových ekonomických reforem ani konce projektu SPOLU a proč se pravice musí znovu naučit přímo komunikovat s voliči.

Novela trestního zákoníku, která od ledna výslovně staví komunismus na roveň nacismu, podle advokáta a bývalého ministra vnitra Tomáše Sokola nepřináší převrat. „Ve skutečnosti se skoro nic nezměnilo,“ říká. V Rozstřelu ale otevřel otázky, které budou dráždit: proč se roky řešil Hitler, ale ne Stalin – a co to udělá s komunisty, kteří se tváří, že „nesměřují k potlačování práv“.

Česko se podle šéfky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové dál propadá v postavení žen na pracovním trhu a pracovněprávní pravidla u nás připomínají „obří bibli“ ze šedesátých let. V Rozstřelu varovala, že umělá inteligence a nástup generace Z promění práci rychleji, než na to stát stihne reagovat. A přidala větu, která zní jako politická rozbuška: „Potřebujeme vyšší nezaměstnanost.“

Schodek státního rozpočtu překročený o desítky miliard není jen účetní problém, ale zásah do důvěry v politiku. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek v Rozstřelu mluvil o nepravdivých položkách v rozpočtu, zklamaných voličích i tom, proč by rok 2026 mohl být pro českou ekonomiku překvapivě velmi úspěšný.

Umělá inteligence není neutrální technologie ani pouhý pomocník. Podle vývojáře a analytika Jana Tyla do jazykových modelů vždy vstupuje prostředí, kultura i hodnoty jejich tvůrců – ať už vznikají v Silicon Valley, nebo v Číně. V Rozstřelu upozorňuje, že AI dnes dokáže nejen zpracovávat informace, ale i nenápadně formovat světonázor. Zároveň vysvětluje, proč mohou mít slovanské jazyky v AI nečekanou výhodu a proč je vlastní český model extrémně drahá cesta.

Začalo to u počítačových her a koníčku, který přerostl v profesi. Herní designér Vlaada Chvátil v Rozstřelu popisuje, jak se z nápadu „na papírky a z půjčených kartiček“ stal celosvětový hit Krycí jména, proč je pro něj umělá inteligence spíš jazykový pomocník než spoluautor a jak vznikala foglarovská novinka Stínadla.

Nová ruská jaderná ponorka Chabarovsk má nést obří podvodní drony Poseidon a zapadá do mozaiky zbraní, jimiž se Moskva snaží demonstrovat sílu. V samotné válce na Ukrajině ale nehraje žádnou roli. Vojenský analytik Lukáš Visingr v Rozstřelu vysvětluje, proč jsou ponorky především součástí jaderného odstrašování, jak se šíří jejich technologie i proč mají ruské stroje čím dál větší technické potíže.

Jan Masaryk zemřel v březnu 1948 pod okny Černínského paláce – a česká společnost se desítky let pře o to, zda šlo o vraždu, nebo sebevraždu. Novinář a spisovatel Jaroslav Mareš o komplikované kauze napsal knihu „Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka“ a v Rozstřelu popsal, proč obě „velké“ verze považuje za neudržitelné, jak rozebral tisíce stran spisů a proč mu po odečtení legend zůstala jediná střízlivá možnost.