Security Briefing

Jak vypadá práce českého zpravodajského důstojníka v zahraničí? Jak se liší přístup amerických a ruských tajných služeb? A co se stane, když rozvědka přinese informace, které se politikům nehodí?

Hostem další epizody je Jan Paďourek, který v letech 1993 až 2018 působil v české zahraniční rozvědce, mimo jiné na zastupitelských úřadech v Moskvě, Kyjevě a Washingtonu. Později vedl sekci vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání na Ministerstvu vnitra. Dnes se věnuje výuce a výzkumu na CEVRO Univerzitě a Policejní akademii ČR.

V rozhovoru se vracíme do Moskvy v době nástupu Vladimira Putina i do Kyjeva během oranžové revoluce. Srovnáváme americký a ruský přístup ke zpravodajské práci a přibližujeme každodenní realitu zpravodajského důstojníka.

Věnujeme se také současným bezpečnostním výzvám České republiky. Jak velkým problémem je politizace bezpečnosti? Jak nezávislé jsou české zpravodajské služby? A je Česko připravené na rozsáhlou krizi?

Od příručky „72 hodin“ přes blackout až po tři konkrétní kroky, které by měl český stát v příštím roce podniknout.

Září přineslo posun ruských hybridních aktivit do otevřenější konfrontace. Premiér Babiš mluví o hybridní válce proti Česku, ruský vrtulník narušil polský vzdušný prostor a žhářský útok na německou firmu Rohde & Schwarz je připisován týmu GRU se základnou na Slovensku. Na prešovském případu ukazujeme, jak funguje nábor jednorázových sabotérů přes Telegram.

Věnujeme se i riziku ukvapené atribuce: za sérií útoků na německé rozvodny nestál cizí stát, ale domácí odpůrce fosilních paliv. Třetím tématem je bezpečnost škol a nemocnic, tedy tragický útok ve Staškově, vlna bombových hrozeb a podhlášená agrese žáků v Česku.

V případové studii se vracíme k bombovým útokům na madridské vlaky z března 2004.

Zmařený žhářský útok na továrnu na drony u Prešova, plánovaná vražda v Polsku, dron na letišti Lipsko/Halle a zbraňová skrýš u Berlína — srpen ukázal, jak hustá je síť ruských hybridních operací ve střední Evropě. Dále se věnujeme pokračující sérii útoků nožem s nezletilými pachateli i oběťmi a vysoké četnosti evakuací a poplašných zpráv. Probíráme i důvody nárůstu islámské radikalizace v sousedním Rakousku.

Požár a zřícení budovy ve Zlíně, smrtelný útok v pražském IKEM nebo nábor sabotérů přes Telegram pro akce napříč EU – včetně Česka, který odhalili polští novináři. V Berlíně došlo k útoku dodávkou a mačetou na LGBT+ manifestaci, Vídeň zasáhla série útoků nožem. Francie kvůli rozsáhlým požárům v Gironde evakuovala 220 tisíc lidí – šlo o největší evakuaci v zemi v době míru.

V případové studii jsme se zaměřili na protiimigrační nálady v Jihoafrické republice – od ultimáta k odchodu ze země přes 120 demonstrací během jediného dne až po deportaci a repatriaci více než 53 tisíc lidí za jediný měsíc. Ptáme se také, proč mají protiimigrační nálady v JAR kořeny sahající až do období konce apartheidu.

Pandemie covidu-19, ničivé povodně, tornádo na jižní Moravě, uprchlická vlna po ruské invazi na Ukrajinu. Česká republika si za poslední roky prošla sérií krizí, které prověřily nejen záchranné složky, ale celý systém krizového řízení. Otázka zní: poučili jsme se dostatečně?

V novém díle hovoříme s brigádním generálem Danielem Miklósem (náměstek pro prevenci a civilní nouzovou připravenost HZS ČR) o tom, jak si Česko stojí v evropském srovnání, kde jsou dnes největší slabiny v ochraně kritické infrastruktury – zda v technologiích, organizaci, nebo v lidech – a nakolik jsme připraveni na scénář, který ještě před pár lety zněl nemyslitelně: ohrožení obyvatelstva v důsledku vojenského konfliktu.

Druhá polovina rozhovoru patří novému zákonu č. 266/2025 Sb. o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, kterým se do českého právního řádu promítá evropská směrnice CER. Zvýší nová pravidla skutečně odolnost státu? Co čeká provozovatele kritické infrastruktury a jak náročné bude nové povinnosti splnit? A má stát dost kapacit nejen na to, aby pravidla zavedl, ale také vymáhal?

V 16. pravidelném díle se ohlížíme za nejvýznamnějšími bezpečnostními událostmi června 2026.

V Česku se věnujeme případům ozbrojených mužů v Čelákovicích a Zábřehu, výsledkům zbraňové amnestie i českému zapojení do protiteroristických aktivit proti organizaci Islámský stát–Chorásán. Na Slovensku rozebíráme novou koncepci ochrany měkkých cílů a několik násilných loupeží se střelbou.

Pozornost zaměřujeme také na prohlubování polsko-německé obranné spolupráce, působení skupiny Bráníme polskou hranici a vraždu ruského disidenta v Polsku. V Německu sledujeme vyšetřování možných sabotáží energetické infrastruktury a nárůst antisemitských útoků, v Rakousku incidenty namířené proti policistům a ve Francii podezření na ruskou špionáž poblíž továrny na drony.

V závěrečné případové studii se vracíme k nejvýznamnějším bombovým útokům IRA ve Velké Británii – od atentátu v Brightonu v roce 1984 přes útoky na Baltic Exchange a Bishopsgate až po bombový útok v londýnských Docklands.

V 15. díle našeho pravidelného bezpečnostního monitoringu se ohlížíme za květnem 2026.

Věnujeme se incidentům na školách v Česku, preventivním programům na Slovensku, obavám z pašování zbraní a ruským sabotážním aktivitám v Polsku, kyberútoku na maďarská média i aktuálním případům extremismu a terorismu v Německu, Rakousku a Francii.

V případové studii se zaměřujeme také na násilí na fotbalových stadionech, chuligánství a bezpečnostní opatření v evropském fotbale.

V nové epizodě Security Briefing přijal pozvání Břetislav Brejcha, ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEK).

Společně se podíváme na fenomén radikalizace mladých lidí, který se stále častěji odehrává za zavřenými dveřmi dětských pokojů a na obrazovkách mobilních telefonů. Jak se mění extremismus v digitální době? Jakou roli hrají sociální sítě, chatovací platformy nebo online hry? A proč dnes může proces radikalizace trvat jen několik týdnů či měsíců?

Dozvíte se také:

• Co přesně řeší NCTEK a s jakými hrozbami se setkává
• Jaký je vývoj incidentů ve školách a kdo jsou jejich nejčastější pachatelé
• Kde se mladí lidé nejčastěji radikalizují
• Kdo jsou tzv. „telegramoví agenti“ a jak fungují hybridní hrozby
• Zda je na vzestupu levicový extremismus a kulturní války
• Jak mohou rodiče, školy i společnost rozpoznat varovné signály včas
• Jak nastavit prevenci dříve, než musí zasáhnout policie

🎙️ Moderuje Jaromír Průša

Speciální epizoda podcastu Security Briefing přímo ze SIT Port Studia v Plzni.

Jak dnes vypadá bezpečnost města, které bere technologie vážně? A proč se z Plzně stává jedno z nejzajímavějších center bezpečnostních inovací v Česku?

Hostem byl Pavel Bacík, hlavní realizátor konference Plzeň Security Forum, se kterým jsme rozebrali témata, která dnes řeší stát, města, bezpečnostní složky i technologické firmy.

V epizodě uslyšíte:
🔐 jak se mění bezpečnost v digitální době
🚁 jak drony pomáhají IZS v reálných situacích
⚠️ proč už ochrana měkkých cílů není jen „teorie“
🌍 zkušenosti z NATO, Izraele i krizového řízení
🏢 jak funguje plzeňský bezpečnostní ekosystém v praxi

A taky proč bude letošní Plzeň Security Forum jednou z nejzajímavějších bezpečnostních akcí roku.

🎧 Poslechněte si speciální díl Security Briefing a nahlédněte do světa moderní bezpečnosti, technologií a krizové připravenosti.

Hostem nové epizody byl Petr Moroz, se kterým jsme otevřeli téma personální bezpečnosti, screeningu zaměstnanců a nové generace hrozeb spojených s falešnými kandidáty a organizovanými skupinami.

V rozhovoru zazní i alarmující data ze studie „Neviditelná pracovní síla“, která popisuje infiltrace evropských firem zahraničními organizovanými a státem podporovanými skupinami. Počet falešných pracovníků vzrostl o 220 % a experti odhadují, že během dvou let může být falešný každý čtvrtý kandidátský profil.

Řeč byla také o nové legislativě a zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (ZKI). Zatímco dříve stát řešil hlavně konkrétní objekty, nový přístup sleduje celé organizace, jejich fungování i dodavatelské řetězce.

V závěru jsme se dostali i ke společnosti Scaut – SaaS platformě zaměřené na automatizaci screeningu a průběžného monitoringu.

🎧 Jak dnes probíhají infiltrace firem přes HR?
🎧 Proč už útočníci nehledají jen chyby v IT systémech?
🎧 A proč se personální bezpečnost stává jedním z největších témat příštích let?