Už více než dva roky funguje v Praze komunitní cyklodílna.

Na svahu Dobšeny kosí mladí, staří i nejmenší.

Pilotní podcast Sedmé generace uvítá dva hosty: Tomáše Havlíčka, projektanta a jednatele Atelieru Fontes, který se zabývá právě vhodným projektováním vody v krajině a také starostu jihomoravské obce Bratčice Jana Buršíka, který právě na návsi své obce přinesl neobvyklé řešení. Oba také s moderátorem a autorem podcastu Štěpánem Jindrou nastiňují správná opatření a konkrétní příklady dobré praxe.

Přijíždím na okraj Brna do Modřic, odkud je můj cíl vzdálený jen deset minut cesty autobusem, tedy zhruba deset kilometrů směrem na jih. Vystupuji v malé obci Bratčice, v níž bydlí přes sedm set obyvatel, přesto se těší nemalému zájmu místních i přespolních.

Vycházím z domu před šestou hodinou ráno a chystám se na smluvené místo srazu, kde se mám potkat se členy komunity Hare Krišna. Na ulici před jejich brněnský chrám přicházím přesně na čas a nervózně přešlapuji před brankou. Dochází mi, že příliš nevím, co mě dnes bude čekat.

Je v Africe všechna zelenina bio? Jak pěstují lidé na vesnicích a ve městech? Je to nutnost, nebo hobby? Jsou okrasné zahrady výsadou bohatých?

Zahrádkáři nejsou žádní uvědomělí environmentalisté. Jejich hlavním cílem je čerstvá zelenina, a se slimáky ani hraboši se o úrodu dělit nechtějí. K takovému poznání nepotřebujeme vědu. Výsledky sociologických průzkumů ale ukazují, že vztah zahrádkářů k životnímu prostředí není tak přímočarý, jak naznačuje úvodní provokace.   Článek si můžete přečíst v časopise Sedmá generace (3/2021). Předplaťte […]

Ochrana přírody — tedy konkrétních míst a živých bytostí či jejich druhů — je relativně svébytným proudem v řece environmentalismu a jejím možná nejstarším pramenem. V tomto a příštím dílu jej budeme sledovat pohledem historickým, abychom pak mohli lépe prozkoumat její ideové základy.

Jaké mají podle soudů vlády povinnosti v ochraně klimatu? V Nizozemsku, Irsku Francii, Pákistánu či Nepálu soudy rozhodly, že vlády musí činit ambicióznější kroky, aby ochránily občany před změnou klimatu. Klimatická žaloba inspirovaná úspěšnými případy v zahraničí, se připravuje i u nás. Začíná být totiž jasné, že pokud státy klima nechrání, nebo pokud dokonce ke změně klimatu aktivně přispívají, mohou porušovat práva občanů.

V článku Kladivo na přehrady (7G 4/2020) jsme psali o sílícím trendu bourání přehradních hrází ve světě. Na podzim 2020 slavilo hnutí proti přehradám další velké vítězství: po dvacetiletém boji prosadili kalifornští indiáni a jejich spojenci zbourání čtyř velkých přehrad na řece Klamath. Jaký příběh se skrývá za tímto úspěchem? Můžeme se z něj poučit?