Velká data jsou nevyčerpatelná komodita, na kterou si může sáhnout v podstatě každý, říká Michal Kořan zakladatel think tanku Global Arena Research Institute, který globální data shromažďuje a zkoumá. Dá se z nich odhadnout, proč střední Evropa bude i dál zaostávat za Západem, kde je aktuálně největší problém světového obchodu nebo proč a jak dlouho budou růst ceny energií.

Vizionář apodnikatel Michal Fojtík popisuje, jak vypadá revoluční způsob pěstovánízeleniny a chovu ryb, který je v Česku velkou byznysovou příležitostí. Aquaponickéhospodaření je podle něj jedna z cest, jak si v budoucnu lidstvo budezajišťovat potraviny, až vyčerpá půdu nebo zničí životní prostředí.

Nová německá vláda, ať už bude po víkendových volbách jakákoli, si bude muset po odchodu Angely Merkelové najít novou pozici ve světě. Problémem může být třeba obrovská ekonomická závislost na Číně, která se týká i českých firem navázaných na ty německé, říká Jakub Eberle výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Nový díl podcastu je o roli Německa v současném světě, o jeho zahraniční a bezpečnostní politice, která má i vliv na sousedy jako je Česko.

Pandemie přesvědčila společnost, že kyberbezpečnost je důležitá, říká generál Karel Řehka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Výsledky českých parlamentních voleb podle něj nelze přes kyberprostor zmanipulovat, větší hrozbou je podlomení důvěry občanů ve výsledky pomocí dezinformací.

Vesmírné technologie využíváme v každodenním životě a roste jejich význam pro bezpečnost a obranu. Proto je potřeba je víc chránit - i proto, že Rusko a Čína vyvíjejí zbraně proti satelitům, říká Jana Robinson, ředitelka Pražského instutu bezpečnostních studií. Pravděpodobnější teď ovšem je, že protivník nyní přes družice pošle falešné informace či bude rušit jejich signál.

O vodíku jako alternativě fosilních paliv se mluví méně než o elektřině. Do budoucna by se ale mohl doplňovat s elektřinou třeba v těžké pozemní dopravě nebo v letectví, říká Martin Abel z Asociace pro mezinárodní otázky. Největšími investory do vodíkové ekonomiky jsou velké energetické firmy, které potřebují najít způsoby, jak nahradit fosilní paliva. V Česku ale vodíková ekonomika zatím neexistuje.

Odstrašení známe nejvíc ze soupeření jaderných mocností. Ale nyní je důležité třeba i v kyberprostoru. "Odstrašení potřebujeme, abychom nemuseli bojovat," říká Martin Svárovský, dlouholetý diplomat a nyní vedoucího Programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty. Tradičně nejvíc odstrašují útočníky jaderné zbraně, ale nově je potřeba, aby státy včetně České republiky byly schopné vracet údery a tím odtrašily útočníky v kyberprostoru.

Kromě odemykání mobilů se technologie rozeznávání tváře proslavila asi nejvíc tím, že je čínské úřady používají ke sledování svých obyvatel. "Ani Čína ale není schopna sledovat pořád tváře všech občanů," říká Martin Urban, ředitel české firmy Eyedea Recognition. "Nicméně, kdybych žil v totalitním státu, tak bych z této technologie měl obavy." Sledovat lidi přes běžné kamery v ulicích je příliš drahé a technicky náročné - a v demokracii nelegální, říká Urban, spoluzakladatel firmy českých expertů z ČVUT. Její technologii využívají hlavně tajné služby a další bezpečnostní složky z demokratických států.

Co má společného pohádka Na vlásku a dezinformace o covidu a pandemii? Překvapivě hodně, podle jedné z konspiračních teorií si totiž pandemii objednal kanál Disney+, tvrdí Veronika Víchová. Ta sledovala covidové dezinformace a nabízela způsob, jak jim čelit. "Pokud ve vás zpráva vyvolává emoce, negativní i pozitivní, tak by měla zablikat kontrolka a člověk by se měl na tu zprávu podívat ještě někam jinam," říká expertka Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Mohou topit nebo se v elektrických sítích dobře doplňovat s obnovitelnými zdroji. I pro Česko by malé modulární reaktory o výkonu do 300 MW mohly být do budoucna řešením výroby elektřiny i tepla, ale zatím tady nikdo nezpracoval studii, zda by to bylo možné a výhodné, říká Jan Rataj z ČVUT. Američané slibují první funkční malý reaktor v roce 2029, Estonci mají zajímavý projekt, jak se na jeho zavedení připravit. I v Česku se vyvíjí reaktor, který by byl vhodný třeba pro továrnu nebo pro odlehlé místo.