Slavná auditoria

Magické čtyřky v životopisech našich hudebních velikánů se už dávno přetavily – a před časem obnovily – do podoby Roku české hudby. Ten se stává každých deset let příležitostí, abychom si připomněli klíčové osobnosti naší hudební kultury. Bedřicha Smetanu, jenž – jak je všeobecně známo – přišel na svět roku 1824 a zemřel o šedesát let později. Antonína Dvořáka, který skonal v roce 1904. A Leoše Janáčka, narozeného roku 1854.

Jen málokterý tvůrce se může pyšnit tím, že je připomínán ve čtyřech, neřku-li pěti místech tří států. Natož pak jde-li o autory či interprety z oblasti klasické hudby. Jedním z mála, komu se dostává pocty na vícero místech po světě, je polský velikán klavíru a kompozice Fryderyk Chopin.

Kde se nalézá největší jízdárna široko daleko? Přesněji řečeno, v celé střední Evropě? A zcela precizně popsáno, na rozlehlém území někdejšího Rakouska-Uherska? Asi by si to po chvíli uvažování uvědomil každý z nás. Přece ve vídeňském Hofburku. Tam, kde probíhá drezůra slavných lipicánů, těch učenlivých bělostných krasavců. Jejich výcviku se říká Španělská jezdecká škola, protože původ lipicánů se traduje právě z této země.

V roce 2005 se uskutečnil první ročník Hudebního festivalu Znojmo. Svou tvář mu během dvou desítek let propůjčila celá řada významných muzikantů – Šporcl, Plachetka, či Kateřina Kněžíková. Na čem staví dramaturgie festivalu, který zraje jako víno? 

Semperova opera v Drážďanech byla inspirací pro vznik nové budovy divadla a baletu v Oděse, nejstaršího oděského divadla, v němž na dirigentském stupínku stál například i Petr Iljič Čajkovskij. 

Kdo hledá, ten najde, říkává se. A snad je to i pravda. Když ne úplná, tak alespoň částečná. A lze to doložit příkladem. Cyklus Slavná auditoria se totiž věnuje jednou měsíčně hudebním muzeím. Institucím, zaměřeným buď na klasiku obecně, anebo – což bývá obvyklejší – na konkrétní skladatele, pěvce, dirigenty. Jejich hledání nebývá snadné, zato však leckdy překvapivé.

Jak známo, nic na tomto světě neexistuje bez souvislostí a vztahů. Takříkajíc neplave ve vzduchoprázdnu. Vše vzniká i zaniká z příčin, jejichž poznání a pochopení teprve vede k tomu, abychom daný jev či zkoumanou skutečnost pochopili. A plně to platí také o novém koncertním sále komorní velikosti, který byl veřejnosti zpřístupněn na jaře roku 2023 v Olomouci.

Tři místa jsou v naší zemi spjata s pobyty hudebního génia, jakým byl Ludwig van Beethoven. Kromě Prahy, kterou navštívil opakovaně, se skladatel vypravil do Hradce nad Moravicí nedaleko Opavy, kde svému mecenáši způsobil na jeho zámku společenský skandál. A bez pozdvižení se neobešel ani závěrečný z jeho dvou pobytů v lázních Teplice. Zatímco předcházející zůstává naopak navždy spjat s tajemným výlevem Beethovenovy lásky k blíže neurčené ženě.

Žádné z putování za koncertními sály či operními domy ve světě jsme na Classic Praha dosud nezahajovali zmínkou o našich kolegyních či kolezích v zahraničním rozhlase. Všechno na světě je ale někdy poprvé – a tak právě pozdravem do rozhlasových sfér začneme další díl pořadu Slavná auditora na Classic Praha. Vydáme se na cestu do dálky. A že to bude opět dálka pořádná. Vypravíme se totiž až na samý jih afrického kontinentu. Do Kapského města, které od Prahy dělí bezmála patnáct tisíc kilometrů.

S nesnadným životem Bedřicha Smetany jsou u nás tradičně spojována města Litomyšl, Plzeň a Praha. Menší význam měly jeho studijní roky v Jihlavě či v Německém Brodě. Existuje však ještě jedno město, které se do Smetanova osudu zapsalo v dobrém i zlém. Jihočeský Jindřichův Hradec. Stojí za návštěvu kdykoli, v Roce české hudby však tím víc.