Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak oproti zahraničí obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nový Zéland bývá mezi cestovateli považován za jedno z nejhezčích míst světa. Pro svou přírodní rozmanitost láká množství turistů, kteří si Aotearou, zemi dlouhého bílého oblaku, často až příliš idealizují. Alespoň si to myslí Petr Klouček, který se do ostrovního státu před třemi lety přestěhoval za prací. Nový Zéland je podle něj poměrně specifický a za ráj na zemi by ho úplně neoznačil, i když mu je v mnoha ohledech sympatický pohodový přístup tamních obyvatel k životu. O svých zkušenost z opačné strany planety hovoří Klouček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před lety si uvědomil, že život má jen jeden. Dal vale ubíjející kancelářské práci a vyrazil do světa s jasným cílem: najít sám sebe. Po smyslu existence pátral třeba na Novém Zélandu či v Polynésii, pak ho ale láska k psům zavázala na mrazivé Špicberky, kde nějaký čas žil. Polární oblasti se mu dostaly pod kůži a do Arktidy, ale i Antarktidy se dodnes pravidelně vrací coby expediční průvodce. Blízkost divoké přírody je podle Jana Hvízdala opojná, a proto považuje za svou povinnost upozorňovat na důležitost její ochrany. O svých zkušenost z nejextrémnějších míst planety vypraví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V životě jí prakticky nic nechybělo. Měla dobře placenou práci, milující rodinu a často cestovala. Pak ale přišla tragédie, kterou nechce zažít žádný rodič – její jediný syn v necelých 21 letech zemřel. Zdrcena touto ztrátou se Petra Votavová obrátila k alkoholu i práškům, a aby alespoň částečně unikla černým myšlenkám, vypravila se během Vánoc na Réunion. Pobyt na odlehlém ostrově v Indickém oceánu jí pomohl víc, než sama čekala, a tak se do exotického ráje po mnoha úvahách nakonec přestěhovala. O tamním životě i vlastním znovuzrození vypráví v podcastu Slepá mapa.

Kouzlu Itálie propadnul už v 90. letech. Tehdy se kolem jejího pobřeží plavil na své milované čínské plachetnici Esperanze. I po návratu do Prahy to Petra Žáčka na jih Evropy stále táhlo, a tak se po mnoha úvahách nakonec rozhodl pro zásadní změnu. Sbalil svou ženu Lucii a společně se přestěhovali do Apulie na divoký poloostrov Gargano. Život na italském venkově českému páru vyhovuje, i když je v lecčem specifický a řídí se podle vlastních nepsaných pravidel. Nejen o nich vypráví Žáček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Mount Everest ji provázel prakticky celý život. Poprvé ho viděla asi v pěti letech v televizi, později se jí se železnou pravidelností připomínal ve formě nejrůznějších knih či fotek. V hlavě Moniky Benešové se tak začal rodit sen: jednoho dne se chtěla o výstup na nejvyšší horu světa pokusit. Loni v květnu se jí přání vyplnilo. Jelikož ale bohové Everestu nedávají nic zadarmo, připravili si pro Češku řadu výzev, které musela překonat, a kvůli nimž byla cesta na vrchol i zpátky dolů trnitá a bolavá. O svých zkušenostech i velké síle snů hovoří Benešová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Čínská kultura ji odjakživa fascinovala. Když se jí proto v roce 1997 naskytla příležitost odjet na roční stáž do Hongkongu, splnil se Ludmile Šimkové sen. Do města, které nikdy nespí, dorazila navíc jen krátce předtím, než ho Britové vrátili pod čínskou správu. Slavnostní atmosféru brzy vystřídal každodenní chaos, ve kterém se tehdy 27letá Češka musela rychle zorientovat. Kulturními rozdíly se však rozházet nenechala a vytvořila si s Hongkongem pouto, které trvá už takřka tři dekády. O svých zážitcích a zkušenostech vypráví Šimková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

S rodiči cestovali už od dětství. Když se o mnoho let později potkali na vysoké škole, spojila je právě touha objevovat svět. Navíc se spřátelili v době, kdy byly na vzestupu nízkonákladové letecké společnosti a zahraniční země se tak zpřístupnily jako nikdy předtím. Vyhledávání levných letenek se pro Jiřího Spolka a Miroslava Polacha stalo zálibou, díky které doslova za pár korun vyrazili na otočku třeba do Tokia nebo obchodní třídou na Havaj. O svých zážitcích vyprávějí čeští lovci letenek v nové epizodě podcastu Slepá mapa.