Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. I po půl roce celý zážitek ještě zpracovává, zároveň si už stanovila novou metu, kterou je let do vesmíru. Co se během dvou dekád na cestách naučila? A co musela kvůli svému snu oželet? O tom vypraví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně jel do Chile pracovat jen na několik měsíců. Nakonec strávil zoolog Vít Lukáš v jedné z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky rovných deset let. Stál u založení přírodovědecké stanice, účastnil se mezinárodních projektů v Amazonii, učil na dvou univerzitách, zažil ovšem i mnoho nečekaných situací, včetně útoku injekční stříkačkou. Pobyt si ale nenechal zkazit a na Chile a jeho obyvatele i po mnoha letech od návratu do vlasti vzpomíná s láskou. O svých deseti letech na opačné straně planety vypráví Lukáš v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak oproti zahraničí obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nový Zéland bývá mezi cestovateli považován za jedno z nejhezčích míst světa. Pro svou přírodní rozmanitost láká množství turistů, kteří si Aotearou, zemi dlouhého bílého oblaku, často až příliš idealizují. Alespoň si to myslí Petr Klouček, který se do ostrovního státu před třemi lety přestěhoval za prací. Nový Zéland je podle něj poměrně specifický a za ráj na zemi by ho úplně neoznačil, i když mu je v mnoha ohledech sympatický pohodový přístup tamních obyvatel k životu. O svých zkušenost z opačné strany planety hovoří Klouček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.