V jaké situaci jsou romští uprchlíci z Ukrajiny, většinou ženy s malými dětmi? Co ve vztahu k nim akcentuje český stát, samosprávy a neziskový sektor? Čím se může při řešení jejich situace Česko inspirovat jinde v Evropě?

Jestli a kdy Česko přijme euro, není otázka ekonomická, ale politická, tvrdí ekonomka Danuše Nerudová. „Tím, že posledních deset let od toho couváme, přijetí eura podporuje jen 15 procent lidí. Jenže v tuto chvíli je jedinečná příležitost lidem vysvětlovat, jaké výhody to může a nemůže mít. Tato válečná krize je okno příležitostí pro to udělat zásadní strukturální reformy, na které se roky nesáhlo – a potom bez problémů přijmout euro. Je to jedinečný okamžik,“ navrhuje.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) navrhuje zrušit povinnost učit se druhý cizí jazyk. „Jako ministerstvo souhlasíme, že další cizí jazyk je velice důležitý a rozhodně chceme zajistit, aby všichni žáci, kteří budou chtít, ho mohli navštěvovat. Ale ne všichni žáci mají vlohy a dosahují v mateřském a prvním cizím jazyce takových výsledků, aby si to jen neodseděli,“ vysvětluje Martina Tóthová z odboru základního vzdělávání ministerstva. S tím ale část expertů nesouhlasí.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová mluví poměrně optimisticky o tom, že by Ukrajina mohla vstoupit do Evropské unie. „Ukrajina je v mimořádné situaci a takto je potřeba se dívat na proces její integrace do Unie. Myslím, že by Kyjev měl dostat cosi, co bych nazval mimořádným statusem kandidátské země,“ navrhuje novinář Luboš Palata. Politolog Petr Drulák ale namítá: „Jenže tohle neumožňují ani smlouvy, ani reálná situace.“

Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajiny. Co potřebuje území, kterým se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat? „Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).

Nejdřív dvouletá pandemie, pak ruská invaze na Ukrajinu – obojí zasáhlo světovou ekonomiku a zpřetrhalo dodavatelské řetězce. „Zatímco my řešíme ekonomický rozměr ruské invaze, v Německu se ta debata vede na politické úrovni,“ upozorňuje komentátor Petr Holub. „Německo to bere jako své velké politické selhání, že navázalo příliš úzké ekonomické vztahy s Ruskem, stalo se závislým na jeho plynu, de facto tím podpořilo režim Vladimira Putina, aby se připravil na válku.“

Elektromobily jsou budoucností Evropy v příštích pěti až deseti let, je přesvědčený partner poradenské společnosti EY Petr Knap: „Podle našich odhadů se bude v roce 2028 nebo 2029 prodávat víc elektrických aut než spalovacích. Ale pokud jde o příští roky, tak nemáme alternativu, chceme-li naplňovat dekarbonizační cíle.“ Šéfredaktor severu Autoweek.cz Vladimír Rybecký ale upozorňuje, že výroba elektromobilů je energeticky náročná.

Rozsah ekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu ještě není známý, ale očekává se toho dost. V Česku zdraží plyn, elektřina, pohonné hmoty, doprava a před Velikonocemi prý i mouka do svátečního pečiva. Vláda ale jen málo uklidňuje veřejnost a o problémech informuje se zpožděním, vadí ekonomické novinářce Tereze Zavadilové: „Obávám se, že se opakuje pandemický scénář, kdy vláda říkala věci až na poslední chvíli, jako by pod tlakem. Lidé už často cítí, že jsou v nejistotě.“

Ruská invaze na Ukrajinu se výrazně dotýká kosmonautiky, západní země, včetně Česka, jsou v ní s Ruskem úzce propojeny. Společné projekty se chystají dlouho dopředu a jsou nákladné. Co s nimi bude? Debatují Václav Kobera, vedoucí delegace ČR v Radě Evropské kosmické agentury, Karel Dobeš, vládní zmocněnec pro spolupráci s EU agenturou pro kosmické programy se sídlem v Praze, kosmický inženýr Jan Lukačevič a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek. Moderuje Martina Mašková.

Válka na Ukrajině překreslila české plány na obnovu ekonomiky po dvouleté covidové krizi. Až dosud se mluvilo o růstu, o běžící transformaci. Na konci měla mít vysokou přidanou hodnotu a lidé vyšší platy. Ruský prezident Vladimir Putin ale vše změnil.