Zatímco mluvčí ruské armády potvrdil jen bezmála pět set padlých, ukrajinské prameny hovoří o více než dvacetinásobku mrtvých na ruské straně, připomíná komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák a dodává: „Je docela pravděpodobné – ne-li jisté, že ruské úřady počet mrtvých uměle snižují.“

Česká Asociace provozovatelů mobilních sítí se přidala ke sdružení CZ.NIC, které zablokovalo osm dezinformačních webů. Zda jde o omezení pouze dočasné, nebo trvalé, bude podle politologa Miloše Gregora záležet na politické vůli české vlády se s problémem vypořádat: „Bylo by bláhové si myslet, že ten problém nastal nyní – před týdnem s ruskou invazí na Ukrajinu. Existuje dlouhodobě, ale samozřejmě v jiné intenzitě, protože doposud dezinformační weby neměly tak šťavnaté téma.“

Vyrazit na Ukrajinu a pomoci jí bránit se ruské invazi zvažují podle informací ministerstva obrany a Hradu stovky Čechů. Pro boj v cizím vojsku nebo ozbrojených silách ale potřebuje každý občan povolení od prezidenta. „Nejsem si ale jistý, že tomu odpovídá konkrétní skutková situace Ukrajiny,“ zamýšlí se ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. O výjimku pro Čechy chtějí jednat i premiér Petr Fiala (ODS) s prezidentem Milošem Zemanem.

Zástupci Evropské unie se dohodli na odstřihnutí některých ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. „Je to symbolický krok, který zasáhne jen těch sedm bank, na které se to vztahuje. Mnohem silnější nástroj je blokace aktiv ruské centrální banky,“ soudí slovenský ekonom a politik Ivan Mikloš. „Ani kdyby těch zasažených bank bylo víc, tak by se toho moc nezměnilo. V záloze je ale ještě úplně odpojení Ruska od SWIFTu včetně Gazpromu.“

Spojené státy se přidávají k zemím, které pro ruská letadla uzavřely svůj vzdušný prostor. Prezident Joe Biden to potvrdil při přednesu zprávy o stavu unie. „Jeho projev byl zvláštní právě tím, jaký důraz v něm byl kladen na zahraniční politiku. Byl určitě koncipován pro zahraniční publikum a prezident logicky začal ukrajinskou situací,“ konstatuje amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Česká národní banka spustila proces odebírání licence společnosti Sberbank, která má vazby na Ruskou federaci. Do úzkých se tím dostávají některé tuzemské obce a kraje, které služeb banky využívaly a nyní se nemohou dostat ke svým financím. Například kraji Vysočina se zatím podařilo převést jen necelou polovinu z původně uložených bezmála čtyř miliard korun. Zasažené úřady mají jen malou šanci, že se jim povede získat zpět všechny peníze, upozorňuje komentátor David Klimeš.

„Domnívám se, že prvotní plány ruské armády, které evidentně směřovaly k bleskovému uchvácení Kyjeva, selhaly,“ komentuje vývoj války na Ukrajině politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokud chce Rusko dosáhnout alespoň některých cílů, které si vytyčilo, musí být další postup modifikován, předpokládá.

Sankce, které Západ uvaluje na Rusko, sice míří na celou společnost, citelně se ale dotýkají i oligarchů a vládnoucích elit včetně Vladimira Putina. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Hospodářských novin je ale vliv těchto bohatých Rusů na Putinovu vládu malý. „Když současný ruský prezident nastoupil, tak s nimi uzavřel jakousi společenskou smlouvu: Stát nebude zkoumat, jak oligarchové své majetky získali, ale oni nebudou zasahovat do politiky,“ přibližuje novinář.

Aktuální dění na Ukrajině.

Ukrajina oficiálně podala na Ruskou federaci žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. „Je-li ten spor zaměřen na lživé tvrzení Ruska, že Ukrajina páchala ve dvou svých republikách genocidu, je to ze strany Ukrajiny skvělý a taktický právní krok. Už teď je to pro ni politická výhra,“ hodnotí odborník na mezinárodní právo a místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny České republiky Vladimír Balaš (STAN).