Jen deset dní před Čechy půjdou volit do spolkového parlamentu i Němci, mezi kandidáty ovšem bude chybět dosavadní kancléřka Angela Merkelová. „Pokud by se do německé koalice dostali Zelení, mohlo by dojít k tlaku na výrazné změny Evropské unie, přestože Unie je soubor sedmadvaceti členských zemí. Ale Německo má klíčový hlas,“ míní Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. Zelení podle něj chtějí tlačit hlavně na klimatické otázky, ale i na další společné cíle Unie.

Do voleb zbývá sto dnů – 8. a 9. října Češi rozhodnou o tom, kdo zasedne ve sněmovně. Český rozhlas nechal zpracovat průzkum, podle kterého se k volbách chystá 66 procent voličů. „Situace je pochopitelně úplně jiná, než byla u posledních voleb – výrazně se projevuje celková nálada ve společnosti v souvislosti s řešením koronavirové krize. A do toho se promítají postoje, podle kterých se lidé budou rozhodovat,“ shrnuje autor průzkumu a ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Škody v obcích zasažených tornádem odhaduje hejtmanství Jihomoravského kraje na více než 15 miliard korun. Na kontech neziskových organizací se zatím sešlo 700 milionů a svou pomoc představila už i vláda. Pro obyvatele i obce chystá daňové úlevy, dotace nebo bezúročné úvěry. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) může k potřebným okamžitě směřovat až 420 milionů. A s žádostí o další finance se Česko obrátí na unijní Fond solidarity, říká.

Hasiči, vojáci i dobrovolníci dál pomáhají s odklízením sutin po ničivém tornádu, které minulý týden zasáhlo jih Moravy. „Panuje tam velmi živý ruch. Na odklízecích pracích se podílí spousta lidí a každý dům má četu dobrovolníků. Zatím je to velmi živelné,“ shrnuje situaci v zasažených obcích koordinátor pomoci z organizace Člověk v tísni Tomáš Urban.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se neshodli na uspořádání vrcholné schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Nedokážeme Rusko zasáhnout na tom nejcitlivějším místě. Oni si jsou samozřejmě vědomi naší závislosti na ruském plynu a ropě, což nejde změnit během měsíce, roku, ani několika let,“ říká Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity s tím, že Kreml tak nemá důvod na svém chování nic měnit.

Ve čtvrtek večer se několika vesnicemi na jihu Moravy prohnalo tornádo – meteorologický jev, na který v našich zeměpisných šířkách nejsme zvyklí. Supercela, tedy silná bouřky, která sama rotuje, se savými víry zpustošila mnoho budov a zranila desítky lidí. Potvrzené jsou i tři oběti na životech, říká Hedvika Kropáčková ze záchranné služby Jihomoravského kraje. „Dva pacienty jsme také předali rakouským záchranářům, kteří je transportovali do nemocnice ve Vídni.“

Česká národní banka podpořila pandemií utlumenou ekonomiku snížením sazeb. Nyní ale přichází s opětovným zvyšováním. Tím bezpochyby ovlivní trh s nemovitostmi, tvrdí manažer z oddělení nemovitostí ve společnosti Deloitte Petr Hána: „Komerční banky zareagují na zvýšení základní úrokové sazby tím, že zvednou úrokové sazby hypoték. To po nějaké době přeruší období levných peněz, které jsme měli od května loňského roku.“

Na mimořádné schůzi poslanci projednají variantu dodatečného navýšení starobních, invalidních, pozůstalostních a dalších důchodů o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Ekonomové ale upozorňují na nesystémovost návrhu. Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová konkrétně kritizuje plošnost diskutovaného navyšování. „Vláda by měla přikročit spíš k nějakému speciálnímu programu pomoci seniorům v hmotné nouzi,“ radí.

Počty nakažených koronavirem v České republice sice dál klesají, o konci pandemie se ale zatím mluvit nedá. Jak ukazuje vývoj v dalších státech, delta mutace, známá také jako indická, se totiž šíří ještě o 64 procent rychleji než mutace britská, která u nás způsobila nejkritičtější čtvrtou vlnu, upozorňuje předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Jako populace ještě nemáme dostatečnou imunitu, proočkovanost je pořád poměrně nízká,“ varuje.

Jak se zdá, v letošním roce proběhnou debaty nad úhradovou vyhláškou lehčeji než obvykle. Na klíčovém předpisu, podle kterého se řídí výplaty peněz z veřejného zdravotního pojištění, se už domluvila drtivá většina poskytovatelů péče. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich připomíná, že i přes poměrně solidní nárůst platby pojistného ze strany státu bude letošní rok v každém případě deficitní. Další deficit už si ale systém nemůže dovolit, varuje.