Srdcem stavaři

Čím se v odborné rovině zabývá Katedra urbanismu a územního plánování? S jejím vedoucím prof. Jiřím Kupkou jsme hovořili o jedné z oblastí, kterou zkoumá.

V rámci rozhovoru věnovanému typologii krajiny si přiblížíme, jak se liší krajina komponovaná, asociativní a organicky vyvinutá. A také kam spadá krajina industriální, krajina chmelnic či takové Babiččino údolí. V rámci výzkumu přitom nejde o pouhý popis existující krajiny, ale o lepší rozpoznávání její hodnoty, které může napomoci její lepší ochraně, ale i udržitelnému rozvoji s důrazem na životní prostředí.

„Škola není jen o studiu!“, zní heslo studentského klubu ŠTUK, který je otevřen všem studujícím z Fakulty stavební ČVUT. Pořádá akce pro zábavu i vzdělání a podporuje studentský život. Organizuje exkurze, ale i párty nebo burzy skript. Pro prváky navíc nabízí jedinečnou pomoc v podobě mentoringu.

Zázemí našel v místnosti As-140, která je jednou ze dvou místností na škole, kde si lze nerušeně odpočinout či si ohřát oběd. Zároveň si v této klubovně mohou studenti posedět s kamarády, popovídat si nad projekty nebo prostě tu jen strávit volnou půlhodinu. A také je to ideální prostor na pořádání promítání, besed, hraní her a uspořádání týmových schůzek.

O činnosti ŠTUKu a její působnosti v něm jsme hovořili se studentkou Thu Huong Tranovou.

Společnost Atos ve spolupráci s Francouzským velvyslanectvím v Praze na konci června ocenila práce mladých vědců v rámci Ceny Josepha Fouriera. Soutěže se zúčastnilo 11 uchazečů mladších 33 let, kteří byli nominováni vysokými školami nebo Akademií věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorského studia.

Speciální cenu poroty získal Ing. Marek Tyburec, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT. Tématem jeho výzkumu na Katedře mechaniky byla modulárně-topologická optimalizace v oblasti materiálového inženýrství. Jako odměnu získal speciální cenu – 50 tisíc výpočetních hodin na superpočítači Národního superpočítačového centra v Ostravě IT4Innovations.

Cílem Ceny Josepha Fouriera je podpořit mladé vědce a ocenit mimořádné vědecké práce se speciálním zaměřením na umělou inteligenci, kyberbezpečnost, programovací jazyky, softwarové inženýrství, bioinformatiku a počítačovou teorii. Vítězové převzali ceny na slavnostním ceremoniálu v sídle francouzského velvyslanectví v Praze, za účasti laureáta Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehna, držitele Nobelovy ceny za ekonomii Jeana Tirola a nositele Kavli Prize za nanotechnologii Thomase Ebbesena.

V čem je matematika na stavařině specifická? A jaké možnosti se otvírají matematicky nadaným studentům Fakulty stavební ČVUT? Na tyto i mnohé další otázky nám v novém díle podcastu Srdcem stavaři odpoví doc. Jozef Bobok, vedoucí Katedry matematiky, která na Fakultě stavební ČVUT zajišťuje výuku matematiky, konstruktivní geometrie a matematické statistiky ve všech studijních programech a formách studia. Katedra úzce spolupracuje s ostatními katedrami na řešení široké škály inženýrských problémů.

Studentská vědecká a odborná činnost neboli SVOČ, je soutěž pro studenty vysokých škol, která může napomoci odhalit jejich skrytý potenciál v oblasti vědy a výzkumu, a podpořit tak talentované jedince. Studenti stavebních vysokých škol se mohou zúčastnit aktivit v rámci SVOČ zejména prostřednictvím spolupráce s jednotlivými katedrami.

Soutěž SVOČ je realizována jako dvoukolová, probíhá, jak na fakultní úrovni, tak následně na úrovni mezinárodní. Je rozdělena do jednotlivých sekcí, kde se studenti prezentují svými pracemi a výsledky svého zkoumání či výzkumu. Na Fakultě stavební ČVUT v Praze probíhá SVOČ vždy v jedenácti sekcích.

Proč je těchto sekcí tolik? Co vše studentům SVOČ nabízí a proč a jak se do ní zapojit? O tom i mnohém dalším jsme hovořili s prof. Pavlem Kuklíkem z Katedry mechaniky Fakulty stavební ČVUT, který je zároveň předsedou rady SVOČ.

Proč se na Fakultě stavební učí i čínština a co je UNIcert by Fakulta stavební ČVUT

Termínem čisté prostory se označují taková prostředí, kde by případná kontaminace mohla narušit probíhající specifické činnosti nebo negativně ovlivnit vyráběný produkt. Jako příklad si můžeme představit třeba nemocniční operační sál a farmaceutický průmysl.

Čistým prostorám se věnuje Ing. Kateřina Roškotová z Katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT. Zaměřuje se na tepelný komfort osob, které v takovém prostředí každý den pracují. K výzkumu používá i tzv. tepelného manekýna, který jí pomáhá sbírat potřebná data. Za svůj projekt Ing. Roškotová získala v roce 2020 cenu Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, která se uděluje talentovaným studentům do 33 let.

Co všechno lze o tepelném komfortu díky „chytré figuríně“ zjistit? V čem je přínos výzkumu čistých prostor? Na to a na další věci jsme se zeptali v dalším díle Srdcem stavaři.

Problematika udržitelnosti, šetrného přístupu k životnímu prostředí a přechod k oběhovému hospodářství jsou dnes významnými celospolečenskými tématy. Stavebnictví je jedním z odvětví, které nabízí díky potenciálům recyklace a opětovného používání materiálů celou řadu možností, jak principy a cíle oběhového hospodářství (též cirkulární ekonomiky) rozvíjet a účinně prosazovat. Při budování, rozvíjení a údržbě budov, inženýrských sítí a infrastruktury, které utvářejí naše prostředí a jsou aspekty našeho blahobytu, je přirozeně spotřebováváno mnoho materiálu. Snahou a cílem nových přístupů ve stavebnictví je uplatněné jejich opětovné použití při výrobě a o šetrné zacházení s neobnovitelnými zdroji, ze kterých řada spotřebovávaných materiálů je tvořena.

Recyklací a opětovným používáním stavebních materiálů lze snižovat nejen zátěž společnosti směrem k přírodě a ke kritickým aspektům, jejichž projevy v posledních letech častěji pociťujeme — změna klimatu, ztráta biodiverzity, dostupnost vodních zdrojů, ale současně lze co nejefektivněji využít ekonomické náklady. Využití má po mnoho let třeba u silničních staveb.

Proč je recyklace stavebních materiálů důležitá a jak takový proces vypadá? Oběhovému hospodářství se na Fakultě stavební ČVUT jako jeden z řady odborníků věnuje Ing. Jan Valentin, Ph.D. z Katedry silničních staveb, se kterým jsme si povídali v dalším dílu podcastu Srdcem stavaři.

Výpočetní technika přeměňuje téměř 100 % elektrického příkonu na tepelnou energii. Mohou to být například procesory nebo grafické karty, které je nutné náročně chladit a teplo odvádět pryč, aby nedošlo k přehřátí zařízení. Využití tohoto odpadního tepla přitom může být novým alternativním zdrojem energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody.

Dané problematice se ve svojí diplomové práci věnoval Ing. David Staněk z Katedry technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze. Zaměřil se přitom na možnosti, jak efektivně využít odváděné teplo pro vytápění či ohřev teplé vody v budovách.

Jako nejvýhodnější zdroj pro zpětné získávání tepla z výpočetní techniky byla vyhodnocena datová centra s vodním chlazením v těsné spolupráci s bytovými či administrativními objekty.

Se svojí diplomovou prací se Ing. David Staněk mimo jiné zúčastnil studentské soutěže REHVA 2020 a odnesl si odtud druhé místo.

Cenu rektora za vynikající doktorskou práci za rok 2019 získal Ing. Martin Doškář, Ph.D., z Katedry mechaniky Fakulty stavební ČVUT za svoji disertační práci „Wang tiling for modelling of heterogeneous materials“.

Martin Doškář se dlouhodobě věnuje numerickému modelování, tj. kombinaci matematiky, fyziky a programování, za účelem modelování a predikce chování konstrukcí či materiálů. Ve své disertační práci zkoumal nový přístup k modelování náhodných heterogenních materiálů se složitou mikrostrukturou a navrhl efektivní numerickou metodu pro detailní analýzu těchto materiálových systémů.

V podcastu se dozvíte, čím se Ing. Martin Doškář, Ph.D., na Katedře mechaniky zabývá nyní, proč si pro svou disertační práci vybral právě toto téma, jaké zkušenosti při studiu v zahraničí získal a jak se stalo, že se na obhajobě disertační práce sešli odborníci z předních univerzit téměř z celého světa.