Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu

V pátek zasáhl Česko masivní výpadek elektřiny. Nešlo o blackout v pravém slova smyslu, ale dopady byly citelné – stála doprava, stála výroba, výpadek postihl i kritickou infrastrukturu.
Šlo o ojedinělou poruchu? Nebo o následek letité podinvestovanosti? A proč přetoky z Německa dusí naši přenosovou síť?
V nové epizodě Štěpení rozebírají Markéta Malá a Michal Šnobr, co se v pátek skutečně stalo – a co to vypovídá o stavu české i evropské energetiky.
O selhání státu jako investora. O projektech, které měly být hotové už před deseti lety. A o tom, jak draho nás stojí německá transformace, i když ji neprovozujeme.Čekají nás další výpadky? A kdo to všechno zaplatí? Připravte se – energetická realita 21. století přichází.

Odkaz na celý díl

Evropská energetika se mění rychle. Rádi si hrajeme na to, že máme jeden, společný energetický trh, ale není tomu tak. Trh je regionálně rozdělen a každý stát jde jinou cestou. Jen Česko zůstává viset ve vzduchoprázdnu a chybí mu konkrétní plány, které je možné naplnit.

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr zaměřili na stav evropského trhu s elektřinou. Jak vypadá energetický mix v klíčových zemích? Proč bez masivní podpory státu žádná transformace nedává smysl? Má Polsko reálnější šanci na změnu než my? A proč je v Německu levnější elektřina než v Česku, i přesto, že se z pozice významného exportéra elektřiny dostalo do pozice významného importéra? 

Poslechněte si, co čeká evropskou energetiku – a jestli má Česko ještě šanci držet krok.

Odkaz na celý díl

Valná hromada ČEZu trvala skoro dvanáct hodin. Schválila dividendu 47 Kč na akcii – přesně podle přání státu. A vedení dál tvrdí, že navýšení dividendy o pár miliard by ohrozilo budoucnost firmy. Podle nás ale šlo hlavně o demonstraci moci. Stát si z firmy ročně vytahuje desítky miliard přes windfall daň, zatímco minoritní akcionáři platí účet. A to doslova.

Valná hromada ukázala, jak hluboko už je ČEZ v rukou jednoho akcionáře – a jak málo prostoru zbývá pro ostatní. Zároveň veřejnost dál slyší o „levné” elektřině z Dukovan. Jenže všechna ta čísla – 407 miliard, 90 eur za MWh – jsou jen současné odhady, bez inflace, bez reálných úroků, bez kontextu. Zaplatí to stát. Tedy daňový poplatník. Tedy vy.

Proč stát a vedení ČEZu postupují jako jedna ruka? Mají se minoritní akcionáři vůbec jak bránit?

Odkaz na celý díl

ČEZ letos navrhuje dividendu 47 korun. O pět korun méně než loni. Mimořádná daň měla být dočasná, spravedlivá a cílená na nadměrné zisky. Ale stále ji tu máme a 87 % z celkové částky, kterou stát vybral, platí jediný subjekt: ČEZ. A na tom tratí minoritní akcionáři.
V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr vracejí k loňské valné hromadě a připomínají sliby, které tehdy zazněly. Jak dopadla realita? Jak se společnost chová ke svým spoluvlastníkům? A proč ještě stále vybíráme windfall daň?
Nastiňujeme také, jak může vypadat letošní valná hromada. Většinou to ale probíhá pořád stejně: minoritáři se ptají, ale kvůli jednacímu řádu jsou bezmocní. Představenstvo odpovídá předem připravenými texty – a často úplně mimo téma. Do toho se valí nové miliardové výdaje na soláry či plynové zdroje. A co Dukovany?

Jaderná renesance tu už jednou byla – mezi 60. a 80. lety rostly reaktory v Evropě neuvěřitelným tempem. Stavěly se desítky bloků ročně, ve východní i západní části kontinentu. A právě tahle investiční vlna dodnes drží evropskou energetiku na nohou. Ale může se tenhle boom ještě někdy zopakovat?

V nové epizodě Štěpení se Markéta Malá a Michal Šnobr ptají, co by se muselo stát, aby Evropa znovu skutečně stavěla. Nejen plánovala, nebo podepisovala memoranda.

Reaktory z minulého století pomalu dosluhují – ať už mají prodlouženou životnost na 60, nebo i 80 let, jejich čas se krátí. Přesto nové bloky nepřibývají. Výstavba je pomalá, nákladná a na liberalizovaném trhu prakticky neproveditelná bez masivní podpory státu.

Co znamená „jaderná renesance” dnes? Co brání její realizaci? A jakou roli mají hrát politici – tvůrci podmínek, nebo jen opakovači slibů?

Česká vláda podepsala smlouvu na nové jaderné bloky v Dukovanech. Co to znamená pro nás všechny jako daňové poplatníky a zároveň spotřebitele?

Liberalizovaný trh vystavuje jadernou energetiku k soupeření s ostatními výrobními zdroji, přednost mají podporované obnovitelné zdroje. Trend je jasný a pro jádro je a bude těžké v budoucnosti na trhu fungovat.

Jaderné projekty se v čase silně prodražují, finanční náklady tvoří největší část z celkové ceny a elektřina z nových bloků levná nebude.

V nové epizodě Štěpení se Michal Šnobr a Markéta Malá zaměřují mimo jiné na jádro z pohledu ekonomiky. Jak drahá je tato investice? Proč notifikace podpory u Evropské komise vázne? A je řešením prodloužení životnosti stávajících bloků?

Vláda podepsala smlouvu na výstavbu jaderného bloku Dukovany 2 s KHNP, ale to je jen začátek. Co to znamená pro českou energetiku, státní rozpočet a geopolitické vztahy? V aktuálním dílu Štěpení rozebíráme nejen detaily smlouvy, ale i související politické a ekonomické faktory. Jaké jsou výzvy, a jak velké zapojení českého průmyslu opravdu bude?

Poslechněte si náš aktuální pohled na situaci, která všechny překvapila.

Stavba nových jaderných bloků v Dukovanech má být strategickým milníkem pro českou energetiku i vládní koalici. Místo včasného podpisu smlouvy jsme sledovali sérii chyb, právních překážek a geopolitických střetů.

V první epizodě podcastu Štěpení Michal Šnobr a Markéta Malá rozebírají klíčové chyby vlády, roli ČEZu, tlak francouzské EDF, evropská pravidla i geopolitický kontext.

Proč krajský soud zablokoval podpis smlouvy? Jaké důsledky může mít vyšetřování Evropské komise? A stane se celý tendr fiaskem, které může poškodit reputaci české jaderné politiky na roky dopředu?

Poslechněte si první epizodu a připojte se ke komunitě Štěpení na Patreonu – společně budeme mapovat dostupnost energie, trh, investice i geopolitické souvislosti.

️Rozvoj civilizací stojí a padá na dostupné energii.

V Evropě ale tato jistota mizí. Ceny rostou, společnost se štěpí a konkurenceschopnost slábne.

Proto vznikl podcast Štěpení, ve kterém investor a analytik Michal Šnobr a novinářka Markéta Malá rozebírají to, co skutečně ovlivňuje naši budoucnost – energetiku.

Otevřete si s námi nový pohled na energii, trh a Evropu.