Štěstí Not Found

Reportážní díl nás zavede na fotbalové hřiště, kde klienti SANANIM bojují za zlepšení své situace pomocí fotbalu a lásky k němu. Tým SANANIM hraje Hanspaulskou ligu a aktuálně se připravuje na Homeless World Cup v norském Oslu. Hrají spolu jednou týdně v ustálené sestavě a i když občas padne nějaké fotbalové napětí, spojuje je silné pouto a společný cíl – být lepší, zdravější a silnější.

Café Therapy vzniklo v roce 2005 jako první sociální podnik v ČR typu WISE (work integration social enterprise). Navazuje na britské standardy sociálních firem, inspirovalo se také rakouským modelem sozialökonomische betriebe – transitarbeit. Dnes už má více poboček a zaměstnává především lidi, kteří v minulosti "zlobili". Therapy nyní zaměstnává dvacet lidí. V tréninkovém programu se zaměstnanci učí pracovním návykům, za svou práci zde dostávají obvyklou mzdu a plnohodnotně se podílí na chodu restaurace. Pod hlavičkou Café Therapy fungují tři podniky Praze, které spolu vzájemně spolupracují. Většina zisku je použita do vybavení podniku, zkvalitňování prostředí pro zaměstnance a zvyšování jejich kvalifikace. Therapy spolupracuje s českými sociálními podniky.

Hostkou dalšího dílu podcastu Štěstí Not Found byla Štěpánka Čtrnáctá, vedoucí Porady pro rodinu. Jak závislosti vstupují do rodinných vztahů? Co mají rodiče dělat, když zjistí, že jejich děti berou drogy? S čím se na Poradnu naopak obrací potomci a jak to vypadá, když děti řeší závislosti vlastních rodičů. Tématem podcastu jsou drogy v rodině.

"Spoustě lidem stačí i léčebná intervence po chatu, nepotřebují přímo do léčby," říká terapeut Josef Šedivý k tématu online terapií, které v SANANIMu fungují už patnáct let. Jak? O tom je nový díl podcastu Page Not Found. Josefa Šedivého, vedoucího Drogového informačního centra SANANIM, zpovídala Anna Jarmarová. 

Komu je online intervence určena? A jaké má limity? "V současné době tento typ služby provozuje SANANIM pouze pro gamblery a huliče, ale cílem je vybudovat službu, kde by cílová skupina byli lidé v jakékoliv formě závislosti," vysvětlují Šedivý a Anna Jarmarová. Služba momentálně zajišťuje pomoc zhruba pro čtyři sta lidí ročně.

Dodávají, že si online intervenci umí představit třeba po lidi, kteří rizikově pijí a potřebují poradit, nebo klidně jen podpořit. "I u online terapií vidíme, jak důležitý krok klienti dělají, když se k nám přihlásí. Znamená to, že si uvědomují svůj problém." Oba dva však popisují, že vybudování online poradny pro lidi v alkoholové závislosti by bylo nákladné a vyžadovalo by zapojení celé řady odborníků a odbornic.

Proč je pro některé lidi bezpečnější chatovat si s terapeutem než na terapii přijít? Jak se v takových situacích chrání samotní terapeuti, kteří na chatu působí jen pod svými křestními jmény? Co může do léčby závislostí přinést rozvoj umělé inteligence? O tom je dnešní díl podcastu Štěstí Not Found.

"U tří klientů z deseti se setkáváme s myšlenkami na sebevraždu," říká Marcel Ambrož z Gambling ambulance SANANIM. V novém díle podcastu Štěstí not found se zaměřujeme na patologické hráčství. Jak ho poznáme? A proč jsou gambleři nejčastěji muži? Jak se vůbec tento typ "nelátkové" závislosti léčí?

Do denního stacionáře se chodí léčit lidé, kterým už drogová závislost začne ovlivňovat život, ale ještě nepotřebují do komunity. Třeba proto, že pracují, mají kde bydlet a drží si ještě své sociální vazby. Stacionář funguje v podstatě jako jejich práce: ráno přijít, strávit tu den, odpoledne odejít zpátky domů. Jaké jsou podmínky v tomto typu zařízení? A co se dá vysledovat o pražské drogové scéně ze skladby klientů a klientek v poslední době? V rozhovoru s Apolenou Rychlíkovou se o fungování "stacíku" baví jeho hlavní vedoucí, Karel Kolitsch.

SANANIM je koordinátorem Homeless World Cupu v ČR. Pořádá kvalifikační turnaj a finančně i organizačně zajišťuje účast reprezentace na světovém šampionátu, kam tak jezdí mnoho klientů SANANIMu.

HWC je celosvětový projekt, jehož hlavním cílem je prostřednictvím fotbalu zvyšovat povědomí o problému bezdomovectví a chudoby ve světě.

Sociální integrace prostřednictvím sportu je zároveň úspěšnou strategií a společné nadšení pro fotbal má jedinečnou schopnost bořit sociální hranice. Sociálně vyloučeným lidem nabízí životní šanci reprezentovat svou zemi a změnit svou životní situaci. Svou velikostí se Homeless World Cup řadí mezi největší sportovní události se sociálním zaměřením na světě.

Další díl podcastu Štěstí not found o drogách a závislostech se věnuje tématu násilí na ženách, domácímu násilí, sexuálnímu násilí v kontextu užívání drog. Hostkou je Ilona Preslová - psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka, adiktoložka.

• Více o tématu vždy najdete na www.pagenotfound.cz

Na Doniu můžete také přispět na reportážní sérii Apoleny Rychlíkové jménem Chlast. O vztahu Čechů k nejtvrdší a nejškodlivější droze:

• https://donio.cz/chlast-a-velky-bratr

Sexuální násilí, závislosti, traumatická minulost. To jsou hlavní témata nového dílu podcastu Štěstí (not) found, který Page Not Found připravuje ve spolupráci s organizací SANANIM. Témata, která jsou bolestivá, avšak nenápadně ovlivňují životy mnoha žen a dívek. Podle statistik se až 80 % žen užívajících drogy setkalo v dětství nebo dospívání se sexuálním zneužíváním – opakovaným, často páchaným v kruhu rodiny.

Dalším diskutovaným okruhem je pak těžké, ale důležité téma o dopadech násilí a traumat na formování ženské identity a mateřství. "Setkáváme se s ženami, které trpí drogovou závislostí, otěhotní a najednou vůbec nevědí, jak s tím naložit," říká psycholožka Ilona Preslová. "V anamnéze našich klientů se dost často setkáváme se zkušeností s násilím. Jedná se o téma, které klientky a klienti přináší nejen do léčby a doléčování, ale mnohdy je to také jeden z důvodů proč vůbec začnou nějaké návykové látky užívat," vysvětluje. Preslová přišla do SANANIMu v roce 1998. Dlouhých šestnáct (2001 – 2017) vedla Denní stacionář. Nyní je odbornou garantkou programů a vedoucí Centra komplexní péče o dítě a rodinu, mimo jiné také vede přípravné kurzy pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Významem rodiny a rizikových faktorů ve vývoji dítěte se zabývá dlouhodobě, je akreditovanou supervizorkou, adiktoložkou, psychoterapeutkou a autorkou řady odborných publikací. Moderátorkou tohoto dílu je adiktoložka Anna Jarmarová. Podcast je dostupný ve všech podcastových aplikacích. Tento díl vznikl v rámci projektu BSAFE, jehož součástí je i organizace SANANIM.

Přinášíme záznam z první veřejné debaty podcastu Štěstí not found. Hostkou nahrávání byla ředitelka SANANIM Martina Richterová Těmínová. 

Na živém nahrávání našeho drogového podcastu si Apolena Rychlíková povídala se zakladatelkou a ředitelkou organizace SANANIM MArtinou Richterovou Těmínovou. Tématem byly nálepky a předsudky, které se k užívání drog vážou. Podle Těmínové přispívají k napětí ve společnosti mezi uživateli a lidmi bez závislosti i média. "Kolikrát jsme v titulcích viděli, že v autě boural "feťák", že člověk na drogách vykradl obchod nebo se dopustil jiného činu?" ptá se Těmínová. Dodává, že pokud bychom k závislosti přistupovali jako k nemoci, neměla by média zveřejňovat diagnózu. "U lidí například s cukrovkou to novináře ani nenapadne," zamýšlí se ředitelka SANANIM. 

Podle Těmínové jsou především lidé v závislosti na nelegálních látkách terčem společenské nenávisti, která roste především od nultých let. Je ale zajímavé, že to platí jen pro některé z nich: hlavně pro ty, kteří jsou na úplném okraji, užívají látky jako pervitin nebo heroin. 

Naopak závislost na kokainu už takové pohoršení nevzbuzuje. Kdo přispívá k nálepkování lidí na drogách? A jaké mají předsudky dopady na samotné uživatele, na poskytovatele sociálních služeb nebo rodiny uživatelů? A jak nálepkování ve společnosti brání v realizaci racionální politiky drogové prevence nebo substituce?

Zatímco na startu devadesátých let se podle Těmínové nálepkovali i samotní uživatelé mezi sebou, třeba lidé na heroinu nesnesli alkoholiky, dnes už tato forma jasně vymezeného užívání jedné či druhé drogy pomalu mizí. A objevuje se nový typ užívání i uživatelů, kteří příliš neřeší, jaké drogy berou. 

Předsudky má společnost i k jednotlivým látkám mezi sebou: pro mnohé není závislost na kokainu nebo psychadelických drogách tou pravou závislostí, přestože se Těmínová coby terapeutka setkává u všech uživatelů s podobnými vzorci závislosti. Poslechněte si záznam z živé debaty podcastu Štěstí not found už nyní, je k nalezení ve všech dostupných podcastových aplikacích.

Nový díl podcastu Štěstí not found, který vzniká ve spolupráci s organizací SANANIM nás zavede do terénu. Terénní a nízkoprahové služby letos slaví třicet let své existence. Jak velkou síť těchto služeb v Česku máme a co jejich pracovníci a pracovnice vlastně dělají? O tom v novém dílu našeho drogového podcastu hovoří výkonný ředitel SANANIMu Jiří Richter.

Terénní služby se soustředí na aktivní vyhledávání lidí injekčně užívajících drogy v Praze s cílem zmírnit zdravotní a sociální poškození i některé negativní projevy jejich chování a na zvýšení jejich motivace ke změně životního stylu. Funguje už třicet let a společně s nízkoprahovými zařízeními tvoří unikátní síť pomoci pro lidi v drogové závislosti. Jak vypadá taková práce terénního pracovníka nebo pracovnice? Na co naráží? To vysvětluje v první půli podcastu Štěstí not found adiktolog a "teréňák" Radek Jurnikl.

Spolu s ním se podíváme na provoz jednoho z nejvíc úspěšných stanovišť SANANIMu, sanitky u pražského Hlavního nádraží. Ta vznikla původně jako náhrada za zrušené kontaktní místo, ale nakonec ve službě zůstala. V centru Prahy parkuje třikrát do týdne a uživatelé se zde mohou dojít otestovat na infekční choroby, vyměnit si injekční stříkačky, vypít teplý čaj nebo se nechat zdravotnicky ošetřit. Jak sanitka funguje, pro jaké lidi je určena a co jsou její výhody i nevýhody vysvětluje Radek v reportážní části podcastu.

V té rozhovorové pak výkonný ředitel organizace SANANIM Jiří Richter rekapituluje fungování terénních a nízkoprahových služeb a vysvětluje, v čem jsou pro společnost důležité. "V České republice je zhruba 45 000 injekních uživatelů drog. Terénní a nízkoprahové služby jsou v kontaktu s 42 000 uživatelů. To je zcela unikátní číslo," říká Richter. Dodává však, že práce v nízkoprahových zařízeních a v terénu je velmi náročná. "Lidé, kteří ji vykonávají, chrání společnost před infekčními chorobami, ale jejich spoelčenský i finanční status je velmi nízký," dodává výkonný ředitel SANANIM.

Jiří Richter se nedávno vrátil z velké konference o harm reduction v Athénách. Co jsou současné trendy v přístupu k drogám? Jakou pozici na mapě co se progrese týká dnes Česko zaujímá? O tom je nový díl podcastu Štěstí not found.

Podcast vzniká ve spolupráci se SANANIM