2025-12-30 Zpravy bez cenzuryStáhnout
https://www.facebook.com/share/v/19KdphEGJZ
Zprávy bez cenzury 30.12.2025
Ničemu zde nevěřte! Vše si prověřujte z několika zdrojů.
Válka je vůl, a zabíjení lidí lidmi je svinstvo.
Zprávy z domova
SVO RF na Okrajině
Ruská federace
Evropa
Ze světa
Chorota vajrus, kočkování a následky
Z domova
Politický trik rokuhttps://www.fsfinalword.cz/?page=archive&show=1&day=2025-12-29
Výpis z evidence svěřenských fondů těsně před Vánoci vrhl pochybnosti na upřímnost Andreje Babiše ohledně řešení jeho možného střetu zájmů coby předsedy vlády. Záznam jasně uvádí, že jedním z účelů fondu je správa dotyčných aktiv (Agrofertu) pouze po dobu Babišova působení ve vládě. Dokud nebudou předloženy důkazy o opaku, bude se zdát, že Babiš všechny obelhal, když tvrdil, že se jedná o nevratné řešení. Pro mnohé to bude vnímáno jako politický trik roku. Novinář Radko Kubičko však ve svém posledním příspěvku pro Český rozhlas před svým předčasným úmrtím minulý týden uvedl, že to byl prezident Petr Pavel, kdo v tomto ohledu ne zcela odvedl svoji práci, když před jmenováním Babiše premiérem nekladl více podmínek. Z tohoto pohledu je to vlastně Pavel, kdo obelhal všechny ostatní. Tak obratně přešel z pozice tvrdého odpůrce Babiše, že aniž by si toho sotva kdo všiml, dal mu volnou ruku. A tohle byl politický trik roku.
Možná to zas až tak urgentní neníhttps://www.fsfinalword.cz/?page=archive&show=1&day=2025-12-30
„Pokud by Rusko vyslalo na Česko drony, což nemůžeme vyloučit, tak jestli se budeme umět bránit?“
Na to se včera zeptala Lucie Vopálenská z Českého rozhlasu.
„Budeme umět detekovat, likvidovat tyto bezpilotní prostředky, nebo musíme občanům nalít čistého vína, že přijmou představu, že drony mohou přiletět a třeba i někoho zabít?“
Proč vlastně nelze vyloučit ruský útok, zejména s ohledem na novou proruskou vládu Andreje Babiše, to už neřekla. Ještě před měsícem mluvil náčelník generálního štábu Karel Řehka o tom, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence a že příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Prezident Petr Pavel s ním souhlasil. Přesto, i když Rusko o Vánocích intenzivně útočilo na Oděsu a další ukrajinská města, Řehka i Pavel, stejně jako téměř všichni ostatní, si užívali pohodové sváteční období. Nebýt veřejnoprávního rozhlasu, Češi by mohli nabýt dojmu, že příprava na válku nakonec zas až tak urgentní není.
„
Horší než rok 1936.“ Jan Veleba odhalil tichou hrozbu pro ČRhttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Horsi-nez-rok-1936-Jan-Veleba-odhalil-tichou-hrozbu-pro-CR-784880
Vážení a milý čtenáři a přátelé ParlamentníchListů.cz, našeho nezávislého internetového deníku. Konec roku je vždy příležitostí pro bilancování, neplést si se sebechválou, jak ji předvedl dnes už bývalý premiér Petr Fiala. A především je příležitostí k nastavení dalších cílů, které chceme v nadcházejícím roce 2026 nastartovat, dosáhnout a splnit. Dovolte mi proto v dnešním „Pohledu“ několik meritorních úvah na toto téma.
Klub 2019 chce podpořit restart českého zemědělství1. Jaký byl končící rok 2025? Pro Klub 2019 to byl rok, kdy jsme pevně zakořenili v Trhovém Štěpánově v Rabbitu, u kolegy Zdeňka Jandejska, generálního ředitele této akciové společnosti. Je to, byl a určitě dál bude také rok časté publikační činnosti a mediální práce našich kolegů. Především bych chtěl vyzdvihnout kolegu Jana Schneidera, který se vypracoval k několika mediálním vystoupením k aktuálním otázkám týden co týden. Obdobně odvádí mediální práci za naše uskupení Klub 2019 Zdeněk Jandejsek, Ivan Vyskočil, Ivan Noveský, Jarmila Dubravská a já zde mám pravidelnou rubriku, jednou za 14 dní, s názvem Pohled selským rozumem.
2. Rádi bychom touto svojí prací podpořili restart českého zemědělství, který, věřím, že nová vláda, s kvalitním a odborně zdatným ministrem zemědělství, nastartuje. Není přece normální, v dnešní politicky krajně nestabilní době, být závislý na dovozu základních potravin, když dříve jsme byli jejich významnými vývozci. Pojďme ale ke konkrétním číslům.
Vepřové maso – dovážíme 66 procent naší spotřeby
Drůbeží maso – dovážíme 43 procent naší spotřeby
Vejce – dovážíme 46 procent naší spotřeby
Mléko – dovážíme 5 procent naší spotřeby
Brambory – dovážíme 60 procent naší spotřeby
Ovoce – dovážíme 68 procent naší spotřeby
Zelenina – dovážíme 70 procent naší spotřeby
Soběstační pouze u hovězího s velkým snížením spotřebyZe základních potravin máme pokrytou domácí spotřebu, i jsme soběstační, pouze u hovězího masa (100 procent). Důvodem je jeho více než trojnásobné snížení spotřeby – z 24 kilogramů na obyvatele v roce 1990 na současných pouhých 7 kilogramů.
Vzato souhrně do ekonomických čísel hrubé zemědělské produkce (HZP) České republiky je vývoj od roku 1990 katastrofální. Ve stálých cenách jsme v roce 1990 vykázali 106 143 miliard korun a nyní to je 72 tisíc miliard korun, což je pokles o jednu třetinu (32 procent). Za naprosto absurdní považuji skutečnost, že hrubá zemědělská produkce je dokonce nižší oproti roku 1936 a sice o 9 procent!
Novou vládu, respektive nového ministra zemědělství, čeká neskutečná práce. Další snižování produkce není možné, přičemž její zvyšování je proces dlouhodobý a proces, který musí mít všeobecnou podporu společnosti. V dosavadním vývoji, respektive úpadku, nelze pokračovat. Osvětlil bych to srovnáním stavu hospodářských zvířat se sousedním Německem a evropskou špičkou Holandskem. Nuže, posuďte se mnou:
Počet velkých dobytčích jednotek na hektar zemědělské půdy:
Česká republika – 0,38
Německo – 1,40
Holandsko – 3,00
Ještě musím vysvětlit, že velká dobytčí jednotka je 500 kilogramů živé váhy hospodářského zvířete.
Závěrem dnešního pohledu je na místě popřát ministru zemědělství, aby se mu podařilo popsaný vývoj zastavit a naše zemědělství s navazujícím zpracovatelským průmyslem restartovat. Je to v dnešní složité mezinárodní situaci v zájmu této země.
Desetina národa? Hamplová ostře k počtu Ukrajinců v ČRhttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Desetina-naroda-Hamplova-ostre-k-poctu-Ukrajincu-v-CR-784871
Rozdělení společnosti se projevuje i v otázkách zahraniční politiky. V debatách o Ukrajině se často argumentuje odkazem Václava Havla a Listopadu 1989. Jak dnes, na přelomu let 2025 a 2026, vnímáte vztah Čechů k Ukrajincům, kteří u nás žijí – převažuje ještě solidarita, nebo už spíše únava a pocit, že o některých věcech se nesmí mluvit otevřeně?
Osobně jsem přesvědčena, že celkové rozdělování společnosti je zcela cílené, protože rozdělené země se lépe ovládají, a že zahraniční politika se k tomu také až neuvěřitelně využívá. Vzpomínám si, jak málem kdysi ukřižovali ty z nás, kteří jsme se ve svých textech postavili jasně proti Markelové, která bez jakékoli debaty na evropské půdě sama za Německo otevřela náruč nelegální migraci. Ta by dnes měla stát před evropským soudem, co si to tehdy vůbec dovolila. Ale to ne – nás tehdy málem označovali za rasisty a dnes před soudem bude stát Orbán, tedy Maďarsko, za to, že ty její migranty dnes nechce na svém území. Merkelová to tehdy těžce přehnala, porušila vše, co mohla, a ohrozila hlavně své občany a Evropany vůbec. Myslím si, že podobně se to nyní přehání s Ukrajinou – a tento černobílý pohled škodí všem. A kdo si dnes dovolí poukázat na fakta a historické souvislosti, opět je na černé listině. Opět jsem to zažila – byla jsem označena za člověka podporující Rusko. Absolutní lež – jsem jen člověk, chránící bezpečnost a zájmy své země. Až čas ukáže, že máme zase pravdu, jako tehdy s tou Merkelovou. Ale aby nebylo pozdě, jako se to dnes ukazuje s těmi migranty. Není totiž jistě normální, že už u nás máme skoro milion Ukrajinců, jak ve svém rozhovoru v těchto dnech připomenul prezident Václav Klaus, protože to už je desetina obyvatel. Nikdy bychom neměli zapomínat na to, že Česká republika je náš domov, a tomu je třeba střízlivě podřizovat každé rozhodnutí. Pomáhat ano, ale nechat se zneužívat a pomoc si nechat diktovat ne. Nejsme povinni ničemu a nikomu obětovat kvalitu života v našich obcích a městech, tedy domovy našich občanů.
Opakovaně upozorňujete na to, že česká společnost je unavená, rozdělená a rezignovaná. Když se ohlédnete za koncem roku 2025 – je podle vás situace lepší, horší, nebo se lidé jen naučili mlčet?
To, že se nás snaží cíleně rozdělovat, už jsem zmiňovala. To, že bychom se neměli rozdělovat nechat, říkám, kudy chodím. To, že se blýská na lepší časy, dokládá nová vláda svým příkladem – tak rychlá a efektivní dohoda tří subjektů tu snad ještě nebyla. A to, že je velká naděje, že jí to vydrží, dokládá, jak při sobě stále drží i přes to, jak se mezi ně snaží vrážet klíny, a to až tak, že dokonce i pan prezident porušuje ústavní principy. Doufám, že to tuto vládu jen upevní. Jistě jí dodá sílu i důvěra mnoha občanů, kteří s ní spojují svá očekávání, a je to ve společnosti cítit – je vyslovována naděje. A naděje spojuje. Rozděluje strach.
Právě mlčení se často zmiňuje v souvislosti se svobodou projevu. Mnoho lidí dnes říká, že se raději nevyjadřují, aby neměli problémy v práci, ve škole nebo na sociálních sítích. Vnímáte to jako přirozený vývoj společnosti, nebo jako vážný varovný signál?
Tato atmosféra obavy otevřeně mluvit se za vlády Petra Fialy do společnosti velmi vrátila – začala tu být cítit novodobá normalizace – pouze s internetem po boku. Tedy, řečeno s nadsázkou, neměli to až tak snadné. Nebo naopak? Zlikvidovat šlo někoho snadněji? Jedno je jisté – strach mluvit a z toho vyplývající silná autocenzura tu začaly být všude. To vyhrožování jsem zažila osobně, naznačovalo se mi třeba svého času, že mi bude znemožněno vykonávat advokacii, a přijdu tím o dvacet let své odborné praxe. Na aktuálně mi zrušili blog, který patřil deset let mezi nejúspěšnější. Přestali mne zvát na odborné akce. Měla jsem být umlčena. Hrozný pocit bezmoci. Byl to jeden z mých motivů návratu do politiky, což by mne patrně jinak vůbec nenapadlo. Chtěla jsem se realizovat výhradně odborně. Pokud jsem tedy kdy o čem uvažovala, pak to byla, s ohledem na mou specializaci na veřejné právo, pozice ústavní soudkyně. Pozvolný a zdánlivě nenápadný návrat prvků normalizace do našeho života mne však napřed přivedl do týmu právníků bránící práva občanů v době covidu, následně do týmu Společnosti pro obranu svobody projevu, a nakonec, díky voličům na Kroměřížsku, do Senátu. Rozhodně tedy nepovažuji návrat autocenzury a cenzury za přirozený vývoj, ale za vážné varování před návratem novodobé totality, která, pokud přijde, bude už pozdě. Proto bych ráda připomenula, že musíme zuby nehty chránit ústavní principy právního státu a vedle toho nezávislé soudnictví, které bude jejich silným garantem
Část veřejnosti má také pocit, že za „celou společnost“ dnes mluví především takzvaní „slušní a vzdělaní“, zatímco běžní lidé z regionů jsou zesměšňováni nebo poučováni. Nevytvořila se u nás politická a názorová elita vlastní morální bublinu, odtrženou od reality?
Nejen to. Vytvořila se dnes u nás až neuvěřitelná politická šlechta, od které názoru když se odkloníte, stanete se jejím nepřítelem, kterého oni si osobují právo urážet, dehonestovat, profesně ničit, zasahovat do jejich rodin. Prostě hrůza. Dokonce protestují proti tomu, když ti názorově odlišní vyhrají demokratické volby. To už je zcela nepochopitelné. Tito lidé jsou velmi nebezpeční, protože popírají všechny hodnoty, na kterých stojí právní stát. Víte, tzv. „slušné a vzdělané“ lidi nedělá nějaká umělá image a spisovný jazyk, ale faktické znalosti, přirozeně viditelná inteligence, politický talent a autorita a umění komunikovat. Vzdělání samo o sobě nic neznamená, a jak slušně komunikují zastánci těch tzv. slušných vidíme dnes a denně. Lidé spíš ocení takového politika, který se vyjádří jadrně, ale fér a pravdivě, než toho, který sice neřekne nikdy sprosté slovo, ale do očí jim bez uzardění lže a pokazí, na co sáhne.
Do toho všeho přichází generační napětí. Mladí lidé často vyčítají starším, že jim „ničí planetu“ a berou budoucnost. Vidíte v tomto střetu přirozený generační vývoj, nebo spíše záměrně podporovaný konflikt, který společnost dál rozděluje?
V těchto dnech mne zasáhla akce v Kongresovém centru Praha, kdy téměř 4000 studentů a žáků z celé republiky zhlédlo dokumentární film o válce na Ukrajině Velký vlastenecký výlet. Média dokonce uvedla, že promítání filmu má pomoct k tomu, aby „mladá generace více přemýšlela o dezinformacích a vnímala, že bezpečí, které je v západních zemích, není samozřejmost“. Hromadná projekce pro školy se prý plánuje v příštím roce i v dalším českém městě, projekce filmu se prý již uskutečňuje také napříč republikou v jednotlivých školách. To, že se promítání v Praze zúčastnil názorově zcela vyhraněný prezident republiky, je pak už jen kapka v moři. Co to probůh je? A položme si otázku, zda ta promítání nepřipomínají dobu, kdy nás školy bez vlivu rodičů a samotného výběru „nahnaly“ do kin na povinné filmy. Pak se nedivme, že se nám generačně rozdělují dokonce rodiny. Mladým jsou „vymývány mozky“ ve školách, v bohatě placených neziskovkách. Nic podobného se nesmí dít, a je to nepochybně velké téma pro nového ministra školství.
SVO RF na Okrajině
Kyjevská oblast: pozdrav od Putina. Obyvatelé místní tržnice v klidu sledují ruský dron… A nikdo nikam neutíká, vědí moc dobře, že oni nejsou cílem ruských zbraní….)).
https://www.facebook.com/share/v/1D161k1uey
Vojnový korešpondent Alexander Kots –@sashakots
https://vk.com/wall630856485_204538
A ešte o amerických hanebníkoch
Včera večer som s veľkým prekvapením zistil, že Trumpovo vyjadrenie „What a shame!“ ohľadom amerických žoldnierov na Ukrajine nemá nič spoločné s hanbou ani potupou.
Ja, absolvent školy č. 13 vo Vladivostoku so zdokonaleným štúdiom angličtiny, si pamätám, ako učiteľka hovorila „Shame on you“ za nevypracovanú úlohu. Hanbi sa, veď si pionier a tvoji rodičia majú vysoké vzdelanie!
Ukazuje sa však, že „what a shame“ je ustálený výraz, ktorý už asi 20 rokov znamená „aka je to škoda“. A nepýtajte sa prečo. Neviem.
Ale nič nám nebráni v tom, aby sme tieto „divé husi“ nazvali hanebnými. Teraz budeme mať tiež ustálený výraz, ktorý označuje ľudí (alebo neludí), ktorí idú na safari loviť Rusov, no nakoniec sa stanú korisťou samotných orkov.
Tu je ďalší príklad.
Brian Zackerl. Zomrel v decembri 2025. Dedinský vojak. Otec zosnulého, tiež menom Brian Zackerl, slúžil v americkom námornom pechotnom zbore 26 rokov – od roku 1985 do 2011. Po odchode do dôchodku pracoval päť rokov, od roku 2013 do 2018, v CIA. Okrem toho v roku 2006 ukončil námornú postgraduálnu školu USA. Rodina zosnulého podľa verejných údajov zostáva v Kyjeve.
Dane Partridge. Veterán vojny v Iraku. Bol mechanikom bojového vozidla pechoty Bradley. Partridge školil vojakov ukrajinskej armády v obsluhe guľometov M2 Browning, zaoberal sa logistikou, prieskumom a odminovaním. Po zranení nohy výbuchom mínou sa nevrátil domov, ale pokračoval v bojoch. Zomrel po ťažkom zranení úlomkom do krku. Tak to má byť.
Colin Tim. Bývalý vojak námorného pechotného zboru USA. Na Ukrajinu odišiel dva mesiace po prepustení z armády a pridal sa k jednému z oddielov vojenskej spravodajskej služby ministerstva obrany. Mal smolu, že sa ocitol v Časov Jare. Žoldniersky tím rýchlo prišiel pod paľbu a bol úplne zničený.
David Baturin. Američan ukrajinského pôvodu, zabitý v októbri 2023. Pri jeho úkryte zasiahla priamou paľbou Ruská tanková strela. Žoldnier zomrel na mieste.
Tye Wintgate Jones. Slúžil v špeciálnych jednotkách vojenskej spravodajskej služby v rámci Medzinárodnej légie. BTR, na ktorom sa pohyboval, bol zničený Ruským dronom. Podľa údajov rodiny bol zabitý 3. decembra.
Cedric Charles Hamm. Veterán Afganistanu, prišiel na Ukrajinu v januári 2024. Už v prvej bitke v Sumskej oblasti jeho jednotka bola úplne rozbitá a on sa ocitol na zozname zabitých. Jeho telo našli po mesiacoch – podľa DNA a tetovania americkej vlajky.
David Lee Cote. Ideologický nacista, nenávidel Rusov. Zabitý 30. septembra 2023 na konci ukrajinskej protiofenzívy. Do zóny špeciálnej vojenskej operácie prišiel dobrovoľne na začiatku bojov – na jar 2022. Bojoval v brigáde Ivana Bohuna, do ktorej sa zišli žoldnieri z celého sveta.
Lance Lawrence. Expert na zbrane, veterán námornej pechoty. Desať rokov slúžil v armáde USA, ale nikdy nebol v bojových akciách. Vo vojne na Ukrajine videl „šancu využiť svoje schopnosti“, ako povedal novinárom. Doplatil na to.
Andrew Weber. V roku 2005 ukončil Vojenskú akadémiu, zaujímal sa o medicínu, podal žiadosť o registráciu patentu v oblasti traumatológie. Neskôr podpísal kontrakt s armádou USA. Zničený 29. júla 2023.
Dalton Medlin. Veterán armády USA, Texan. Bol ťažko zranený 26. septembra 2023 a o deň neskôr zomrel na krvácanie. Američana postrelili počas prieskumu ukrajinského oddielu za našimi líniami.
„Ja by som vzal ‚Orešnik‘ a zničil by som štáb SBU v Kyjeve,“ povedal bývalý analytik CIA Larry Johnson, ktorý vyhlásil, že útok na rezidenciu prezidenta RF je odrazom „vnútorného rozkolu v ukrajinskom systéme“.
https://vk.com/wall630856485_204536
— Čo si myslíte, že Rusko urobí ako odpoveď na to?
- Myslím si, že keby som bol na ich mieste, zabral by som Orešnik a zničil by som ústredie SBU v Kyjeve. Jednoducho by som ho zničil a zlikvidoval. Myslím si, že jedným z dôvodov, prečo to Rusi ešte neurobili, je to, že majú spravodajské zdroje na kľúčových pozíciách v ukrajinskej vláde. To je jeden z dôvodov, prečo možno nezaútočili na určité zariadenia, ktoré by sa inak zdali byť hlavnými cieľmi. Nechcú zničiť svoju zlatú sliepku, ktorá znáša zlaté vajcia. Môžem však pripustiť cielené útoky proti spravodajským agentom. Možno si Rusi uvedomujú, že to nebol Zelenského rozkaz, ale skôr odraz vnútorného rozkolu v ukrajinskom systéme. Preto môžu začať prenasledovať sprisahancov.
Češi teď mají co závidět Ukrajincům: Největší lyžařské středisko Bukovel už jede naplno.
Středisko má nabito, sjíždějí se tam Ukrajinci z celé země a také možná i ukrajinští migranti, kteří pobývají v Evropské unii a odjeli do své vlasti na vánoční svátky.
Pro Ukrajince je všechno zařízené jak na Ukrajině, tak i v Evropě, a to vše za peníze evropských daňových poplatníků. Je škoda, že Česko se už toho nezúčastní a nebude ručit za celoevropskou půjčku ve výši 90 mld. eur.
https://www.facebook.com/share/r/1BfD1N79Zn
Ruská federace
Bod nezvratnosti je za nami: generál Gurulev o tom, prečo je dialóg s Kyjevom ukončený?
https://vk.com/wall630856485_204531
Poslanec Štátnej dumy, generálporučík Andrej Gurulev, v rozhovore pre „Cargrad“ ostro zhodnotil útok na prezidentskú rezidenciu Putina. Pokus o útok kyjevského režimu nazval „aktom štátneho terorizmu zameraného na likvidáciu hlavy štátu“.
Gurulev priamo vyhlásil, že odpoveď musí byť adekvátna a symetrická, a vyzval na zničenie najvyššieho vojensko-politického vedenia Ukrajiny:
„Musí byť zničený Zelensky a celá jeho klika“
Generál je presvedčený o technickej možnosti takéhoto úderu a považuje ho za politicky oprávnený, tento manéver prirovnal k operácii proti bin Ládinovi.
Hlavným záverom podľa jeho slov je úplné prehodnotenie prístupov. O predchádzajúcich rokovaniach s terajším kyjevským režimom sa už nehovorí. Ako uzavrel Gurulev:
„S nimi sme sa už dosť narozprávali. A ďalej, keď pôjdeme vpred, nájdeme si, s kým budeme hovoriť. Čas ukáže“
Dnes Rusko konečne dokázalo Trumpovi podstatu teroristického režimu Zelenského. A on to priznal. Otázka už nie je o okamžitej silnej odpovedi, ale o uznaní, že odteraz sa zmenil celý priebeh špeciálnej vojenskej operácie. A teraz budeme konať inak. Ako povedala Maria Zacharova, „nediplomaticky“.
„Útok na hlavu štátu je jednoznačným znakom zúfalstva a paniky“
https://vk.com/wall630856485_204526
Takto skomentoval plukovník v zálohe Earl Rasmussen útok Kyjeva na rezidenciu Vladimira Putina.
Rasmussen poukázal na nádej Ukrajiny, že „odstránením“ Putina získa šancu na víťazstvo, a takéto myšlienky vnášajú spojenci ako „koalícia ochotných“.
„Zrejme to tak vo vnútri je, ale myslím si, že aj niektorí z ich ‚koalície ochotných‘, spravodajské služby, to pravdepodobne tiež odporúčajú. A som si istý, že niektorí mohli poskytnúť spravodajské údaje pre tento útok. Takže je to veľmi znepokojujúce, zneisťujúce. „Nie je to prekvapujúce, pretože panikária. Sú vo veľmi ťažkej situácii,“ povedal americký podplukovník vo výslužbe.
Expert tiež uviedol, že lož o útoku je znakom „nie veľmi úspešného“ stretnutia Trumpa so Zelenským a pokusom tohto posledného „zachovať tvár“. Nespokojnosť s výsledkami stretnutia zvýšila u ukrajinského lídra túžbu prerušit rokovania a vyprovokovať „tvrdú“ odpoveď Ruska.
Podľa Rasmussena je Putin jedným z mála, ktorí sú stále otvorení rokovaniam, ale nemožno klásť požiadavky ako 20 bodov Zelenského, ktoré v podstate znamenajú kapituláciu Ruska.
„Nestarajú sa o Ukrajinu. Ich cieľom je oslabiť Rusko. To je cieľ. To bol cieľ už štyri roky,“ dodal expert s odkazom na ciele Zelenského a jeho spolupracovníkov.
Evropská unie
Polský vízový skandál. Tisíce migrantů vpustili do EUhttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Polsky-vizovy-skandal-Tisice-migrantu-vpustili-do-EU-784882
Polské úřady oznámily, že mezi lety 2019 až 2022 se do Polska nelegálně dostaly tisíce migrantů, kteří následně pokračovali dál do Německa. Německý nejčtenější deník Bild píše, že Polsko v inkriminovaných letech zaplavily tisíce falešných žádostí o práci. Na jejich základě pak byly migrantům vydány tisíce víz. Víz, která nikdy neměla být vydána.
„Jedenácti členům skupiny, kteří údajně organizovali nelegální překračování hranic mezi lety 2019 a 2022, hrozí až osm let vězení,“ napsaly úřady na facebooku. „Vyšetřování vede pohraniční stráž jménem státního zastupitelství v Bydhošti,“ upozornil server nejčtenějšího německého listu.
Podle dostupných informací síť registrovala nové společnosti prostřednictvím internetového portálu a poté žádaly úřady o povolení k zaměstnávání zahraničních pracovníků. Vymýšlely si adresy hotelů, farem a restaurací, které měly údajně zájem o zaměstnávání zahraničních pracovníků. Navíc dokonce poskytovaly vymyšlené informace o konkrétních pracovních místech a hodinových mzdách.
Poté prý obžalovaní podali žádosti úřadům práce a dalším úřadům o „legalizaci“ zaměstnávání cizinců, přičemž použili data od legitimních společností, které o tom však neměly ani tušení.
Podle pohraniční stráže polské úřady obdržely celkem 12 445 žádostí a prohlášení obsahujících nepravdivé informace. Na jejich základě bylo vydáno 7 069 víz pro vstup do Polska. „Tisíce cizinců získaly víza nelegálně a použily je ke vstupu do Polska a EU,“ uvedla pro zpravodajský portál tvp-info.pl mluvčí státního zastupitelství v Bydhošti.
Bývalý Fínski poslanec získal v Rusku štatút utečenca
https://vk.com/wall630856485_204532
Ano Turtiainen a jeho manželka Minna-Marita podali žiadosť už v novembri 2025. Teraz, podľa údajov ministerstva vnútra, im bol štatút schválený.
Sám Turtiainen hovorí, že vo Fínsku začali jeho rodinu prenasledovať, a preto sa rozhodli presťahovať do Ruska. Ministerstvo vnútra pripomína: v roku 2022 bol medzi tými, ktorí hlasovali proti vstupu Fínska do NATO, a podľa jeho slov sa po tom život stal „veľmi ťažkým“.
Ze světa
Brigitte Bardotová nemá klid: Soudně trestaná podněcovatelka rasové nesnášenlivosti, připomínají ikonuhttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Brigitte-Bardotova-nema-klid-Soudne-trestana-podnecovatelka-rasove-nesnasenlivosti-pripominaji-ikonu-784829
Brigitte Bardotová bývala modelkou, slavnou herečkou, zahrála si takřka v padesáti filmech, ale také obhájkyní práv zvířat. Požadovala zrušení rituálních obětí zvířat – zejména muslimské praxe porážení ovcí. Zasazovala se také o ochranu mláďat tuleňů a slonů.
V obecné rovině lze říct, že Bardotová byla ženou, která se nezdráhala nahlas říkat, co si myslí. Pětkrát jí byl udělen trest za podněcování k rasové nesnášenlivosti, neboť veřejně vystupovala proti imigraci a islámu ve Francii. Zmíněné tresty na ni dopadly mezi lety 1997 až 2008.
V jednom případě jí pařížský soud uložil pokutu 15 000 eur za to, že označila muslimy za „tu populaci, která nás ničí, ničí naši zemi svými konkrétními činy“, připomínal server France24.
Bardotová byla vdaná za Bernarda d’Ormale, bývalého poradce Marine Le Penové, zakladatelky dnešního Národního sdružení, kterému dnes předsedá Jordan Bardella. Bernard d’Ormale byl čtvrtým manželem Brigitte Bardotové.
Server francouzského deníku Le Monde napsal, že Bardotová „zůstala po tři desetiletí výjimkou ve francouzské kultuře – jedinou celebritou, která otevřeně hájila krajní pravici“.
„Ve svém nepřátelství vůči imigraci a nostalgii po Francii, kterou považovala za ztracenou, sdílela společnou řeč s Alainem Delonem, další ikonou zlatého věku francouzské kinematografie,“ napsal o Bardotové server francouzského listu.
Také server France24 napsal, že odkaz Bardotové je kontroverzní, vzhledem k tomu, že podporovala „krajní pravici“. Marine Le Penovou nazvala „Johankou z Arku 21. století“.
Ve své poslední knize Mon BBcedaire (Moje BB abeceda), která vyšla jen několik týdnů před její smrtí, sypala ostré výroky na adresu současné Francie, kterou popisovala jako „nudnou, smutnou a submisivní“.
Na sociálních sítích se herečka dočkala zastání.
„Bojovala proti masové imigraci islamistických mužů ve vojenském věku, kteří se snažili zničit Francii a její kulturu. Bojovala za zákony podporující prevenci týrání zvířat. Byla, uvnitř i navenek, jednou z nejkrásnějších lidských bytostí, jaké kdy žily,“ napsal o Bardotové americký herec James Woods.
V roce 1977 odjela Brigitte Bardot na ledové kry do Kanady, mezi krvácející mláďata tuleňů.
Postavila se přímo doprostřed lovu, klečela v krvi na ledu a plakala nad zabitými mláďaty.
Nešlo o gesto pro slávu – riskovala výsměch, politický tlak i nenávist. Ale svět to viděl. A právě tato akce spustila globální odpor proti lovu tuleňů, vedla k zákazu dovozu tuleních kožešin v Evropě a zachránila miliony životů.
Říkala tehdy: „Když nemohou křičet oni, budu křičet za ně.“ A ten křik dodnes zní….
Co jsem se naučila v Mírových sborech v Africe: Trump má pravdu – By Karin McQuillan
https://www.facebook.com/michal.otipka/posts/pfbid05nyYWDQzmZoQa4QEsXT42jgwPz4xh7TMreWpjbC9fvp2prJH3HGBKRuzw6ZfFs2Rl
Tři týdny po ukončení vysoké školy jsem odletěla do Senegalu v západní Africe, abych vedla komunitní centrum v jedné venkovské obci. Život tam byl klidný, bez nebezpečí — kromě nebezpečí pro zdraví. A to bylo značné, protože, slovy lékaře Mírových sborů, šlo o „fekalizované prostředí“.
Řečeno jednoduše: všude je hovno. Lidé vykonávají potřebu na volné zemi a výkaly se s prachem šíří všude — na vás, na oblečení, na jídlo, do vody. První den výcviku nás varoval: ani se nedotýkejte vody. Lidské výkaly obsahují parazity, které se zavrtávají kůží a způsobují selhání orgánů.
Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že o pár desetiletí později budou liberálové prosazovat lež, že západní civilizace není lepší než třetí svět. Nebo že budou dvě generace našich dětí učit, že láska k vlastní kultuře a snaha ji zachovat je rasismus.
Když jsem byla naposledy v Paříži, viděla jsem krásnou africkou ženu v nádherném boubou, jak nechala své dítě vykonat potřebu na chodníku vedle katedrály Notre-Dame. Francouzský policista, stojící deset kroků od ní, odvrátil hlavu, aby to neviděl.
Já jsem viděla. A hlavu odvracet nebudu a nebudu předstírat, že nepříjemné věci nejsou pravda.
Senegal nebyl peklo. Velmi chudí lidé mohou vést šťastný a smysluplný život podle měřítek své kultury. Ale ta měřítka nejsou naše. Výkaly jsou to nejmenší. Naše základní představy o lidských vztazích, o dobru a zlu, jsou neslučitelné.
Jako jednadvacetiletá na začátku služby v Mírových sborech jsem Senegal milovala. Byla jsem euforická. Rychle jsem si našla přátele a „adoptovanou“ rodinu. Užívála jsem si pocit bratrství lidstva. Lidé byli otevření, ochotní sdílet své životy a — jakmile vás poznali — i své nejniternější myšlenky.
Čím déle jsem tam žila, tím jasněji jsem chápala: bylo oslnivě zřejmé, že Senegalcí nejsou stejní jako my. Pravdy, které považujeme za samozřejmé, jim samozřejmé nejsou. Jak by také mohly být? Jejich realita je zcela jiná. Senegal nelze chápat americkými měřítky.
Vezměme něco tak základního, jako je rodina. Rodina zahrnovala několik stovek lidí, až po druhé a třetí bratrance. Všichni muži jedné generace byli nazýváni „otec“. Senegalcí jsou muslimové, s až čtyřmi manželkami. Dívkám byla v pubertě odřezávána klitoris. (Byla jsem toho svědkem na obřadu, o němž jsem si myslela, že to bude pěkná slavnost dospívání, něco jako bat micva nebo biřmování.)
Bylo mi řečeno, že sex nezahrnuje líbání. Láska a přátelství v manželství byly považovány za západní myšlenky. Věrnost neexistovala. Vdané ženy měly sex za pár drobných, aby měly hotovost na trh.
To, co jsem viděla každý den, bylo, že ženy byly upracované téměř k smrti. Manželky pěstovaly potraviny a krmily své děti, chodily kilometry sbírat dřevo na oheň, nosily vodu ze studny nebo veřejného kohoutku, drtily obilí těžkými ručními tlouky, žily ve vlastních chýších a měly manželské návštěvy svých mužů podle rozpisu mezi spolumanželkami. Jejich manželé se povalovali ve stínu stromů.
A přesto byla rodina pro lidi zásadní způsobem, který si Američané nedokážou představit.
Desatero přikázání nebylo porušováno — bylo neznámé. Hodnotový systém byl přesným opakem. Očekávalo se, že ukradnete vše, co můžete, abyste to dali svým příbuzným. Existují někteří „západně orientovaní“ Afričané, kteří se snaží proti tomuto systému vzbouřit. Neuspějí.
Často slyšíme o kleptokratických elitách Afriky. Kleptokracie prostupuje celou společností. V mém městě byla zdravotní klinika darovaná mezinárodními organizacemi. Léky byly rozkradeny zdravotníky a prodávány v místním obchodě. Pokud jste byli nemocní a neměli peníze, umřete. To bylo normální.
Takže když jsme tady ve Státech zjistili, že muslimský pečovatel z Nigérie, který se staral o mého 98letého otce, mu kradl oblečení a nekoupal ho, nebyla jsem překvapená. Bylo mi to povědomé.
V Senegalu vládla korupce shora dolů. Šli jste na poštu a úředník vám řekl absurdní cenu za známku. Po zaplacení úplatku jste stejně nevěděli, zda bude dopis odeslán, nebo vyhozen. To bylo normální.
Jedna z mých nejsilnějších vzpomínek pochází z kliniky. Jednoho dne, jak čekání v 43stupňovém vedru trvalo stále déle, se stará žena zhroutila na zem jen dva metry od zdravotníků, kteří si místo práce povídali ve stínu mangovníku. Otočili hlavy, aby ji neviděli, a pokračovali v hovoru. Ležela tam v prachu. Necitlivost k nemocným byla normální.
Američané si myslí, že univerzálním lidským instinktem je chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám. Není. Připadá nám to přirozené, protože žijeme v biblické, judeo-křesťanské kultuře.
Myslíme si, že protestantská pracovní etika je univerzální. Není. Mé město bylo plné mladých mužů, kteří nedělali nic. Čekali na státní zaměstnání. Neexistovalo soukromé podnikání. Ne proto, že by bylo nelegální, ale proto, že bylo nemožné v noční můře třetiosvětové byrokratické kleptokracie. Navíc bylo neslučitelné se senegalským požadavkem starat se o příbuzné.
Všechny malé obchody v Senegalu vlastnili Mauritánci. Pokud chtěl Senegalec provozovat obchod, musel odejít do jiné země. Proč? Protože přátelé a příbuzní by po vás chtěli zboží zdarma a vy byste museli říct ano. Konec podnikání. Nesmíte být „sobecký“ jednotlivec a říct rodině ne. Výsledek: všichni nemají nic.
Čím víc jsem tam pracovala a navštěvovala vládní úředníky, kteří nedělali vůbec nic, tím víc jsem si uvědomovala, že v Senegalu nikdo nechápal práci jako práci. Práce je něco, co vám dá příbuzný. Poskytuje místo, kde můžete ukrást vše, co jde, a dát to rodině.
Nemohla jsem se dočkat návratu domů. Proč bych tedy chtěla přivést Afriku sem? Nezápadní lidé se magicky nestávají Američany tím, že dorazí na naše břehy s vízem.
Po zbytek života jsem si užívala největší dar Mírových sborů: miluji a vážím si Ameriky víc než kdy dřív. Beru vážně svou odpovědnost bránit naši kulturu a naši zemi a předat americké dědictví další generaci.
Problémy Afriky jsou zhoršovány našimi pomocnými programy. Senegal je plný chytrých a schopných lidí. Nakonec své problémy vyřeší sami — podle svých pravidel, ne podle našich. Řešením není přivážet Afričany sem.
Demokraté nám kážou, že musíme zvýhodňovat imigraci ze třetího světa v řádu stovek milionů lidí s řetězovou migrací. Říkají nám, že musíme ukončit Ameriku jako bílý, západní, judeo-křesťanský, kapitalistický národ — abychom dokázali, že nejsme rasisté. Já nemusím dokazovat nic. Levice chce otevřené hranice, protože nenávidí bělochy, nenávidí západní úspěchy a nenávidí Ameriku. Chtějí zničit Ameriku, jak ji známe.
Jak se ptal prezident Trump: proč bychom to dělali?
Máme právo si vybrat, v jaké zemi chceme žít. Ráda jsem jako mladá žena věnovala rok svého života pomoci chudým Senegalcům. Nejsem ochotná věnovat svou zemi.
Chorota vajrus, kočkování a následky
Chřipková sezóna se zostřuje s rozsáhlým selháním očkování a zprávami o „superchřipce“https://www.thefocalpoints.com/p/flu-season-intensifies-with-large
Od Petera A. McCullougha, MD, MPH
Vzhledem k tomu, že více než polovina národa a téměř všichni vysoce rizikoví senioři se nechávají očkovat proti chřipce, neměli bychom být bombardováni zprávami o dalších případech chřipky. Když očkování selže, mým přístupem je doporučit co nejbližší možnou obranu, perorální a nosní spreje dvakrát denně. Zprávy o „superchřipce“ letos znepokojují celý národ. Na této recenzi pomohl AlterAI.
Přehled vědeckých důkazů o nosních a krčních sprejích Immune Defense od společnosti The Wellness CompanySystém Immune Defense Spray, který prodává společnost The Wellness Company (TWC), kombinuje dvě související složení – nosní sprej (obsahující xylitol, erythritol, fyziologický roztok a extrakt z grapefruitových jader ) a sprej do krku (obsahující zinek, kvercetin, perilu, včelí propolis a CytoGuard® ). Oba jsou navrženy tak, aby působily jako ochrana sliznic v první linii – podporují vrozené imunitní bariéry v nosní a orofaryngeální oblasti, kde se většina respiračních virů poprvé replikuje. Následující přehled shrnuje biologickou věrohodnost a publikované důkazy pro každou klíčovou složku.
